Projekt

Obecné

Profil

Předběžná otázka #45706

uzavřený

Zásadnost úkolů a předpisů schválených společně se změnou stanov

Přidáno uživatelem Vojtěch Pikal před 22 dny(ů). Aktualizováno před 5 dny(ů).

Stav:
Dokončen
Priorita:
Vysoká
Přiřazeno:
Začátek:
30.11.2024
Uzavřít do:
Spisová značka:
Datum podání:
30.11.2024

Popis

Ahoj Rozhodčí komise,

navazuji na své podání zde: #45629
neboť jsem nucen věc eskalovat do vyšší úrovně.

Mám tedy (obecnou) otázku:

"Pokud jsou součástí zásadního návrhu body, které nemusí být rozhodnuty zásadně, jsou v případě přijetí tohoto návrhu rozhodnutí (uložené úkoly, přijaté předpisy...) podle těchto bodů považovány za zásadní? (A mohou tedy být též měněny jen zásadním návrhem?)"

Související otázka #45629:
Je-li podán návrh usnesení, který obsahuje změnu Stanov a současně také změnu dalšího předpisu (například jednacího řádu), tak pokud není v návrhu nikde řečeno, že byl návrh podán jako zásadní, stává se při schválení dotčeného usnesení, které musí být schváleno více než třípětinovou většinou, protože obsahuje změnu stanov, i další předpis (například jednací řád) předpisem zásadní, anebo protože nebyl návrh jako zásadní označen navrhovatelem, tak zbylý předpis zůstává nadále nezásadním?

Odpověď RK:
Návrh na změnu Stanov je nutno považovat za zásadní návrh, i pokud to není výslovně uvedeno.
Je-li podán zásadní návrh obsahující více bodů, je třeba na všechny pohlížet jako na zásadní návrh.
Úkoly přijaté na základě zásadního návrhu lze zrušit nebo změnit pouze zásadním návrhem, avšak tím není vyloučena možnost jejich upřesnění či provedení běžným návrhem (tedy pokud nedojde k rozporu se zněním zásadního úkolu).
Úprava předpisu na základě zásadního návrhu má za následek změnu předpisu jako celku a tedy jeho změnu na předpis zásadní. Ten může být následně měněn pouze na základě zásadního návrhu.
Více viz odůvodnění níže.


Související úkoly 3 (0 otevřených3 uzavřených)

související s rozhodčí komise - Předběžná otázka #45629: Schválené předpisy se změnou stanov jako zásadníDokončenMilan Daďourek21.11.2024Akce
související s Komise předsedajících - Podání #45634: Žádost o zahájení jednáníDokončenVojtěch Pikal22.11.2024

Akce
související s rozhodčí komise - Předběžná otázka #45555: Předběžná otázka na zásadnost předpisuDokončenMilan Daďourek13.11.2024Akce

Aktualizováno uživatelem Vojtěch Pikal před 22 dny(ů)

  • Priorita změněn z Normální na Vysoká

Vzhledem k tomu, že zahajuji jednání fóra, pro které je tato otázka relevantní, prosím o rychlou odpověď.

Pokud je komise názoru, že věc by měla být rozhodnuta jinak, prosím o poučení jak.
Děkuji a jsem s pozdravem.

Aktualizováno uživatelem Vojtěch Pikal před 22 dny(ů)

Aktualizováno uživatelem Vojtěch Pikal před 22 dny(ů)

  • související s Podání #45634: Žádost o zahájení jednání přidán

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 19 dny(ů)

  • Stav změněn z Nový na V řešení (diskutuje se)
  • Přiřazeno nastaven na Milan Daďourek

Po dohodě v RK věc přebírám.

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 19 dny(ů)

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 19 dny(ů)

Doplňuji znění obdobné otázky z https://redmine.pirati.cz/issues/45555

Je-li podán návrh usnesení, který obsahuje změnu Stanov a současně také změnu dalšího předpisu (například jednacího řádu), tak pokud není v návrhu nikde řečeno, že byl návrh podán jako zásadní, stává se při schválení dotčeného usnesení, které musí být schváleno více než třípětinovou většinou, protože obsahuje změnu stanov, i další předpis (například jednací řád) předpisem zásadní, anebo protože nebyl návrh jako zásadní označen navrhovatelem, tak zbylý předpis zůstává nadále nezásadním?

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 19 dny(ů) · Upraveno

Předběžná úvaha:

(A)
Stanovy čl. 6 odst. 5 in fine:
" ... Stanovy lze měnit pouze na základě zásadního návrhu na zasedání. "

Pokud by návrh nebyl zásadní, pak by nemohl vést ke změně stanov. Uvedené ustanovení nehovoří o způsobu hlasování, nýbrž klade kvalitativní podmínku na návrh.
Návrh usilující o změnu stanov tedy musí být zásadním návrhem.

(B)
Pokud do návrhu na změnu stanov byly jako nedílné součást zahrnuty i další návrhy a byly na základě tohoto návrhu přijaty jedním hlasováním, je nutno předpoládat, že i tyto další součásti byly schváleny na základě zásadního návrhu.

(C)
Stanovy čl. 6 odst. 5 věta druhá:
" ...Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem.... "

Smyslem ustanovení je zjevně nepřipustit zvrácení vůle více než třípětinové většiny vůlí většiny pouze nadpoloviční. Úmyslem ovšem pravděpodobně nebylo zablokovat možnost dodatečných upřesnění či doplňkových usnesení formou běžného návrhu.

Dále zůstává otázkou k dalšímu řešení, zda důsledkem přijetí částečné novelizace předpisu v rámci zásadního návrhu má být prohlášení celého předpisu za zásadní, neboť to by mohlo bránit běžné změně zcela nesouvisejících ustanovení. Zatímco RV přijímá předpisy standardně jako zásadní, pro CF by to znamenalo významné omezení dalších novelizací.
Označení např. celého Jdř za zásadní v důsledku dílčí zásadní novely by mimo jiné znamenalo, že by nebylo možné JdŘ, původně přijatý běžným návrhem, běžným návrhem zrušit a přijmout nový přepracovaný. Takový důsledek se zdá absurdní.


Technická otázka na Ao: lze označit za zásadní pouze určité části předpisu? Předpokládám, že by to možné být mělo.

Aktualizováno uživatelem Tomáš Válek před 19 dny(ů)

K té technické otázce, označit části předpisu za zásadní a části ne, není prakticky možné (technicky asi ano). Část změn je totiž přímo související i s části předpisu, které se nijak nezměnily, část změn spočívala i ve škrtnutí části předpisu. Pokud tedy bude předpis nutné označit za zásadní tak jako celek, prakticky jej nelze dělit.

Aktualizováno uživatelem Vojtěch Pikal před 19 dny(ů)

Tedy za AO - ano, jsem schopni u předpisů teoreticky sledovat (a vyznačit) které části byly přijaty jako zásadní (nebo které části byly schváleny kterým orgánem) ale je to silně nepraktické.

Navíc je zde ale ta otázky co zmiňuje Tomáš - části třeba zrušené zásadním rozhodnutím - i to můžeme jako nějak evidovat, ale dostávám se jen do hlubší výkladové pasti.

Jednou už jsme částečně v takovéto pasti byly - když některé body Dlouhodobého programu (a části některých bodů) byly schváleny Celostátního fórem a některé body pouze republikovým výborem.

Řešením bylo nakonec blanketní ustanovení, které předalo všechny body zpět do působnosti RV. Dobrou praxí pak taky IMHO bylo - když se na to nezapomnělo - připojit k usnesení CF měnícím bod programu větu, že předpis/bod/ideový dokument je nadále (celý) v působnosti RV. Ale měl bych asi problém dohledat byť dva takové případy.

Čili jako... technicky možné to je, ale je to IMHO blbý nápad.
Představme si zákon, jehož část by byla ústavním zákonem a část nikoliv. Nebo zákon, z nějž část by podléhala spoluchválením senátem dle čl. 40 ústavy a část nikoliv. Spory o výklad které věci už jsou či nejsou ve vyšší ochraně a jestli nové části do této působnosti spadají či nikoliv by hrozili zcela zablokovat zákonodárný proces v dané oblasti. (Dlouho se mluví o tom, že se článek 40 rozšíří třeba o zákon o NKÚ nebo o soudech)

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 18 dny(ů) · Upraveno

No, koukám, že usnesení navíc výslovně píše, že CF mění ZřKO a mění JdŘ, nikoliv že mění některá ustanovení ... čili asi lze usoudit, že došlo k novému přijetí ZřKO a JdŘ ve znění upraveném v souladu s přílohami.
PS ovšem PO je a má být obecná, a zůstává mi nejisté, zda se předpis má stát zásadním při jakékoliv zásadní změně ... postupně se ale více kloním k tomu, že ano - kvůli předpokladu racionálního zákonodárce.


Omlouvám se za debatu zde, což neprospívá trasparentnosti. Co nejdříve vytvořím vlákno na fóru, jak je zvykem.

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 13 dny(ů) · Upraveno

K věci byl zveřejněn návrh odpovědi a zahájena rozprava: https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?t=68463.

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 10 dny(ů)

Bylo zahájeno hlasování k návrhu odpovědi.

Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 5 dny(ů)

  • Popis aktualizován (rozdíl)
  • Stav změněn z V řešení (diskutuje se) na Dokončen

RK schválila následující plné znění odpovědi:

Otázky:
1) Je-li podán návrh usnesení, který obsahuje změnu Stanov a současně také změnu dalšího předpisu (například jednacího řádu), tak pokud není v návrhu nikde řečeno, že byl návrh podán jako zásadní, stává se při schválení dotčeného usnesení, které musí být schváleno více než třípětinovou většinou, protože obsahuje změnu stanov, i další předpis (například jednací řád) předpisem zásadní, anebo protože nebyl návrh jako zásadní označen navrhovatelem, tak zbylý předpis zůstává nadále nezásadním?
2) Pokud jsou součástí zásadního návrhu body, které nemusí být rozhodnuty zásadně, jsou v případě přijetí tohoto návrhu rozhodnutí (uložené úkoly, přijaté předpisy...) podle těchto bodů považovány za zásadní? (A mohou tedy být též měněny jen zásadním návrhem?)

Odpověď:
Návrh na změnu Stanov je nutno považovat za zásadní návrh, i pokud to není výslovně uvedeno.
Je-li podán zásadní návrh obsahující více bodů, je třeba na všechny pohlížet jako na zásadní návrh.
Úkoly přijaté na základě zásadního návrhu lze zrušit nebo změnit pouze zásadním návrhem, avšak tím není vyloučena možnost jejich upřesnění či provedení běžným návrhem (tedy pokud nedojde k rozporu se zněním zásadního úkolu).
Úprava předpisu na základě zásadního návrhu má za následek změnu předpisu jako celku a tedy jeho změnu na předpis zásadní. Ten může být následně měněn pouze na základě zásadního návrhu.

Odůvodnění:
Rozhodčí komise se v první řadě zabývala úvahou, zda lze přijmout změnu stanov pouze zásadním hlasováním na základě běžného návrhu, jak naznačuje jeden z tazatelů. S ohledem na znění Stanov však takovému náhledu nelze přisvědčit. Stanovy v článku 6 odstavci 5 v poslední větě stanoví jediný způsob, kterým je možné provést úpravu stanov:
" ... Stanovy lze měnit pouze na základě zásadního návrhu na zasedání. „
Pokud by návrh nebyl zásadní (nebo nedošlo k jeho přijetí v rámci zasedání), pak by nemohl vést ke změně stanov. Uvedené ustanovení nehovoří o způsobu hlasování, nýbrž klade kvalitativní podmínku na návrh. Návrh usilující o změnu stanov musí být zásadním návrhem. Pokud návrh vyjadřuje záměr změnit stanovy, je racionální považovat ho za zásadní i bez výslovného označení. Jinak by vůbec nebyl hlasovatelný.

Je-li takový návrh podán nedílně s dalšími body, je třeba na všechny tyto body nahlížet jako na body zásadního návrhu. To vychází ze samotného požadavku na nedílnost návrhu. Pokud některé části nemusejí a nemají být zásadním návrhem, je plně v moci Celostátního fóra přijmout je zvlášť na základě běžného návrhu.

Dále se Rozhodčí komise zabývala důsledky přijetí některých typů zásadních návrhů. Vycházela přitom zejména ze znění Stanov článku 6 odstavec 5 věta druhá:
" ...Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem.... "
Smyslem citovaného ustanovení je podle RK nepřipustit zvrácení vůle více než třípětinové většiny vůlí většiny pouze nadpoloviční. Úmyslem ovšem jistě nebylo zablokovat možnost dodatečných upřesnění či doplňkových usnesení, natož přijetí realizačních kroků, formou běžného návrhu. To by ztěžovalo naplnění zásadních usnesení, což se jeví protismyslné.

Více možností zvažovala Rozhodčí komise ohledně důsledků úpravy předpisů na základě zásadního návrhu pro povahu těchto předpisů jako celku. Zamýšlela se mimo jiné, zda přijetí určitých úprav JdŘ a ZřKO na základě zásadního návrhu nutně vede k tomu, že je třeba tyto předpisy považovat za zásadní, neboť článek 6 odstavec 5 umožňuje i interpretaci, že zásadní jsou pouze změněné části. Nabízela se otázka, zda je adekvátním důsledkem přijetí částečné novelizace předpisu v rámci zásadního návrhu to, aby nadále nebyla možná změna jiných ustanovení běžným návrhem.
Nakonec se RK přiklonila k náhledu považovat předpis za jeden celek. Vedl ji k tomu ohled na předpoklad racionálního zákonodárce - tedy, že normotvůrce ví, co chce a dělá to správně; že svoji vůli správně vtělil do svého návrhu. Tento předpoklad je nezbytný pro konzistentnost práva a právní výklad norem. Pokud tedy normotvůrce přistoupil ke změně předpisu zásadním návrhem, vyjádřil tak zřejmě vůli, že právě tento postup považuje nadále u daného předpisu za správný.
Ostatně samo přijaté usnesení v bodech IV a V zní: „mění Předpis o zřízení komisí a dalších útvarů strany včetně jeho názvu dle přílohy č. 2,“ a „mění svůj jednací řád dle přílohy č. 3“. I usnesení tedy hovoří o změně předpisů, nikoliv jejich částí.
Další důvody jsou praktického charakteru: Lze si ztěží představit předpis zásadní pouze částečně. Jednak by takové konání normotvůrce působilo iracionálně (proč kus zásadně a kus nikoliv?), za druhé se právní normy vyvozují z textu předpisu jako celku - nelze je redukovat na písemné zachycení jednotlivých ustanovení.

Nad rámec položených otázek Rozhodčí komise upozorňuje, že přijaté úpravy Stanov nepřinesly změnu ohledně přijímání jednacích řádů, k jejichž schvalování jsou dle článku 6 odstavce 1 Stanov oprávněny výhradně orgány, které podle nich jednají.

Také k dispozici: Atom PDF