.Pirátská strana » Kancelář strany » Právní tým

A případná doplňující otázka by byla, jestli je možné, aby třeba vedoucí odboru pracoval jen na základě třeba příkazní smlouvy.

Řešili jsme to už s Jakubem na začátku roku u mojí smlouvy. Zastávám stále stejný názor, že smlouva o výkonu funkce by byla na základě analogie s obchodní korporací povinná jen u předsedy a místopředsedů, protože ostatní funkcionáři nejsou statutáry a existenci jejich pozice zákon nepředpokládá stejně jako formu jejich ustavení do funkce. Podle mého si současnou praxí spíše komplikujeme život. Více k tématu na https://www.epravo.cz/top/clanky/smlouva-o-vykonu-funkce-po-1-lednu-2014-a-jeji-nalezitosti-91395.html a v zákonné úpravě na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90#p59.

Ahoj oběma,

zákon o obchodních korporacích hovoří o smlouvě o výkonu funkce v ustanovení § 59. Základním premisou je skutečnost, že výkon funkce v mezi členem obchodní korporace a jejího orgánu se řídí ustanoveními zákona o příkazu. POkud tedy vztáhneme analogicky ZOK na naší situaci, režim příkazní smlouvy je dán již ze zákona. Smlouva o výkonu funkce je jen možnost, která je dána korporaci a členovi jejího orgánu, který vykonává některou z funkcí, jak upravit práva a podmínky z výkonu funkce odlišně od zákonné úpravy příkazu. Zákon dále nijak neřeší podobu smlouvy o výkonu funkce, pouze v ustanovení § 60 ZOK.
"Obecně i odborná literatura se shoduje v tom, že Příkaz upravuje občanský zákoník v § 2430 až 2444. K regulaci vztahů mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu úpravou příkazu v občanském zákoníku dochází ze zákona, aniž by k tomu bylo třeba uzavření smlouvy, a uplatní se i na případy, kdy je uzavřena smlouva o výkonu funkce, a to pro otázky v této smlouvě či zákoně neupravené. Použití těchto pravidel mohou obchodní korporace a člen jejího orgánu vyloučit tím, že uzavřou smlouvu o výkonu funkce s komplexní úpravou vztahu, takže pro použití úpravy příkazu neponechají žádný prostor."
Osobně se musím přiklonit k názoru, že uzavírání smlouvy o výkonu funkce není povinností s vedoucím odboru, ale ani s předsedou nebo místopředsedy, protože u těchto subjektů se zákonem předpokládá režim příkazu.

Rozumím tomu tedy správně, že věc lze z hlediska daní i odvodů na sociální a zdravotní pojištění brát za samostatnou činnost?

@Viktorie: Díky za reakci. Otázka však stojí trochu jinak. Pokud zákon předpokládá u předsedy i místopředsedů režim příkazu, znamená to tedy, že mohou straně fakturovat podobně jako jiní dodavatelé na živnostenský list (nebo i bez něj, pokud jde o příležitostnou činnost), nebo naopak to, že fakturovat nesmějí? Tady musíme nahlédnout i do zákona o daních z příjmů, kde § 6, odst. 1, písm. c) definuje jako příjem ze závislé činnosti (kterou nelze fakturovat) odměnu člena orgánu právnické osoby (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p6). A u vedoucích odborů nebo jakýchkoli jiných placených lidí, kteří nejsou statutáry, to pak bude stejně?

Ahoj oběma,
podle mého názoru je možné, aby členové, vykonávající funkci, fakturovali odměnu. Stejně tak by mohla být odměna vyplácena jen například na základě přehledu odpracovaných hodin. Faktura je jen daňovým dokladem, nikoliv právním titulem závazku.
Co se týče povinnosti daňové, případně odvodové (ve smyslu sociálního a zdravotního pojištění) je na každém jednom odměňovaném, aby si zajistil přiznání k dani z příjmu, resp. SP a ZP. Pokud by odměňovaný nebyl v zaměstnaneckém vztahu, není to věc strany.

Ahoj. Jakub Michálek právě tvrdí, že v případě odměňování za samotný výkon funkce se musí postupovat dle zákona o obchodních korporacích, což znamená, že ten odměňovaný funkcionář daní a platí odvody jako zaměstnanec, takže to vlastně odvádí rovnou strana. Vykonávat funkci jako živnostník dodavatel prý nejde. Rozumím tomu správně, že to takhle dle tvého není?

Podle mě ne.
Ale jsou to daňové a účetní otázky, nikoliv ryze právní. Právní otázkou je především právní titul výkonu funkce, s ostatními otázkami bych se raději obrátila na odborníky - daňového poradce nebo účetní.