Dotazy na výklad předpisů patří k RK, tedy přesouvám.

Ahoj, byla přijato následující usnesení k předběžné otázce
PRO: Derka, Lejčko, Daďourek, Springinsfeld
PROTI: nikdo
ZDRŽEL SE: nikdo
nehlasoval: Sýkorová, Matušková, Ručka

Předběžná otázka¶

Má dnes každý Pirát - zastupitel v lobokontaktech uvádět setkání s jinými zastupiteli (příp. dokonce koaličními partnery)?

Pokud ne, z čeho to je vyvozováno?

A pokud ano, nestálo by to za úpravu předpisu?

Jak se mají vyložit následující termíny dle PřL:

úřední osoba (dle trestního zákoníku, dle správního řádu, nebo ještě nějak jinak?)
veřejná moc a orgány veřejné moci (např. veřejnou mocí je asi míněna i samospráva jako forma veřejné moci, ale nevím, jestli je např. komisi nebo výbor jako poradní orgán vhodné označit jako "orgán veřejné moci" a zasedání takového orgánu jako "výkon veřejné moci", nicméně zrovna výbory a komise zřejmě dostatečně pokrývá výjimka dle §5 písm. a))
"úřední činnost ve straně" (co je tím míněno?)
"zvláštní předpis" (zvláštní vůči čemu? vůči našemu předpisu o lobokontaktech?)
"v souladu se zvláštními předpisy" (co je míněno "souladem"?)

Má dnes každý Pirát - zastupitel v lobokontaktech uvádět setkání s jinými zastupiteli (příp. dokonce koaličními partnery)?
Pokud ne, z čeho to je vyvozováno?

Odpověď¶

Pouze v případě, je-li známo, že jiný zastupitel popř. koaliční partner zastupuje ve veřejném sektoru specifický partikulární zájem, nebo daný zájem vyplývá z povahy jednání.

Odůvodnění¶

Obě otázky RK pro svou vlastní souvislost spojuje. Dle výkladu RK není nutné v rejstříku lobbistických kontaktů uvádět veškeré schůzky se zastupiteli jiných stran, neboť takové schůzky patří mezi klasickou politickou činnost, která nadto nespadá pod definici § 2 PřL, jenž vyžaduje, aby komunikace byla způsobilá vyvolat dojem, že cílem je ovlivnit rozhodování představitele strany ve prospěch nějakého zvláštního zájmu. Toto ovšem neznemožňuje příslušnému oblastnímu fóru, aby v rámci své povolební strategie po pirátských zastupitelích vyžadovalo reporting i takových schůzek.

Hlášení je proto nutné pouze ve dvou případech. V první řade, je-li o zastupiteli, s nímž se jedná, známo, že ve své funkci takové zájmy háji (např. kvůli jeho civilnímu povolání či živnosti), nebo zvláštní zájem vyplývá z povahy jednání (např. jedná se o pracovní schůzku s jinými zastupiteli, která se bude odehrávat v zasedacích prostorech velkého stavebního developera).

A pokud ano, nestálo by to za úpravu předpisu?

Odpověď¶

Na tuto otázku nemůže RK podat odpověď.

Odůvodnění¶

RK z čl. 13 odst. 3 písm. e) Stanov poskytuje výklad stranických vnitřní předpisů, nemůže sdělovat, zda jistá úprava by měla či neměla být upravena. Konkrétní úprava předpisů je politickým rozhodnutím jiných stranických orgánů, pročež lze podatele pouze odkázat, aby se případně obrátil na jiné orgány strany (zejm. RV či RP).

*Jak se mají vyložit následující termíny dle PřL:

úřední osoba (dle trestního zákoníku, dle správního řádu, nebo ještě nějak jinak?)
veřejná moc a orgány veřejné moci (např. veřejnou mocí je asi míněna i samospráva jako forma veřejné moci, ale nevím, jestli je např. komisi nebo výbor jako poradní orgán vhodné označit jako "orgán veřejné moci" a zasedání takového orgánu jako "výkon veřejné moci", nicméně zrovna výbory a komise zřejmě dostatečně pokrývá výjimka dle §5 písm. a))
"úřední činnost ve straně" (co je tím míněno?)
"zvláštní předpis" (zvláštní vůči čemu? vůči našemu předpisu o lobokontaktech?)
"v souladu se zvláštními předpisy" (co je míněno "souladem"?)
*

Odpověď¶

Úřední osoba - § 5 písm. b) PřL mluví o úředních osobách v souvislosti s úřední činností ve straně, nebo při výkonu veřejné moci. V tomto důsledku jsou pod úředními osobami vnímáni jednak činitelé orgánů veřejné moci, dále pak také činitelé ve stranických orgánech. Více viz níže.

Úřední osoba + veřejná moc - jelikož PřL mluví v § 5 písm. b) o výkonu veřejné moci, je nutno vyložit pojem úřední osoba dle § 127 odst. 1 trestního zákoníku, neboť definice dle správního řádu se vztahuje pouze na úřední osoby v rámci veřejné správy, ovšem PřL nikde neuvádí, že by svou působnost omezoval toliko na činitele veřejné správy. Veřejná moc je definována jako moc, "která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není s ním v rovnoprávném postavení a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu. Veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjektů. Kritériem pro určení, zda i jiný subjekt jedná jako orgán veřejné moci, je skutečnost, zda konkrétní subjekt rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná, nebo zda může stát do těchto práv a povinností zasahovat. Orgánem v právním slova smyslu je právnická osoba, vykonávající svou činnost jako povinnost nebo kompetenci a je zřízená k trvalému a opakujícímu se výkonu činnosti" (srov. Ústavní soud ČSFR, Sbírka usnesení a nálezů, č. 1, Brno, 1992, str. 11). Jelikož je dle citovaného ustanovení PřL kritériem výkon veřejné moci, pak za něj činnosti komisí a výborů jakožto poradních orgánů, či jiné pracovní skupiny nespadají (komise obce vykonávající přenesenou působnost dle § 122 odst. 2 obecního zřízení ovšem již orgánem veřejné moci bude), nicméně podatel správně avizuje, že jejich činnost (zpravidla) spadá pod výjimku dle § 5 písm. a) PřL.

Úřední osoba + úřední činnost ve straně - pod úřední činností ve straně je nutno rozumět činnost stranických volených či jmenovaných funkcionářů, či zaměstnanců popř. dodavatelů, kteří z povahy své činnosti vykonávají úkoly "stranických úředníků", která se týká vnitrostranické správy, resp. jiné její běžné činnosti (např. organizace volebních kampaní), a to jak do strany dovnitř, tak navenek (např. při styku zmíněných stranických funkcionářů s veřejnou správou).

Zvláštní předpis + soulad se zvláštními předpisy - z důvodu věcné souvislosti byly obě podotázky spojeny - z dovětku § 5 písm. a) PřL vyplývá. že zvláštními předpisy jsou dle tohoto ustanovení míněny jednak právní předpisy ČR, které upravují nástroje oficiální komunikace komunikace orgánů státu či jiných nositelů veřejné moci (např. při v rámci zákonodárství), dále pak stranické předpisy upravující oficiální komunikaci (např. zasedání oblastního fóra - v rámci stranické komunikace ovšem v drtivé většině případů dochází ke zveřejnění zápisu na fóru, čímž dochází taktéž k naplnění výjimky dle písm. c) citovaného ustanovení).

Pod souladem se zvláštními předpisy je potom myšleno, že jednání probíhá v souladu s předpisy, které je upravují. Nebude jím tedy kupř. za zasedání v nesouladu se zvláštním předpisem proto bude zasedání oblastního fóra, které účelově nebylo řádně svoláno, a je na něm přítomna pouze menšina členů oblastního fóra.