.Regiony » Praha » zastupitelstvo hl. m. Prahy

Potřebujeme nutně zabojovat v důležité bitvě o spravedlivé vyvážení copyrightu. Dne 20. května jsem odeslal zástupcům politických stran v Evropském parlamentu níže uvedené dotazy. Potřebuji dobrovolníka, který by zpracoval došlé odpovědi a přetvořil je do článků, které budou publikovány na Pirátských listech. Dobrovolník zjistí, zda bude lepší udělat to po jednotlivých otázkách nebo politických stranách. Jakmile se dobrovolník přihlásí, začnu mu přeposílat odpovědi. Hotový článek pošlete na mikulas.ferjencik@pirati.cz

---

Souhlasíte s potřebou reformy copyrightu na úrovni Evropské unie?

Prosím uveďte jednoznačnou odpověď ano/ne a případné vysvětlení, zda souhlasíte s následujícími doporučeními obsaženými ve zprávě europoslankyně Julia Reda (viz shrnutí a celý text zprávy na https://juliareda.eu/copyright-evaluation-report-explained/)

1) Díla vytvořená zaměstanci vlády, veřejné správy a soudy jako součást jejich úřední povinnosti by měla být volně šiřitelná

V Česku již platí podle § 3 autorského zákona, ale v některých jiných státech nikoliv. Není jasný důvod, proč si státní instituce v některých zemích osobují copyright a brání využití informací např. v České republice.

2) Každý umělec má právo se autonomně rozhodnout, že jeho dílo bude uvolněno tak, jak uzná za vhodné, včetně možnosti dát ho ke zcela volnému užití

Dnes není možné dát dílo k volnému užití, jen je možné ho licencovat, navíc je v některých případech proti vůli autorů u děl uplatňována kolektivní správa, např. OSA vybírá poplatky a podává žaloby za hudbu nezastoupených autorů hranou v čajovnách apod.

3) Stejnocení doby trvání copyrightu s mezinárodním standardem 50 let po smrti autora

V Evropské unii bylo kdysi prodlouženo o 20 let protože se vybrala nejdelší doba copyrightu v celé EU, tehdy v Německo, do té doby měla Česká republika dobu 50 let po smrti autora. Prodloužení nemělo měřitelné pozitivní přínosy, naopak způsobilo výrazný výpadek v dostupnost literatury (viz zpráva Julie Reda). Copyright se prodlužuje prakticky jen kvůli hrstce trvale vydělávajících děl (což je soukromý zájem nositelů práv po již zemřelých autorech, zejména velkých vydavatelů), zatímco u zbytku jen omezuje dostupnost.

4) Zavedení povinných společných výjimek ve všech členských státech

Podle platného stavu mají společnou úpravu jen práva autorů, ale už nemá společnou úpravu jejich omezení; pokud v jedné zemi na základě výjimky např. citujete dílo nebo provádíte jeho parodii, v jiné zemi už nemusí jít o oprávněné užití. To brání uskutečnění celoevropských projektů (např. projekt lingvistické analýzy LINDAT na Univerzitě Karlově v Praze, jednotné výjimky pro užití pro vzdělávací účely, e-learning apod. Neexistující společné minimum výjimek z copyrightu je projev nevyváženosti autorských práv.

5) Vyjasnit, že výjimky z copyrightu (např. citace) se použijí na všechny podoby bez ohledu na nosič (podle principu technologické neutrality).

V současné době dochází v některých státech k omezení citačního práva, takže není například možné udělat video na youtube, ve kterém bude část znělky nebo výtvarné dílo. Rozdílnost úpravy brání tomu, aby tyto celosvětově rozšířené služby fungovaly v celé Evropské unii. V některých zemích jsou tak některá videa blokována z důvodu autorského práva, což spotřebitele rozčiluje.

6) Vyjasnit si, že odkaz na dílo pomocí hyperlinku není předmětem výlučných práv.

Nositelé copyrightu jdou neustále dál ve svých nárocích, takže se čas od času objeví absurdní tvrzení, jako že uvedení odkazu na dílo je užitím díla. Pokud bych do tohoto e-mailu vložil odkaz na webovou stránku, např. seznam.cz, konstituovalo by to podle takového absurdního výkladu užití díla. Nejasnost tohoto ustanovení vytváří prostředí právní nejistoty a dává nepatřičný prostor různým podvodným technikám.

7) Zvýšit právní jistotu každodenních aktivit přidáním svobody panoramatu pro celou EU.

Svoboda panoramatu znamená, že si můžu vyfotit nějakou stavbu (třeba orloj) a dát tuto fotografii na svůj facebook. Dokonce můžu tuto fotku licencovat i pro komerční účely, neboť se na ni vztahuje výjimka podle § 33 autorského zákona. V jiných zemích však svoboda panoramatu není anebo je omezena jen na nekomerční užití fotografie. Zatímco cizinci tak z Belgie jezdí do Prahy a fotí si tu všechny budovy a s fotkami si mohou dělat co chtějí, včetně komerčního využití. Čech přijede do Bruselu a nesmí si tu vyfotit Atomium z důvodu autorských práv. Ze stejného důvodu brání Paříž osvětlení Eiffelovy věže.

Volné využití fotografií se zachycenými stavbami a veřejně vystavenými díly na ulicích i pro komerční účely má další důležitou výhodu, že fotorafie bude možné použít např. na Wikipedii nebo na Google StreetWalk. Tyto služby nemohou některé zahraniční pamětihodnosti z uvedených důvodů umístit do svého záběru. Cílem českých europoslanců by měla být harmonizace svobody panoramatu, aby mohl díla vystavená na veřejných prostranstvích kdekoliv v Evropské unii kdokoliv zachytit na fotografii a nakládat s nimi stejně jako v České republice podle platného autorského zákona.

8) Výjimky na parodii a karikaturu by se měly uplatnit bez ohledu na účel odvozeného díla. Na parodii by se neměla vztahovat autorská práva majetková, ale jen osobnostní.

V současné době nemají všechny státy výjimku pro parodii, ale ta se dovozuje v českém právu z výjimky pro citace. Pro jednotný digitální trh je třeba postavit najisto, že parodie je možné šířit bez ohledu na hranice. Dnešní právní nejistota a nejednotná evropská úprava vede k tomu, že videa jsou v některých státech blokována, což uživatele rozčiluje a brání šíření informací.

9) Vyjasnit, že zákonný přístup k datům umožňuje také data mining pomocí automatických analytických technik.

Výzkum v České republice v oblasti lingvistiky je na velmi vysoké úrovni. Na Matematicko-fyzikální fakultě funguje projekt CLARIN LINDAT, který má grant na rozsáhlé analýzy tzv. velkých dat. Díky analýze velkých souborů dat vznikají lepší automatizované technologie pro překlad textu. Přesto nakladatelé tomuto vytěžení dat brání, ačkoliv to nemá žádný vliv na jejich zisky. Je třeba zavést jednotnou úpravu pro EU, aby mohlo dojít k vytěžení srovnatelných dat (např. českých a anglických překladů). Protože právní situace v EU je nejasná, jsou tyto projekty zpomalovány a EU má komparativní nevýhodu v porovnání se Spojenými státy, kde je takový způsob běžný v rámci fair use.

10) Výjimka pro výzkum a vzdělání vyžaduje společné vymezení na úrovni EU, aby mohla probíhat přeshraniční spolupráce. Měla by se vztahovat i na neformální vzdělávání.

Současná výjimka má různé znění v různých státech. Pro rozvoj projektů zejména v oblasti e-learningu a pro znovupoužitelnost je třeba sjednotit obsah výjimky a vykládat ji ve všech státech jednotně.

11) Přidat výjimku pro půjčování knih v digitálních formátech.

Knihovny již v současné době půjčují knihy na e-čtečkách. Je vhodné, aby s touto výjimkou počítalo i právo na úrovni EU, neboť tato výjimka zde v současné době není (narozdíl od půjčování v papírové podobě, které je doplněno spravedlivou odměnou).

12) Je třeba určit na úrovni EU, zda se s výjimkou nebo omezením copyrightu pojí také právo na odměnu.

Tento princip je již v zásadě akceptován, nicméně může docházet k situacím, kdy je zpoplatněna jinak bezplatná výjimka, což vytváří značně odlišné podmínky v členských zemích a brání digitálnímu trhu.

13) Technologická omezení užití nesmí bránit legálnímu použití. Jakákoliv omezení, která jsou uživatelům vnucena a uživatelé je nesmí obcházet či mařit, musí být open source.

Podle platného autorského zákona nesmí uživatel obcházet účinné technologické prostředky (§ 43). Podle platné úpravy je však autor povinen umožnit uživateli oprávněné užití. Ve skutečnosti však autora zastupuje vydavatel a ten někdy uživatele omezuje v oprávněném užití. Domoci se odstranění omezení je objektivně těžko vymahatelné. Místo povinnosti autora umožnit uživateli oprávněné užití díla by mělo být zavedeno, že ochrana účinných technologických prostředků neplatí v případech, kdy to je třeba k oprávněnému užití díla.

V praxi se také stává, že dodavatel vyžaduje instalaci účinného technologického prostředku (počítačového programu), který jednak vyžaduje samostatnou licenci a jednak může obsahovat škodlivý kód anebo kód sledující uživatele a podnikající neoprávněné kroky v rámci počítačového systému. Takové kroky jsou velmi těžko detekovatelné. Pro vyvážení práv vydavatelů chránit svoje díla a práv uživatelů vědět, co se děje s jejich zařízením, považuji za vhodné, aby se ochrana poskytovaná účinným technologickým prostředkům zákonem vztahovala pouze na takové prostředky, které mají otevřený zdrojový kód a uživatel může plně analyzovat, co se s jeho zařízením děje.