Předběžná otázka #24910
Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před více než 4 roky(ů)
Vážená rozhodčí komise,
v článku 6 stanovy stanovia:
> (7) Volební období všech volených funkcí je dvouleté.
>
> (8) Volební období začíná ukončením volební schůze nebo vyhlášením výsledků volby.
Existují však minimálně dva možné výklady toho, kdy volební období orgánu končí:
1. začátkem volebního odbobí nového složení dle (8), nebo
2. uplynutím dvou let od zvolení starého složení.
Druhý výklad umožňuje překryv dvou různě složených sborů (ale to principiálně podle mého není problém, stejně jako v ČR na předělech funkčních období sněmovny bývají dvě vlády).
Martin Kučera zastává první výklad, nicméně ten s sebou přináší další otázky a problémy: Konec funkčního období není předvídatelný, protože předem není jasné, kdy volba skončí (například uskuteční-li se jedno, nebo dvě kola volby). Nyní došlo k tomu, že volba RV skončila uprostřed běžícího hlasování v RV – kdo má mít v takovém případě hlasovací právo – jen původní, jen nový, nebo oba sbory?
Další jednání je otevřené a jeho předsedající už ani nemůže přispívat do jednacího vlákna.
Takže bych chtěl RK požádát, aby se vyjádřila, který výklad je „správný“, a pokud je to výklad první, aby objasnila výše uvedené související otázky.
**Odpověď RK:**
Volební období členů orgánu skončí zásadně zvolením nových členů téhož orgánu v řádné volbě na další období, nejdéle však uplynutím dvou let od jeho zvolení.
Mandát členů RV volených CF tedy skončil vyhlášením výsledků volby CF v níž byli zvoleni noví členové RV. Tímto okamžikem také skončilo jejich oprávnění hlasovat v RV s hlasem rozhodujícím.
Více viz v odůvodnění níže.