Podání #44382
uzavřený
Předběžná otázka - udělení napomenutí
Přidáno uživatelem Honza Hora před 7 měsíc(ů). Aktualizováno před 3 měsíc(ů).
100%
Popis
Ahoj,
ještě vám přidělám další práci - už jsme se bavili o tom, že by rozhodčí řád zasloužil aktualizaci, nicméně dokud se tak nestane, rád bych pro jistotu dopředu vyjasnil jednu otázku:
Má KK (resp. přidělený zpravodaj právo udělit napomenutí dle § 25 RŘ v rámci podnětu/stížnosti, kterou KK prošetřuje, nebo toto právo náleží pouze RK a KK může takový trest pouze navrhnout?
Díky
H.
Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 7 měsíc(ů)
Ahoj,
zeptám se, kde vydíš výkladový problém?
§ 25 Pořádkové opatření
Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup přezkumných orgánů, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k jednání nebo neuposlechne výzvy přezkumného orgánu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může přezkumný orgán udělit napomenutí , veřejné napomenutí nebo pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opakovaně. O pořádkovém opatření rozhoduje zpravodaj; proti opatření lze podat stížnost, která nemá odkladný účinek.
Přezkumné orgány viz čl. 13 Stanov
Aktualizováno uživatelem Martin Karim před 7 měsíc(ů)
Pro úplnost doplňuji z Rozhodčího řádu.
§ 1 Účel předpisu
(1) Rozhodčí řád upravuje rozhodčí řízení ve sporech vedených v souladu se stanovami před rozhodčí komisí. 1)
Aktualizováno uživatelem Martin Kučera před 7 měsíc(ů)
S čímž ovšem po novele poněkud koliduje
§ 23a Přístup na jednání a do spisu
(1) Prošetřování podnětů a řízení o stížnosti do postoupení věci rozhodčí komisi je neveřejné a nepřístupné jiným osobám než stranám sporu a osobám, od kterých je požadována součinnost.
protože ten se týká dění ještě před tím, než spor dospěje k RK (pokud k ní vůbec dospěje).
Aktualizováno uživatelem Martin Karim před 7 měsíc(ů)
Mělo by se to upřesnit novelizací. Dokud se tak ale nestane, RR řeší viz § 1 RR a nikde jinde se pořádkové opatření nevyskytuje.
Aktualizováno uživatelem Honza Hora před 7 měsíc(ů)
Právě k tomu jsem směřoval, protože KK reálně může chtít k něčemu takovému přistoupit v rámci šetření, tj. obvykle ještě před vznikem samotné stížnosti. A ten RŘ místy upravuje i věci, které se dějí předtím, než vznikne stížnost, jako třeba zmíněný přístup do spisu a jeho neveřejnost.
Aktualizováno uživatelem Milan Daďourek před 7 měsíc(ů)
Imho termín v §1 odst. 1 "rozhodčí řízení ve sporech vedených v souladu se stanovami před rozhodčí komisí" je třeba číst v souladu s účelem RŘ jako rozhodčí řízení sensu lato - tedy celý proces (včetně šetření KK), který v souladu se stanovami může dospět před rozhodčí komisi. Tj. zahrnuje veškeré procesní postupy týkající se "stranických sporů" (viz čl. 13 odst. 3 Stanov).
Užší čtení by totiž vedlo k tomu, že celé partie RŘ jsou neuplatnitelné, protože jdou mimo působnost dle §1 RŘ. (Dostali bychom se k argumentum ad absurdum.) Tedy např. pojem "rozhodčí řízení" v §4 není imho totožný s pojmem "rozhodčí řízení ve sporech..." v §1. Podobně jako pojmy zastavení a zastavení vozidla mají různý obsah.
Aktualizováno uživatelem Martin Karim před 7 měsíc(ů)
Smysl výše zmíněného ustanovení RR je poměrně jasný a nelze ho účelově měnit a rozšiřovat kreativním výkladem. Vidím zde, jak jsem již napsal, potřebu novelizace.
Aktualizováno uživatelem Jan Hrubeš před 7 měsíc(ů)
Zeptám se ještě jednou zde:
Může tedy KK udělovat napomenutí i před podáním stížnosti, tedy ve fázi prošetřování? Budu rád za jasnou odpověď, závisí na tom ne/podání několika stížností k RK, tak ať si navzájem zbytečně nepřiděláváme práci.
Aktualizováno uživatelem František Akirfa Doseděl před 4 měsíc(ů)
Dle kolečka by mělo být přiřazeno Georgii, ale Martin již reagoval a má načteno - jakmile dořešíme, kdo bude zpravodajem, bude postupováno dále.
Aktualizováno uživatelem František Akirfa Doseděl před 4 měsíc(ů)
- Přiřazeno nastaven na Martin Karim
Přiřazuji Martinovi Karimovi.
Aktualizováno uživatelem Martin Karim před 4 měsíc(ů)
- Stav změněn z Nový na V řešení (diskutuje se)
Věc přebírám. RK o ní bude ještě podrobněji diskutovat.
Aktualizováno uživatelem Martin Karim před 4 měsíc(ů)
- % Hotovo změněn z 0 na 20
Rozprava zde: https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?t=67383
Aktualizováno uživatelem Martin Karim před 3 měsíc(ů)
- Stav změněn z V řešení (diskutuje se) na Dokončen
Má odpověď nebyla schválena.
Pro: Karim
Proti: Daďourek
Zdrželi se s podporou názoru Proti: Doseděl, Hejduková
Nehlasoval: Vykoukal
Omlouvám se @Honza Hora , kterého jsem neprávem přiměl, aby se neveřejně omluvil @Lukáš Nový. Na svém názoru na nutnost novelizace rozhodčího řádu a na svém návrhu odpovědi trvám, byť se k mému výkladu rozhodčí komise nepřiklonila. Níže tedy vkládám podle názoru většiny rozhodčí komise správnou a schválenou odpověď:
Má KK (resp. přidělený zpravodaj právo udělit napomenutí dle § 25 RŘ v rámci podnětu/stížnosti, kterou KK prošetřuje, nebo toto právo náleží pouze RK a KK může takový trest pouze navrhnout? Může tedy KK udělovat napomenutí i před podáním stížnosti, tedy ve fázi prošetřování?
Usnesení
§ 25 Rozhodčího řádu (dále jen "RR") je třeba vykládat tak, že pořádkové opatření lze uložit osobám, od kterých je požadována součinnost a které neposkytnou, ruší pořádek, nedostaví se k jednání či učinily hrubě urážlivé podání atd. Pořádkové opatření může v řízení uložit některý z přezkumných orgánů.
Odůvodnění
Předběžná otázka se vztahuje k výkladu RR České pirátské strany, konkrétně § 25 Pořádkové opatření Většina členů rozhodčí komise má za to, že KK je oprávněna pořádkové opatření dle §25 RŘ udělit, a to kdykoliv, kdy jako příslušný orgán vede řízení nebo koná procesní úkony, jejichž účelem je řešit spor, který podle stanov následně může být řešen Rozhodčí komisí.
Tento výklad není v rozporu s výsadním postavením RK dle stanov, neboť čl. 13 odst. 3 nestanoví, že by každé pořádkové opatření či sankci musela udělit RK.
Domnívají se, že výklad, že ustanovení RŘ kvůli znění §1 RŘ lze využít pouze v rámci části řízení přímo před rozhodčí komisí neodpovídá účelu Rozhodčího řádu. Teleologický výklad je vede k předpokladu, že účelem §1 RŘ nebylo vyloučit působnost některých následujících ustanovení RŘ. Z jejich znění je naopak patrné, že RŘ má sloužit jako procesní norma regulující širší okruh vztahů, včetně těch, které předchází případnému jednání před RK (viz §3 - možnost rozhodnout o závaznosti částí programu, §12 - normuje jednání KK ohledně předběžného opatření, §14 - odložení stížnosti ze strany KK ad.). Výslovně upozorňují na §14, odst. 2: "Odložením stížnosti rozhodčí řízení končí." RŘ zde jasně hovoří i o rozhodčím řízení, které k RK vůbec nedospěje. Při striktním jazykovém výkladu §1 odst. 1 RŘ by toto ustanovení (a řada dalších) postrádalo smysl, neboť nemůže vůbec normativně působit. Takový náhled nemohou akceptovat.
S ohledem na účel celého předpisu (patrný z obsahu odkázaných ustanovení) je podle nich naopak na místě zabývat se výkladem §1 RŘ. Teleologicky správný výklad §1 odst. 1 RŘ je podle jejich názoru, že jde o omezení působnosti dále obsažených norem pouze na řízení o sporech, k jejichž řešení je v souladu se stanovami RK příslušná, tedy mohou před ní dle stanov dospět. Má se tak vyloučit použití obsažených norem pro jiné typy řízení ve straně, nikoliv omezit působnost RŘ pouze na relativně omezenou část rozhodčího řízení, kdy je stížnost fakticky řešena RK.