.Pirátská strana » rozhodčí komise

Na základě výzvy člena RK, kterého jsem doptával na doplnění k výše uvedenému rozhodčímu nálezu pokládám následující otázky:

1.) RK vnímá, že hosté (míněno účastníci) jednání nemají na daném jednání žádná práva namítat vadnost postupu a jejich účast je tak čistě technickým zpřístupněním diskuse bez možnosti procesního účastníka jednání?
2.) Pokud ano, z čeho vyplývá, že hosté jednání (s výjimkou práva hlasovat) jsou omezeni v jednání a nemohou podávat námitky vůči postupu?
3.) Platí hierarchie orgánů při přijímání stanovisek, usnesení (a obdobně) při jednání podřízeného a nadřízeného orgánu?
4.) Má hierarchicky výše postavený orgán právo na doručení procesně bezvadného stanoviska, usnesení apod. od podřízeného orgánu?

Pro doplnění odkazuji na text přijatého nálezu a zbytek zaznamenané komunikace:

*Ahoj Viktore,

přečetl jsem si Váš nález a upravil jsem dle něj jednání CF32/2021. Můžu mít na tebe jako na zpravodaje případně na RK jako celek prosbu a požádat o osobní vysvětlení daného nálezu a jeho aplikaci do rozhodování orgánů strany?

Děkuji Tomáš*

Ahoj,

no nejlakoničtější shrnutí je, že když si schválí orgán usnesením svůj vlastní jednací řád, tak se od postupu dle jednacího řádu lze odchýlit v rámci jakéhokoliv usnesení (tj. usnese-li se orgán výslovně na tom, že se jednorázově nepoužije určité pravidlo dle jednacího řádu a namísto toho se použije pravidlo jiné), nebo tím, že orgán fakticky postupuje odlišným postupem, než který předvídá jednací řád, pokud toto není nikým rozporováno - v momentě, kdy to rozporováno je, pak je třeba, aby se na případném odklonu orgán výslovně usnesl. Tento postup je podobný např. zásadám soukromého práva, kdy občanský zákoník má nějaká explicitně uvedená pravidla, od kterých se ale je možné smluvně odchýlit, pokud si to smlouvní strany přejí.

Viktor

*Tomu rozumím, nicméně právě bych se rád zeptal, zda je to možné rozvést, jde mi o souvislost s postavením hostů v jednání a dále hierarchii orgánů.

Budeš na CF?
Tomáš*

Osobně na CF nebudu, připojovat se budu jen vzdáleně.

Chápu, tak možná se zeptej, co konkrétně máš na mysli, protože na takto obecně položenou otázku moc odpovědět nejde - postavení hostů je odvislé od toho, co říká daný jednací řád, nebo co daný orgán sám usnesením či faktickou akceptací připustí.

K hierarchii obecně toho taky moc říct nelze, někdy hierarchie významná je, jindy není - např. u čistě procesních záležitostí týkajících se jednání spíše méně, vyjdeme-li z toho, že orgány jsou dle čl. 6 odst. 1 Stanov zmocněny si jednací řády udílet samy.
Viktor

*Ahoj Viktore,

promiň za prodlevu, ale bylo hodně práce okolo CF a od úterka jsem ulehnul, takže teprve nějak srovnávám resty.

Hlasování na CF, ke kterému se dotčené stanovisko vyjadřovalo, máme za sebou, čímž posouvám otázku do převážně teoretické roviny, a doufám, že to zcela podtrhuje moji snahu vyřešit danou otázku a ne se snažit ovlivnit výsledek hlasování.

Ohledně postavení hostů, ve svém rozhodčím nálezu jste hodnotili účast na jednání Mikuláše Ferjenčíka a Vojty Pikala pouze jako členů orgánu volených CF, byla zmíněna konkrétně účast v KK a post vedoucího AO. To ale za mne zapomíná na jejich primární účast v jednání, kterého se účastnili jako předkladatelů daných návrhů, minimálně Mikuláš (a částečně i Vojta) tak celou dobu vystupoval a právem se tak může být přijatým stanoviskem cítit poškozen. (To reaguji na zmínku na lakonickou snahu chránit orgán sám před sebou. Zcela to zapomíná na snahu zabránit odmítavému postoji ke svému návrhu, což následně může zabránit přijetí daného návrhu v jednání na CF. Tato snaha je také zcela legitimní, protože předkladatel se právem domnívá, že jeho návrh je ku prospěchu věci a snaží se aby byl přijat - jinak bychom postavili na hlavu jednací řád CF i dalších orgánů a ignorovali tak snahu předkladatele schválit návrh a opůrce zamítnout návrh).

Píšu to trochu zeširoka, ale jako hosté jednání mají plný přístup na jednání s výjimkou hlasování, IMHO jsou tedy oprávněni i vznášet námitku vůči postupu a jak vyplývá z Vašeho nálezu, v daný moment je pak nutné přihlédnout k tomu, že by tím nebylo připuštěno stanovisko X3 do hlasování, což by změnilo výsledek jednání. Oba tak mají právo být poškozeni přijatím daného stanoviska v rozporu s jednacím řádem orgánu.

Co se týče hierarchie, můj dotaz směřuje na následující:

RV je podřazený orgán CF, Stanovy strany hovoří o zásadě hierarchie mezi jednáními a předpisy orgánů. Jednání RV bylo zahájeno dle jejich JdŘ, který se v daném místě fakticky odvolává na OŘ (§9 g)) (jestli se nepletu) a stanovuje tak RV povinnost zahájení jednání k přijetí stanoviska o změně Stanov. Protože je ale CF hierarchicky nadřazený orgán RV, vnímám to tak, že CF (potažmo členové CF) mají nárok na přijetí bezvadného stanoviska a mohou se tak v daném výseku věci také vymezovat vůči procesu přijetí, jak se stalo v případě Jiřího Belšána. V opačném případě by CF bylo nuceno akceptovat i zjevně vadně přijaté stanovisko svého podřízeného orgánu, ačkoli by vůči tomu nemělo možnost nic podniknout (s výjimkou zcela mimořádného postupu mimořádným přezkumem, což už jen z hlediska časových lhůt by byl například v této věci postup neuskutečnitelný, reps. s minimálním významem). Výklad z rozhodčího nálezu, který vnímá procesy dané jednacím řádem jako právně nezávazné, do jisté míry otevírá stavidla pro RV, RP a další orgány, aby předkládaly vadně přijatá stanoviska, dokumenty, usnesení atd. CF, které by nemělo mimo mimořádný přezkum možnost jejich přijetí do jednání zabránit a na základě nichž by mohlo být jednání ovlivněno jiným směrem, než by bylo bez doručení vadně přijatého jednání.

Abych tedy položil otázky:

1.) RK vnímá, že hosté jednání nemají na daném jednání žádná práva namítat vadnost postupu a jejich účast je tak čistě technickým zpřístupněním diskuse bez možnosti procesního účastníka jednání?
2.) Pokud ano, z čeho vyplývá, že hosté jednání (s výjimkou práva hlasovat) jsou omezeni v jednání a nemohou podávat námitky vůči postupu?
3.) Platí hierarchie orgánů při přijímání stanovisek, usnesení (a obdobně) při jednání podřízeného a nadřízeného orgánu?
4.) Má hierarchicky výše postavený orgán právo na doručení procesně bezvadného stanoviska, usnesení apod. od podřízeného orgánu?

Díky Viktore předem za vyjasnění

Tomáš*

*Děkuji Tomášovi, že to řeší.

Já jen doplním potřebu rozlišovat mezi "Hosty" (aka náhodní účastníci na veřejném zasedání, premiér Fiala, členové na jednání cizího KF) a účastníky (RegP na jednání svého KF/MF, poslanci, garanti, navrhovatelé, odvolávaní, pověřenci odborů... na jednání RV). Myslím, že otázka by měla směřovat primárně účastníků. Jaká jsou jejich procesní práva?

Vojtěch Pikal*

Ahoj,

ty otázky jsou zajímavé, ale já nemám patent na autentický výklad předběžných otázek, přičemž už to celkem přesahuje míru nějakého běžného doptání, takže bych vás odkázal na to, abyste to prosím přetransformovali do podoby PO a tu pak jako RK zodpovíme.

Viktor

Neměl jsem tedy originálně zájem o položení PO, nicméně se domnívám, že Váš nález vnáší dopad na další procesy a usatnovení JdŘ RV a potažmo i CF. Bylo by tedy dobré věc dotáhnout do konce s ohledem na výše položené dotazy.
Děkuji