Úkol #34206
otevřenýLokální šetrně vyprodukované potraviny do krajských zařízení
0%
Popis
Zatím sem překopíruju nějaké úryvky svých mailů několika ostatním zastupitelům, z toho by mělo být jasné, co se událo, a kudy dále. Klíčové bude připravit nějaký scénář a podklady pro schůzku 28.1. Bude potřeba kontaktovat T. Uhnáka, J. Lehejčka a F. Navrkala, aby nám dodali vše, co mají.
"Vážené kolegyně, vážení kolegové,
píšu ohledně problematiky, které jsme se dotkli na minulém i předminulém zastupitelstvu a po něm, vytváření poptávky pro lokální a šetrně hospodařící zemědělce.
Na tom minulém jsme řešili občerstvení pro samotné zasedání, což považuji za opravdovou drobnost. Ale mohlo by nám to ukázat cestu pro řešení u mnoha dalších krajských zařízení, školních jídelen, nemocnic apod.
1) Ptal jsem se na možnosti ohledně našeho občerstvení paní Mrázkové, a přestože jsme se nebavili o žádném konkrétním dalším postupu (nedovolil bych si úkolovat KHEJ), mluvila o nápadu následně s paní Pandulovou a manažerem provozovny Office Foods, která nám občerstvení dodává. Údajně již na nadcházejícím zastupitelstvu by měly být vidět nějaké změny (viz email níže). Bojím se, že nebude zohledněno to, o čem jsem osobně mluvil s paní zastupitelkou Šťastnou, tedy že by nemělo jít jen o zemědělce lokální, ale také konkrétně ty, kteří svým hospodaření nějakým způsobem zlepšují životní prostředí v kraji. To je alespoň pro mne hlavním smyslem celého nápadu. Ale pokud bude posun alespoň k těm lokálním, bude to skvělé. Uvidíme, jak se s tím v Office Food vypořádají a případně to můžeme výhledově doladit.
2) Informoval jsem se u manažera provozovny, jak na to pohlíží a jaká je současná praxe. Jsou schopní nám dodat v zásadě cokoliv, o co jako kraj požádáme. Šlo by to např. formou seznamu vhodných dodavatelů. Současná praxe je taková, že potraviny nakupují v Makru. Mají nějaké další dodavatele např. zeleniny, ale ti ji údajně také nakupují z větší části v Makru... To nemusí být nutně špatně, ale jistě by to šlo vymyslet lépe.
3) Hlavně ohledně budoucích plánů pro další krajská zařízení jsem volal panu Staňkovi z budějovické ASZ. Ne že bych chtěl např. Agrární komoru vynechávat, naopak, ale věřím, že jejich pohled dostatečně zastane paní zastupitelka Šťastná. Dále bychom to případně měli probrat s ProBio.
Pan Staněk nápad kvituje a slibuje spolupráci, plánuje nám výhledově dodat třeba seznam příkladů dobré praxe z jiných samospráv.
Velice reálně to vidí u živočišné výroby, kde by se zřemě dal relativně snadno sestavit seznam malých zemědělců s dobytkem na pastvě a prodávajících své produkty přímo, měla by ho mít mj. Krajská veterinární správa. U rostlinné výroby nad tím ještě bude s kolegy přemýšlet. Dále nám nabízí exkurzi na některé z farem Asociace.
4) Ohledně příkladů odjinud velmi doporučuji si projít tento seznam:
http://sovz.cz/priklady-dobre-praxe/?filter-topic=0&filter-subject=3123&filter-locality=1
a tento seznam: http://sovz.cz/priklady-dobre-praxe/?filter-topic=0&filter-subject=3123&filter-locality=0
5) Navrhuji se se zájemci nad tématem sejít po Novém roce, vyhovovalo by Vám to třeba 28.1. od 16:00?
Budu se těšit na spolupráci, doufám, že bude plodná a že je to věc, kterou skutečně můžeme řešit společně.
S pozdravem,
Dan Leština"
"Pěkný den,
pokud GAECem myslíte český DZES, tak ano, ten považuji ve věcech klíčových pro přírodu za zcela nedostatečný. (Rád věřím, že v jiných je zase pro zemědělce příliš náročný, ale to asi my zde nevyřešíme.)
Jak jsem říkal osobně, jedna varianta je podporovat prostě produkty ekologického zemědělství, ty se poznají snadno, protože certifikát a systém existuje. Na druhou stranu je to celkem přísné, v některých ohledech až zbytečně, a možná bychom příliš limitovali výběr a zvedali náklady. Jako schůdnou variantu pro krajskou samosprávu si umím představit kompenzaci ceny, pokud by se některá krajská organizace rozhodla nějakou část produktů nakoupit s tímto certifikátem (a zároveň s regionálním původem). Tím bychom podpořili poptávku, aniž bychom na kterýkoli článek řetězce kladli nerealistické nároky.
Ideálem by mohl být ucelený systém po vzoru města Kodaně, kde dosáhli 90% eko produktů ve svých jídelnách, a to bez vyšších nároků na rozpočet (protože méně plýtvají, používají jiné postupy a o něco méně masa, to udělá velký rozdíl).
Viz třeba: https://www.organicwithoutboundaries.bio/2018/11/14/public-money-public-goods/
nebo: https://euorganic2030.bio/initiatives/organic-on-every-table/
Přenést to jedna k jedné do našeho kraje samozřejmě nepůjde, dánský venkov trochu znám, to množství malých ekofarem je na úplně jiné úrovni než u nás. Ale právě to by mohl být směr, jakým se pomalu ubírat.
Pokud bychom vymýšleli něco vlastního, ukazatele bychom museli nastavit v diskusi se samotnými jihočeskými zemědělci. Budu v tom pokračovat, ale z rukávu realistické parametry pro Jihočeský kraj nevysypu. Ale ano, pokud se bavíme o chovu na pastvinách, mohly by být VDJ/ha dobrý ukazatel toho, jak k tomu kdo přistupuje."
"Že je nabídka zatím malá, je mi jasné, a řekl bych, že to není argument, proč do toho nejít. Alespoň to právě nebudou pro kraj ze začátku velké náklady a bude to mít správně motivační efekt pro další do eko režimu přejít. A i na Vaší infografice je několik adres, kde si lze objednat zeleninu apod. Je to ale samozřejmě argument, proč od toho nečekat zázraky hned od začátku, to je jasné, a proč to doplnit ještě případně nějakým jiným opatřením.
ÚOHS se případně můžeme zeptat, ale dobré rady, kudy na to, máme třeba na tomto webu: http://sovz.cz/ "
Dílčí úkoly