.Pirátská strana » rozhodčí komise

Jako zpravodaje přiřazuji Viktora Derku.

Dne 2.2.2020 bylo přijato níže uvedené usnesení k předběžné otázce:

PRO - Derka, Springinsfeld, Lejčko
Nehlasoval - Ručka, Daďourek, Matušková, Sýkorová

Předběžná otázka¶

0) Máme dostatečné právní normy pro založení lokálních přezkumných orgánů? Nebo by bylo vhodné je doplnit?
1) Je vůbec možné lokální rozhodčí orgány zřídit?
2) Je lokální KK/RK podřízeným týmem centrální KK/RK?
3) Má centrální KK právo dohledu?
4) Může centrální KK ukládat úkoly lokální KK?
5) Může (a za jakých podmínek) centrální KK odebrat/převzít případ lokální KK?
6) Jakým způsobem má být rozhodnuto komu případ patří (dle podavatele? dle závažnosti? dle konsensu lokální a centrální KK? Dle rozhodnutí centrální KK?)
7) V případě, že se centrální KK vyjádří, že chce nějaký případ dozorovat, má na to právo? Může mít definitivní slovo ("Ano, lokální KK vyšetři si to, ale chceme, abyste vyšetřili toto, toto a toto, jasně to před centrální KK odůvodnili a až s naším svolením to předáte lokální RK/centrální RK?)
8) V případě vzniku lokální RK - budou případy vždy řešeny nejprve před ní, nebo je možnost, aby šli rovnou k centrální RK? Kdy a proč?
9) V současnosti řeší paragraf 18 OŘ v odstavcích (3) a (4) pouze celostátní vymezení práv KK. Je tedy třeba společně se zřízením lokální komise upravit OŘ tak, aby lépe definoval lokální vymezení? Či je zřejmé, že má přístup jen k lokálním uzavřeným tématům? A že ho vůbec má?
10) Je možné zřídit lokální komisi nad úrovní krajů (např. Čechy a Moravsko-Slezsko)?
11) Má KK právo pověřit výkonem vybraných činností ve své působnosti jiné osoby? Například pověřit některého člena vyšetřením stížnosti?
12) Má KK právo delegovat své pravomoci na jiné osoby mimo KK? Například udělit některému členovi právo nahlížet do informačních systémů za účelem vyšetření stížnosti?

Otázka 1¶

0) Máme dostatečné právní normy pro založení lokálních přezkumných orgánů? Nebo by bylo vhodné je doplnit?

Odpověď 1¶

Na tuto otázku nemůže RK podat odpověď, neboť RK nemůže posuzovat, zda jsou normy dostatečné, či nikoli, popř. zda by se měly doplnit. Může toliko vyložit, jak se příslušné normy (ne)aplikují, přičemž obrázek o jejich dostatečnosti si musí učinit příslušníci orgánů, které je mohou měnit, samy.

Otázka 2¶

1) Je vůbec možné lokální rozhodčí orgány zřídit?

Odpověď 2¶

Ano, je možné zřídit lokální rozhodčí i neformální kontrolní orgány.

Odůvodnění 2¶

Stanovy připouští zmocňují oblastní fóra v čl. 7 odst. 4 písm. c) ke tvorbě oblastních komisí a odborů. Zmínění ustanovení ovšem cílí primárně na komise dle čl. 11 stanov, jedná se proto komise, které nejsou přezkumnými orgány dle čl. 13 stanov, neboť čl. 13 stanov obsahuje úpravu konkrétních dvou orgánů, ne abstraktní úpravu přezkumných orgánů a kolizní pravidla pro určení příslušnosti. Čl 13 odst. 1 stanov sice sděluje, pokud není uvedeno jinak, fungují kontrolní komise i rozhodčí komise podle čl. 11, ovšem čl. 11 stanov neupravuje samotný systém kreace komisí mimo zákazu zvolení registrovaného příznivce do funkce předsedy, či místopředsedy komise. Je proto nutno vyjít ze základu, že pro tvorbu přezkumného orgánu dle čl. 13 stanov je nutné výslovné zmocnění ve stanovách. Takové zmocnění pro tvorbu oblastní rozhodčí komise je zakotveno v čl. 17 odst. 2 stanov (zmíněné ustanovení zmocňuje oblastní sdružení ke tvorbě oblastní rozhodčí komise bez zmínění konkrétního orgánu, pročež je nutno analogicky aplikovat čl. 7 odst. 4 písm. c) stanov a přiřknout tuto kompetenci oblastnímu fóru), proto oblastní rozhodčí komise je přezkumným orgánem ve smyslu čl. 13 stanov s působností pouze pro dané oblastní sdružení a příslušností určitelnou dle § 22 rozhodčího řádu. Tento závěr je opřen o to, že kdyby stanovy předpokládaly neomezenou možnost tvorby oblastních přezkumných orgánů dle čl. 13, neuváděly by výslovně možnost tvorby oblastní rozhodčí komise.
V případě oblastních kontrolních komisí toto výslovné zmocnění chybí, což nicméně neznamená, že by je oblastní sdružení za žádných okolností nemohla tvořit. Oblastní fórum může vytvořit jistou neformální formu kontrolní komise, která bude komisí ve smyslu čl. 11 stanov, ale nebude disponovat oprávněními dle čl. 13 stanov. Taková komise proto bude nadána toliko působností, která náleží orgánům oblastního sdružení, a zároveň není výslovně vnitřními předpisy určena jiným některým orgánům (v případě kontrolní činnosti proto připadá v úvahu činnost dle § 23 písm. a) organizačního řádu). Taková oblastní kontrolní komise bude ale mít proto obdobnou kompetenci jako oblastní předsednictvo a nejedná se orgán disponující kompetencemi dle § 18 organizačního řádu.

Otázka 3¶

2) Je lokální KK/RK podřízeným týmem centrální KK/RK?
3) Má centrální KK právo dohledu?
4) Může centrální KK ukládat úkoly lokální KK?

Odpověď 3¶

Z důvodu věcné souvislosti RK otázky spojuje do jedné odpovědi.
Oblastní kontrolní komise jsou podřízeným týmem příslušného orgánu oblastního sdružení, oblastní rozhodčí komise jsou podřízeným týmem celostátní rozhodčí komise a příslušného orgánu oblastního sdružení.
Celostátní kontrolní komise má u obou orgánů pravomoc nahlížení do veškeré dokumentace dle § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu, nedisponuje ale dohledem nadřízeného týmu dle § 6 odst. 2 organizačního řádu.
Celostátní kontrolní komise nemůže úkolovat oblastní kontrolní komisi.

Odůvodnění 3¶

Týmové fungování v rámci hierarchie nadřízeného a podřízeného týmu upravuje § 6 organizačního řádu. Na základě odst. 1 zmíněného ustanovení je nadřízeným týmem ten, který vykonává danou působnost na vyšší úrovni, dále pak úkolující tým. V případě oblastní kontrolní komise je nadřízeným týmem příslušný orgán oblastního sdružení (nabízí se oblastní fórum nebo oblastní předsednictvo), jenž je při tvorbě oblastní kontrolní komise výslovně pověřen. Není-li takový orgán výslovně jmenován, je jím subsidiárně oblastní fórum, které komisi zřizuje na základě čl. 7 odst. 4 písm. c) stanov. Nadřízeným týmem není celostátní kontrolní komise, neboť oblastní kontrolní komise není přezkumným orgánem ve smyslu čl. 13 stanov a její působnost se odvíjí od působnosti orgánů oblastních sdružení. Oblastní rozhodčí komise je v rámci výkonu rozhodčí činnosti podřízeným týmem celostátní rozhodčí komise, v oblasti jiné další určené působnosti analogicky dle čl. 11 odst. 2 stanov je podřízeným týmem příslušného orgánu oblastního sdružení. Z toho též vyplývá odpověď na třetí otázku, proč celostátní kontrolní komise nemůže úkolovat oblastní kontrolní komisi.
Celostátní kontrolní komise je nadána přístupem do téměř veškeré stranické dokumentace a komunikace na základě § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu, což platí taktéž vůči oblastním kontrolním a rozhodčím orgánům. Nejedná se ale o dohled nadřízeného týmu na základě § 6 odst. 2 organizačního řádu, neboť celostátní kontrolní komise není nadřízeným týmem těchto orgánů.

Otázka 4¶

5) Může (a za jakých podmínek) centrální KK odebrat/převzít případ lokální KK?
6) Jakým způsobem má být rozhodnuto komu případ patří (dle podavatele? dle závažnosti? dle konsensu lokální a centrální KK? Dle rozhodnutí centrální KK?)
7) V případě, že se centrální KK vyjádří, že chce nějaký případ dozorovat, má na to právo? Může mít definitivní slovo ("Ano, lokální KK vyšetři si to, ale chceme, abyste vyšetřili toto, toto a toto, jasně to před centrální KK odůvodnili a až s naším svolením to předáte lokální RK/centrální RK?)

Odpověď 4¶

Otázky jsou z důvodu věcné souvislosti odpovězeny společně.
Celostátní kontrolní komise nemůže odebrat ani převzít případ oblastní kontrolní komisi, neboť oblastní kontrolní komise není způsobilá vést rozhodčí řízení. Kompetence celostátní a oblastní kontrolní komise se míjí, je představitelné, že oba orgány souběžně prověřují totožnou věc. Dospěje-li oblastní kontrolní komise závěru, že v daném oblastním sdružení došlo k porušení práva ČR nebo vnitřních předpisů strany, může podat stížnost jako organizační složka České pirátské strany dle § 10 odst. 2 rozhodčího řádu.
Jelikož oblastní kontrolní komise není přezkumným orgánem ve smyslu čl. 13 stanov, může u každého řízení dle rozhodčího řádu v pozici kontrolní komise vystupovat pouze celostátní kontrolní komise.
Celostátní kontrolní komise nemůže dozorovat jednotlivé případy oblastní kontrolní komise mimo oprávnění nahlížení dle § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu.

Odůvodnění 4¶

Závěr o nemožnosti odebrání případu vychází z toho, že oblastní kontrolní komise není přezkumným orgánem ve smyslu čl 13 stanov. Jelikož nemůže sama od sebe iniciovat řízení o stížnosti, není ani možné, aby jí celostátní kontrolní komise mohla odebírat řešení konkrétních případů. Aby tomu bylo jinak, musel by rozhodčí řád, nebo jiný vnitřní předpis obsahovat procesní pravidla řešící příslušnost jednotlivých kontrolních komisí a pravomoc tvořit oblastní kontrolní komise jako přezkumné orgány ve smyslu čl. 13 stanov. Na tomto základě proto také není možné, aby v řízení dle rozhodčího řádu byla v pozici kontrolní komise oblastní kontrolní komise, ani aby celostátní kontrolní komise dozorovala a úkolovala oblastní kontrolní komisi. Toto nicméně nevylučuje možnost týmové spolupráce obou orgánů na základě § 4 organizačního řádu, případně neformálního sdělení ze strany celostátní kontrolní komise, že v projednávaném případu má oblastní kontrolní komise deficity.

Otázka 5¶

8) V případě vzniku lokální RK - budou případy vždy řešeny nejprve před ní, nebo je možnost, aby šli rovnou k centrální RK? Kdy a proč?

Odpověď 5¶

V případě existence lokální rozhodčí komise musí celostátní kontrolní komise vždy řešit případ v první instanci u oblastní rozhodčí komise, je-li pro daný případ příslušná.

Odůvodnění 5¶

Ust. § 22 rozhodčího řádu upravuje věcnou a místní příslušnost oblastní rozhodčí komise, a to tak, že je-li zřízena oblastní rozhodčí komise, koná se řízení vztahující se k danému oblastnímu sdružení u dané oblastní rozhodčí komise bez možnosti odlišného postupu, pokud si celostátní rozhodčí komise případ rovnou neatrahuje. Proto musí kontrolní komise vždy iniciovat řízení u oblastní rozhodčí komise a s ní komunikovat, dokud nedojde k případné atrakci případu. Rozhodčí řád neupravuje případné spory o místní či věcnou příslušnost vyplývající z případné obtížnější kategorizace, se kterým oblastním sdružením je projednávaný případ spojen, pročež se v takových případech nabízí atrakce ze strany celostátní rozhodčí komise.

Otázka 6¶

9) V současnosti řeší paragraf 18 OŘ v odstavcích (3) a (4) pouze celostátní vymezení práv KK. Je tedy třeba společně se zřízením lokální komise upravit OŘ tak, aby lépe definoval lokální vymezení? Či je zřejmé, že má přístup jen k lokálním uzavřeným tématům? A že ho vůbec má?

Odpověď 6¶

Jelikož nejsou oblastní kontrolní komise přezkumnými orgány ve smyslu čl. 13 stanov, nejsou nadány možností nahlížení dle § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu a jejich případné oprávnění nahlížet do dokumentace daného oblastního sdružení vyplývá pouze z autorizačního aktu příslušného oblastního fóra.

Otázka 7¶

10) Je možné zřídit lokální komisi nad úrovní krajů (např. Čechy a Moravsko-Slezsko)?

Odpověď 7¶

Ano, oblastní komise mohou být vytvořeny s působností přesahující území jednoho oblastního sdružení, ovšem pouze do rozsahu tří oblastních sdružení.

Odůvodnění 7¶

Čl. 7 odst. 4 písm. c) a čl. 17 odst. 2 stanov spojují předmětná kreační usnesení s daným oblastním sdružením. Čl. 7 odst. 7 stanov ovšem umožňuje, aby maximálně 3 oblastní sdružení jedné úrovně přijala společná usnesení, která platí, jakoby je přijalo každé sdružení zvlášť. Oblastní komise vytvořená tímto postupem bude proto mít působnost pro všechny dotčená oblastní sdružení. Není ovšem možné, aby se další oblastní sdružení "přilepovala" k takto vytvořené společné oblastní komisi, pokud by ve výsledku došlo k převýšení počtu 3 napojených oblastních sdružení, neboť tím by došlo k obcházení omezení obsaženém v čl. 7 odst. 7 stanov. Takový postup by ad absurdum umožnil vytvoření oblastní rozhodčí komise, která by měla působnost pro všechna oblastní sdružení. Omezení společného zasedání na maximálně tři sdružení je proto nutno vnímat jako opatření omezující možnost tvořit neformální uskupení konkurující stranickým orgánům s celostátní působností (např. kdyby společně zasedala všechna PKS v zájmu vyšachování RP).

Otázka 8¶

11) Má KK právo pověřit výkonem vybraných činností ve své působnosti jiné osoby? Například pověřit některého člena vyšetřením stížnosti?
12) Má KK právo delegovat své pravomoci na jiné osoby mimo KK? Například udělit některému členovi právo nahlížet do informačních systémů za účelem vyšetření stížnosti?

Odpověď 8¶

Obě otázky jsou z důvodu věcné souvislosti zodpovězeny společně.
Kontrolní komise má právo pověřit výkonem vybraných činností ve své působnosti své jednotlivé členy.
Kontrolní komise nemá pravomoc delegovat svou působnost na osoby mimo kontrolní komisi.

Odůvodnění 8¶

Na činnost kontrolní komise se vztahují ustanovení upravující činnost týmů, proto je na základě § 5 odst. 1 organizačního řádu oprávněna kontrolní komise činit vše ve své obvyklé kompetenci. Jelikož není realistické očekávat, že veškerá zejm. přípravná činnost komise bude vykonávána nutně všemi členy komise (což není kupř. u zpravodajování jednotlivých stížností ani technicky možné), je proto přiměřená dělba práce v rámci všech stranických orgánů přirozená. Tímto vnitřním dělením není možné delegovat rozhodovací pravomoc, je-li taková pravomoc spojená s komisí jako orgánem (např. odkládá-li kontrolní komise stížnost dle § 15 odst. 2 rozhodčího řádu). Na okraj je nutno dodat, že odpovědnost za řádný výkon působnosti nicméně nesou všichni členové jako kolektiv.
Delegace výše zmíněných činností ovšem není možná na osoby mimo kontrolní komisi, neboť delegace působnosti mimo členy kontrolní komise nelze označit za obvyklou činnost kontrolních orgánů. Tímto způsobem by došlo jednak k obcházení volební pravomoci ve výlučné působnosti celostátního fóra dle čl. 8 odst. 5 písm. c) stanov. Dále by takový postup obcházel omezení nahlížet do stranické dokumentace a contrario k § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu (ad absurdum by mohla kontrolní komise pověřit přístupem blíže neomezený počet členů strany, čímž by došlo k leaknutím případných chráněných dat jako např. osobní údaje).