.Regiony » Praha » zastupitelstvo hl. m. Prahy

Vážení,
jako zastupitel hl. m. Prahy se společně s kolegy zabývám tématem městských společností, tj. obchodních společností, ve kterých uplatňuje hl. m. Praha přímo či nepřímo rozhodující vliv (často jako jediný akcionář).
V této souvislosti řešíme také poskytování právních služeb jednotlivým obchodním společnostem, případně hl. m. Praze. Snadno se totiž může stát, že v rámci vlastnických struktur dojde ke střetu zájmů v situaci, kdy ovládané osoby zastupují stejní advokáti jako osoby ovládající.
Dovoluji si Vás proto požádat o stanovisko k této věci, a to jak v rovině platného práva, případně i stavovských předpisů advokátů, tak v rovině lege artis, tj. z profesního hlediska advokátů doporučovaných postupů.
Obracím se na vás v souvislosti s výkladem § 19 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii (dále AZ) a možným střetem zájmů právních zástupců a poradců z řad advokátů, kteří mohou poskytovat či poskytují právní služby hl. m. Praze či městem přímo či nepřímo ovládaným společnostem, resp. více dotčeným subjektům současně. Jedná se mi přitom primárně o otázku, zda je v souladu s právními či stavovskými předpisy, popřípadě zda je vhodné vzhledem k doporučované praxi advokátů, aby stejný advokát (příp. advokátní kancelář) poskytoval právní služby současně ovládající i ovládané osobě. Poskytování právních služeb se přitom může dotýkat například i otázek nastavování kontrolních mechanismů, poradenství dotýkajícího se procesů corporate governance, výkonu práv a povinností jednotlivých ovládajících osob ve vztahu k osobám ovládaným, a zároveň výkonu práv a povinností osob ovládaných, tedy těch, které mají práva a povinnosti vůči společníkovi či akcionáři.
Typickou situaci si lze představit např. takto:
Ovládaná osoba má svůj statutární a kontrolní orgán ve smyslu zákona o obchodních korporacích, přičemž jí jsou advokátní kanceláří poskytovány komplexní právní služby (tj. např. jak v otázkách korporátního práva, tak práva obchodního, občanského, pracovního a dalšího, včetně právních služeb v oblasti otázek, jaká práva a povinnosti má vůči ovládající osobě). Dovoluji si Vás požádat o stanovisko, zda je přípustné ve smyslu právních, stavovských, či jiných předpisů, případně zda není rizikové, aby v takovýchto případech ovládající osoba měla zajištěno právní poradenství a služby ze strany totožné advokátní kanceláře či advokáta, a to i pro oblast řešení otázek vzájemných vztahů s osobou ovládanou, včetně např. otázek kontroly a reportingu. Dovoluji si požádat, zda by mohly být ve Vašem stanovisku k výkladu § 19 AZ a posouzení vhodnosti paralelního poradenství osobám ovládaným i ovládajícím výslovně zohledněny i tyto situace:
1) z vůle ovládající osoby dochází k úpravě zakladatelských dokumentů osoby ovládané,
2) dochází k nastavení kontrolních mechanismů a fungování kontrolního orgánu či orgánů ovládaných osob a jejich korporátních procesů souvisejících s tzv. corporate governance
3) společník/zástupce akcionáře žádá vysvětlení na valné hromadě, zatímco orgány ovládané osoby nechtějí z rozličných důvodů na valné hromadě vysvětlení poskytnout,
4) ovládající osoba se rozhodne ve smyslu § 446 odst. 2 zákona o obchodních korporacích vydat kontrolnímu orgánu osoby ovládané zásady činnosti tohoto kontrolního orgánu, které by podrobněji upravovaly náležitosti kontroly.
Je ve výše uvedených případech přípustné či doporučení hodné, aby v této věci poskytoval poradenství ovládající osobě a jejím orgánům stejný advokát či advokátní kancelář, která ve všech záležitostech včetně vztahování se k osobě ovládající radí i osobě ovládané? Tuto žádost o stanovisko činím zejména proto, že se obávám situací, kdy advokátovi nebude jasné, zda má dát přednost zájmům ovládané nebo ovládající osoby, jejíž zájmem může být vykonávat v široké míře svá práva společníka či akcionáře, a případně i nastavovat v rámci svých práv širokou působnost kontrolního orgánu. De facto se přitom oblast kontrolních činností může dotýkat i oblastí, které takový advokát či advokátní kancelář přímo ovlivňovala v rámci svého poskytování služeb. Potenciálně může docházet k situacím, kdy nebude v zájmu ovládané osoby umožnit dostatečný přehled a kontrolu osobě ovládající. Ptám se tedy, zda je přípustné či vhodné, aby například nastavování kontrolních procesů, změny zakladatelských dokumentů, zásad činnosti kontrolních orgánů a podobně připravoval pro ovládající osobu stejný advokát či advokátní kancelář, která poskytuje služby ve věci chodu procesů, které mají být ze strany ovládající osoby kontrolovány.

Může se na takové situace vztahovat § 19 AZ či jiný předpis upravující poskytování právních služeb? Případně je ze strany hl. m. Prahy vhodné například snažit se vytvářet procesy tak, aby jednotlivým osobám ve vzájemných vztazích byly poskytovány poradenské služby odlišnými advokáty, resp. advokátními kancelářemi?
Při mé snaze nalézt k věci více informací (a výklad k § 19 AZ) jsem narazil na publikaci Advokátní právo (Svejkovský, Macková, Vychopeň a kol., C. H. Beck, 2017), ve které jsem v obecné rovině vyčetl „Je-li tedy naplněna některá z podmínek uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až e) AZ, musí advokát poskytnutí právních služeb klientovi odmítnout. Závaznost kogentních ustanovení § 19 AZ nelze vyloučit ani jednostranným, ani souhlasným prohlášením těch, jejichž zájmy jsou v rozporu. Na první pohled je zřejmé, že advokát nesmí v téže věci vystupovat na více stranách, jejichž zájmy nejsou shodné.
….
Jsou-li zájmy více osob v téže věci shodné, je zásadně přípustné, aby všem poskytoval právní služby jeden advokát. V případě právních služeb na základě smlouvy je však nutné, aby s takovým společným zastupováním souhlasily všechny společně zastupované osoby.“
V této souvislosti se proto dovoluji také dotázat, jak je vhodné aplikovat § 19 AZ a uvedený popis z literatury na situace popsané výše: Pokud by docházelo například k nastavování vlastnické struktury, úpravě práv a povinností jednotlivých osob, případně práv a povinností jejich kontrolních orgánů s cílem zajištění výkonu kontrolních činností v zájmu ovládajících osob, je třeba či je žádoucí, aby právní poradenství pro jednotlivé osoby bylo poskytováno různými subjekty, nebo je v pořádku, pokud poradenství všem osobám poskytne jeden advokát či advokátní kancelář včetně situací, kdy ovládaná osoba nemusí mít zájem, aby došlo k účelné kontrole v zájmu ovládající osoby? Obdobně pak může potenciálně zřejmě vznikat rozpor mezi zájmy jednotlivých osob i pokud jde o otázku toho, na jaké dokumenty a informace má společník či akcionář právo, a jaké informace či dokumenty má povinnost ovládaná osoba ovládající osobě poskytnout.
Uvítal bych velmi Vaše stanovisko k této věci a k výkladu § 19 AZ i dobré praxi, neboť předpokládám, že Česká advokátní komora bude mít letité zkušenosti s tímto tématem a patrně již v praxi obdobné případy řešila. Sám zastávám názor, že je lepší předběžný opatrný přístup a nikoli řešení vzniklých potíží ex post, a proto se na Vás obracím.
Předem děkuji za Vaši vstřícnost.
S pozdravem,

Viktor Mahrik