Projekt

Obecné

Profil

Podání #19875

uzavřený

podpis v zápisu a GDPR

Přidáno uživatelem Petr Vileta před asi 5 roky(ů). Aktualizováno před téměř 3 roky(ů).

Stav:
Dokončen
Priorita:
Normální
Přiřazeno:
-
Začátek:
11.04.2019
Uzavřít do:
% Hotovo:

0%

Odhadovaná doba:

Popis

V Plzni se na nás obořil jeden koaliční zastupitel (my jsme v opozici), že nesmíme zveřejňovat ofocené zápisy z komisí a výborů ani prezenční listiny, protože je tam podpis osoby a podle GDPR se to prý nesmí. Potřebovali bychom nějak poradit, zda má pravdu, nebo ne a případně odkaz na judikát, nebo tak něco. Na jednu stranu podpis je biometrický údaje, ale člen komise nebo výboru je veřejný činitel.

Aktualizováno uživatelem František Hagara před asi 5 roky(ů)

Trochu to poopravím. Nebyl to koaliční zastupitel, ale opoziční zastupitel za ANO. Řekl, že bychom neměli zveřejňovat prezenční listiny z komisí a výborů, protože jsou na nich podpisy, které jsou osobními údaji (a nařkl nás z porušení GDPR). Dodal i upozornění, že někteří členové komisí a výborů nejsou zastupiteli (tím pádem se já osobně domnívám, že tito členové bez zastupitelského mandátu nejsou veřejnými činiteli).

Aktualizováno uživatelem Vít Křížka před téměř 3 roky(ů)

  • Stav změněn z Nový na Dokončen

Ačkoli je dotaz již velmi starý, dovolím si jen velmi stručně odpovědět a úkol označit za dokončený.

Není pravda, že pokud se člen komise, zastupitel dozví při výkonu své funkce jakýkoli osobní údaj, musí o něm mlčet. Může s ní nakládat, pokud k tomu má účel a právní titul. Účel musí být legitimní a subjekt osobních údajů musel o tomto účel být předem informován (dle čl. 13 a 14 GDPR). Právní titul je pak upraven v čl. 6 nařízení GDPR (může jít rovněž o oprávněný zájem daného člena komise či zastupitele, popř. veřejný zájem dané obce).

GDPR neříká, že osobní údaje musí být utajeny (právo pro takové instituty používá termín "tajemství", např. advokátní tajemství, obchodní tajemství). S osobními údaji se nakládá v tom rozsahu a pro takové účely, pro které byly sesbírány. Jiné nakládání je zpravidla nezákonné, pokud nejde o tzv. legální další zpracování (viz opět čl. 6 nařízení GDPR, tj. GDPR umožňuje změnu účelu).

Každopádně za nezákonné zpracování, zveřejnění, zásah do osobnostního práva (soukromí) bude zodpovědný nakonec vždy daný konkrétní zastupitel, pokud si údaje "nafotí" a použije pro jiné účely, než pro které byly určeny.

Aktualizováno uživatelem Petr Vileta před téměř 3 roky(ů)

Takže úplně pro blbce :) Pokud si například prezenční listinu ofotíme, abychom dokázali, že tam někdo trvale nechodí, a odstraníme všechny podpisy )nebo převážnou část každého podpisu), tak to je v pořádku? Ono totiž težko dokázat, že XY na 12 zasedání komise nebyl ani jednou, když si nenafotíš těch 12 orezenček a nezveřejníš je.

Také k dispozici: Atom PDF