• Kraje2016
• PSČR2017
• Volby2017
• Wiki

Analýza krajských voleb 2016¶

• Obsah
• Analýza krajských voleb 2016
  • Výsledky voleb napříč kraji
  • Vnímání koalic
  • Přesuny voličských skupin
  • Nevoliči
  • Celostátní kampaň
    • Dopad televizního vystoupení
  • Rozbory podle krajů
    • Středočeský kraj
    • Pardubický kraj (SZ+Piráti+Změna)
    • Královéhradecký kraj (SZ+Piráti+Změna)
    • Jihomoravský kraj (SZ+Piráti)
    • Jihočeský kraj
    • Moravskoslezský kraj
    • Plzeňský kraj
    • Ústecký kraj (SZ+Piráti)
    • Liberecký kraj
    • Zlínský kraj (SZ+Piráti)
    • Olomoucký kraj (Piráti+Změna)
    • Vysočina
    • Karlovarský kraj
  • Doporučení ke strategii

Výsledky voleb napříč kraji¶

Jaké výsledky měli Piráti v členění dle samostatné kandidátky a různých koalicí (+ porovnání s výsledkem minule), jaké jsou příčiny zlepšení?

Regresní analýza (OLS) ukazuje, že koalice byly hlavní proměnnou vysvětlující vzrůst hlasů.

Po Karlovarském kraji zaznamenaly koalice nejvyšší procento získaných hlasů a zároveň nejvyšší nárůst procent od krajských voleb v roce 2012, viz tabulka.

Koalice jsme udělali v průměru ve větších obcích (viz korelace), kde zvedly hlasy (voliči SZ), ale bez koalic byla podpora pouze Pirátské kandidátky stejná.

Jaké byly rozhodující konkurenční výhody hlavních úspěšných politických stran?

Ekologická inference

• V první řadě hrály roli finanční prostředky a s tím spojené výhody – profesionalita kampaně, využití agentur, tým lidí pracující na plný úvazek pro potřeby kampaně apod.
• Dále to byl také obsah kampaně, kdy ten pirátský je specifický a oslovuje relativně malou skupinu voličů (mladí lidé a prvovoliči – nejproblematičtější skupina). Pravým opakem byla catch-all kampaň vedená hnutím ANO.
• Nedostatečná byla také prezentace Pirátů v rámci sociálních sítí. Naprostým opakem byl Okamura se svojí SPD, který byť cíleně působil hlavně na starší voliče, dokázal zmobilizovat svůj profil na facebooku a jeho videa se tak stali v podstatě virálními. Otázkou je, čemu lze připisovat úspěch jeho videí. Možná se jedná o obsah sdělení, možná o způsob a prezentaci projevu či o jeho osobu jakožto celebritu.
• Právě "celebrity" a lokální osobnosti byli v těchto volbách klíčové, viz tabulka "co rozhodovalo volby". Je to logické, protože se jedná o krajské volby a dle mého názoru je pocit, který dokáží kandidáti vyvolat zásadní při jejich volbě. Proto lokální osobnosti, známé a "prověřené", mají takový úspěch. Zároveň také vědí, proč ho mají, a tak se mohou soustředit na rozvoj tohoto potenciálu (Čunek).
• Neúspěch ČSSD připisuji jejich stereotypní kampani, která se opakuje již řadu let a která nepřichází s nějakou přelomovou kauzou, řešením atd. prostě řekněme, že nevyvolává revoltu či kontroverzi tak jako třeba ANO, kdy i pojem Hnutí je dle mého zásadní. Hnutí jsou často chápána jak nějaký radikální prostředek změny či "revoluce", která vyvolává do jisté míry pocit participace.
• Pevná členská základna, se kterou centrum dlouhodobě pracuje (KDU), profesionálně vedená kampaň (TOP 09, ODS, SPD)

S jakým elektorátem máme největší překryv (dle volebního potenciálu, lze si vyžádat výzkumy Median/STEM) a kde se nám podařilo potenciál realizovat, jaké jsou doporučené taktiky pro soutěž s jednotlivými stranami (ANO, ČSSD, TOP09 apod.)

• Překryv voličů jednotlivých stran je přehledně pro každý kraj zvlášť uveden zde: Ekologická inference

Hromadný vzorek (n) se pohybuje kolem 350 respondentů u menších krajů (Karlovarský, Liberecký...) a okolo 500 respondentů v krajích větších (Plzeňský, Královéhradecký...). To může znamenat zkreslení výsledku, protože standardní vzorek takto rozsáhlého výzkumu se pohybuje okolo 1000 lidí.

Zdroj: Data SANEP

• Pirátská strana očekávala zisk v podobě překonání 5% hranice ve 4 krajích. Realizovat se však povedlo pouze kraje 3. Otázka tedy zní, proč se nepovedlo vybojovat i čtvrtý kraj a zda odvedla krajská sdružení dobrou práci v oblasti kampaně, potažmo zda mohla udělat více. V neposlední řadě je důležité zmínit prostředky, které byli na jednotlivé kampaně vyčleněny. Tyto otázky a body jsou uvedeny v poslední sekci, kde jsou rozpracovány dle jednotlivých krajů.

Možností taktiky je hned několik, od mediálních agentur přes vyšší objem rozpočtu až po dřívější start kampaně (letos mohla probíhat předvolební kampaň již o prázdninách).

• Co se týče využití mediálních agentur, tak výsledky jsou rozporuplné. Jednak je to velmi drahá záležitost a Piráti si často zakládají na své "amatérnosti" a také, jak vidíme na příkladu Olomouce, agentura vždy neznamená úspěch.
• V krajských volbách hrají zásadní roli osobnosti daného regiony/kraje, které lidé znají a věří jím. Proto je při příštích volbách velmi důležité, aby tyto osobnosti byli osloveny a třeba i podpořili nějakým mediálním obrazem Piráty.
• FB reklama je další možná cesta k tomu, jak vložit do veřejného prostoru informace o činnostech Pirátů a vůbec jejich programu. To může být velký přínos při šíření kontaktní kampaně či jiných akcí, kde se Piráti často potkávají s malou veřejnou účastí.
• S tím také souvisí možnost dřívějšího startu předvolební kampaně, která mohla hojně probíhat již prázdninách, což je asi nejlepší čas na pořádání akcí pro veřejnost.
• Pirátské kampaně se také potýkaly s malým zapojením členů do průběhu kampaně. Reálně se ji věnovalo pouze pár členů v každém kraji, což nemůže stačit. Dobrá práce probíhala za pomoci dobrovolníků, kterou je třeba dále rozvíjet na krajských úrovních.

Jaké byly rozhodující faktory včetně intenzity kampaně (počtu rozdaných Pirátských listů, počet uvolněných aktivních kandidátů a jejich čas, počet a aktivita dobrovolníků apod.) a kvality osobností na kandidátce

• Dle grafu níže lze vidět, že nejvíce respondentů zvolilo odpověď na otázku, na základě čeho se rozhodovali, "Konkrétní program strany ve vašem kraji". Tato odpověď je diskutabilní a lze o ní polemizovat v tom smyslu, že její hodnota může být zkreslená, jelikož je to jedna z možností, kterou by využila většina lidí, i když to tak reálně není. Pomineme-li toto riziko tak v této odpovědi hrají roli dvě věci. První je samotné ztotožnění se z programem samotným voličem, což je samozřejmé. Druhý faktor je však důležitější a je jím mediální obraz, "bombardování", typ medializace apod. Jednoduše řečeno ti respondenti jež odpovídali touto variantou, nemusí nutně znát program, ale mohou o tom být přesvědčeni. Jiné statistiky z minulých zkušeností nám říkají, že skutečný a celý volební program nečte v podstatě nikdo.

• Další velkou skupinu jsou voliči, kteří se rozhodují na základě celostátní činnosti strany a kroky před volbami. To úzce souvisí právě s profilováním osobností daných stran (příklad je uveden o bod níže). Je celkem zajímavé, jakým způsobem je vůbec odpověď prezentována jelikož působí dost demagogicky.

• Třetím největším kritériem, dle něhož voliči volili, jsou osobnosti a to jak tamní (Čunek, Třešňák...), tak i celostátní (Okamura, Babiš...). Osobně bych této odpovědi připisoval větší procento, ale vycházejme z toho, co máme. Důležitost osobností uvedu na pár příkladech, které jsou příkladné. Je jím například P.Třešňák - starosta v Mariánských Lázních, díky kterému se Piráti vyšplhali nad hranici 5% v Karlovarském kraji, kde je také díky němu a jeho kolegům z Pirátské strany silná voličská základna. Fenomén Okamura, lze-li o něm takto hovořit, dokázal naprosto brilantně zacílit na svoje potenciální voliče (pouze 2% všech nevoličů by volila Okamuru), kdy se pasoval do role tahouna protiimigrační politiky a přímé demokracie. Jeho využití soc. sítí s obsahem cíleným na celé voličské spektrum včetně důchodců. Jeho role pro SPD byla tedy naprosto klíčová, dá se říci, že bez jeho jména by tato strana zapadla mezi jiné pochybné a neúspěšné protiimigrační strany a hnutí.

• Poslední skupinou, avšak neméně podstatnou, jsou ti, kteří zvolili možnost "kauzy a témata z poslední doby". Zde je výrazný hlavně žlutý kvádr, který nám říká, že této odpovědi lidé připisují nejmenší důležitost (32%). To ve mě vyvolává celkem rozkol, když je patrné, že lidé vědí, že politici kradou a aféry se kolem nich jen hemží, avšak program či osobnost jsou pro ně přednější. Korelaci můžeme nalézt u Babiše, který i přes několik kauz a afér, dotáhl svoje hnutí k vítězství.

Co rozhodovalo:

Jaká byla finanční efektivita volební kampaně v jednotlivých krajích (náklady/hlas), porovnejte s vybranými velkými stranami

Sdílená google tabulka - TUTO TABULKU JE TŘEBA DOPLNIT
Nejpodrobnější mapa dle okrsků
Výsledky voleb dle ČSÚ

Analyzujte počet/viditelnost mediálních výstupů Pirátů a jiných stran v předvolebním období

Celostátní mediální události:

• Studentské volby
• Superdebata ČT

Vnímání koalic¶

Jaké z toho vyplývají výsledky pro vnímání koalicí s různými partnery (Strana zelených, Změna)

Data volebního potenciálu od ČT z kr. voleb 2016 zatím nemáme, protože je vedoucí analytického oddělení tento týden na dovolené a nikdo jiný o tom jednat nemůže :/
Zatím jsem použil data volebního potenciálu z PS 2013.

• Ukazuje, že Piráti jsou přijatelní jako druhá volba pro nadpoloviční většinu možných voličů všech stran (kromě negativního splitu u voličů ČSSD a KSČM v Praze).
• Největší je průnik Pirátů s dalšími protestními stranami, klasické zavedené strany mají s Piráty průnik nejmenší.
• Rozdíl mezi výsledky z volebních potenciálů a ekologické inference je nejvíce zapříčiněn tím, že potenciální voliči prostestních stran k volbám nechodí (viz také sekce o "nevoličích").
• Nejbizarnější je asi vysoká úroveň průniku Koruny české a Pirátů. Neumím si to vysvětlit jinak, než že tihle voliči už hledají tu nejvíce alternativní alternativu ke všem alternativám nebo mají rádi historii. Počet voličů KČ se ale počítá ve stovkách celostátně.
• Společná kandidátka se Zelenými většinou v daném kraji půl až procento danému kraji přidala, odhaduji nicméně, že v nekoaličních krajích několik desetin ubrala neb lidé nejsou moc orientovaní v politice a o koalici Zelených a Pirátů celkem často slyšeli a byť se netýkala jejich kraje, spojení se Zelenými bylo pro některé naše voliče nepřijatelné (ano, jde o desetiny procent a neberu to jako důvod nedostání se do kraje). (V.Fořtík)

• Sečetl jsem preferenční hlasy ve všech krajích a u každé strany jsem je rozdělil na 2 skupiny - "čelo" složené z prvních osmi míst na kandidátce a "křoví" od 9. místa dál. Černá/šedivá jsou Piráti, zelená Zelení, okrově je Změna. (světlá barva "křoví, sytá barva "čelo")
• Kromě Pardubického kraje Zelení inkasují všude více preferenčních hlasů než Piráti. Velkou roli při tom ale hraje právě "zelené křoví", porovnání čel kandidátek vychází podstatně vyrovnaněji.
• Piráti mají kromě extrémů ve většině krajů podporu odhadem 2,5 - 3,5 %. Zelení mají kromě extrémů zhruba 1,0 - 2,5 %. Vytvoření dvojkoalice Piráti + Zelení nespojí síly dokonale, cca 0,5 - 1,0 % voličů odmítne takové spojení navzdory větším výdajům na kampaň podpořit. (M.Peksa)
• Na základě feedbacku od krajských lídrů je patrné, že koaliční spolupráce probíhá spíše pozitivně. Jedním z pozitivních hledisek je například velký počet osobností, kteří se na kandidátce Zelených objevili. Další výhodou je také know-how, které spojení, například v Královéhradeckém kraji, přineslo.

Kompatibilita Pirátů a Strany zelených (SZ):

• Druhý hlas SZ by dalo 5 % voličů Pirátů, naopak druhý hlas Pirátům by dalo 10 % voličů SZ, tedy voliči ze SZ. Mezi stranami není podstatná blízkost elektorátu, druhé hlasy jsou napříč spektrem.
• Přibližně polovina voličů Piráty hodnotí SZ kriticky a polovina spíše pozitivně, elektorát Pirátů je vůči SZ kritičtější než naopak
• Pirátský elektorát považuje za důležité téma zabránit přílivu migrantů, což je se SZ těžko kompatibilní

Koalice jsou však, dle Daniela Prokopa (Median), rozporuplné nicméně nutné pro dosažení 5%

Přesuny voličských skupin¶

Jaké byly přesuny voličů mezi jednotlivými politickými stranami

Data dle medianu z voleb do PS 2013:

• statistické modelování na základě a) změn volebních výsledků (Bayesovský model ekologické inference), b) programatické identifikace strany ve 2 dimenzích (AutXLib, KapXSoc) a c) identifikace 3 základních sociodemografických charakteristik elektorátu (průměrný věk, výše vzdělání, míra nezaměstnanosti)
• Velikost každé jednotky (strany, ze které se volič přesouvá) je relativní, tj. i pokud strana ztratí voliče, model ukáže přesun voličů od dalších stran. Relativní velikost jednotky ale vychází z původní voličské velikosti stran v roce 2012 (tj. pokud volby 2012 byly např. 50% KSČM, 50% ODS, k Pirátům by v roce 2016 byl přesun cca 70% ODS 30% KSČM)
• Jsou to malé elektoráty, absolutní čísla jsou proto skoro nonsese, relativní poměr stran je ale kalkulovaný v 95% intervalu spolehlivosti (tj. pořadí stran by se nemělo měnit ani s jiným modelem).
• Výrazný průnik se SZ je způsoben patrně nejvíce průnikem v krajských a jiných velkých městech, kde se elektorát SZ soustředí (daleko více než u Pirátů)
• Voličů od SZ ubývá s tím, jak se opouští prostor velkých měst. Téměř poloviční přesun voličů od SZ v roce 2014 byl tak způsoben hlavně voliči z Prahy.

• Věková struktura voličů Pirátů. Majoritní skupinou jež volí piráti jsou občané od 18-29 let, kteří jsou se svou 25% volební účastí nejslabší skupinou.

• Struktura voličů dle dosaženého vzdělání.

• Struktura voličů dle ekonomického statusu:

Nevoliči¶

Jaké jsou důvody, proč lidé nepřišli k volbám, jakým způsobem se politickým stranám dařilo a nedařilo je mobilizovat a jaké preference/potenciál mají u nevoličů Piráti

• Z nevoličů by dle průzkumu 10 % volilo Piráty. Při volební účasti 35 % a celkovém počtu voličů 7,5 mil. jde o přibližně 260 tis. lidí.
• Z jiného průzkumu vyplývá, že voliči Pirátů jsou málo disciplinovaní, tj. nechodí pravidelně ke všem volbám, ale je třeba je aktivizovat.
• Skutečné preference Pirátů v krajských volbách jsou cca 3,0 %. Při plošném zvýšení volební účasti o 5 % by sám tento nárůst způsobil zvýšení preferencí cca na 3,8 %. Podle politologů Piráti nejvíce doplatili na nízkou volební účast. Tento problém musí řešit get out to vote kampaň, např. bannery každý desátý nevolič je Pirát.

Nízkou volební účast způsobila absence vyhroceného střetu a nesrozumitelnost voleb, lidé moc netuší, k čemu kraje jsou. Největší část nevoličů jsou zásadoví nevoliči, skoro polovina pak neví, koho by volila. Lidé kraje neřeší, pouze cca 13 % lidí ví, kdo vládne v jejich kraji. Pouze 6% lidí uvádí, že má podrobné informace o kompetencích a pravomocích krajských vlád.

Znalosti o tom, kdo vládne ve vašem kraji:

Informovanost voličů o kompetencích a činnosti vedení jejich kraje:

V grafu se odráží také schopnost mobilizovat voličskou základnu. Pro nás důležitý rozdíl je při srovnání Pirátů a SPD-SPO, kteří získali podobný výsledek. Na tomto příkladu je patrné, že kdo chtěl volit SPD-SPO, tak ho prostě volit šel. To u Pirátů neplatí. Dále lze předpokládat, že kdyby se nevoliči zúčastnili, stranám jako Piráti, TOP 09, či KSČM by to výrazně pomohlo, zatímco pro SPD-SPO a SZ by to znamenalo mírný pokles.

Zdroj:
Česká televize, Median
Interní podklady

Celostátní kampaň¶

Debriefing Pirátských listů, poučení, zveřejnění finálních šablon online se zdroji

• Debriefing proběhl na schůzce, viz Zápis ze schůzky.
• Z hlediska koordinace šlo o jeden z nejnáročnějších projektů v historii Pirátské strany, do něhož byla zapojena skoro všechna krajská sdružení. Tam, kde se noviny roznášely, jsme měli lepší výsledek.
  
• Největší problém bylo nezvládnutí plánování a zpoždění způsobené vedoucím mediálního odboru. Lidi si na přípravu novin udělali čas, ale kvůli zpoždění už ho později neměli. Druhý zásadní problém bylo nedodržení pokynů ze strany autorů (počet znaků) a nedostatečné korektury před sazbou. Kraje také otálely bezchybnou přípravou podkladů před doručením šablony. Poslední problém spočíval v chybné šabloně (vina tiskárny).
  
• Náměty byly zapracovány do návodu. V příštích volbách bude podstatně jednodušší projekt provést, protože bude jen jedna celostátní mutace.
• O to více je třeba se zaměřit na kvalitní obsah pro cílovou skupinu čtenářů (zejména lidí 40+), přiblížení našich témat jejich životu. Také jsme nevyužili vzhledem ke zpoždění možnosti testovat jednotlivé texty i dojem z novin jako celku.

Identifikujte úspěšné oblasti a kampaně (např. Karlovarský kraj a jeho okolí) a příčiny jejich úspěchu

• Pirátské počínání je v okolí města Mariánské lázně, kde Piráti dostali 30 %, již léty prověřené a lidé zjistili, že to má cenu. Je to zásluhou vedení této oblasti, kde působí dnes například Petr Třešňák jako starosta Mariánských Lázní. Jelikož tedy mají Piráti dlouholetou zkušenost s vedením okresu a znají jeho problémy a charakteristiku, mohou tak cílit kampaň na to, co je třeba a na co lidé slyší.

Dopad televizního vystoupení¶

Superdebata 2016 (6.10.)

• Dosah k 1 400 000 dospělých kanálů na obou kanálech ČT
• Nadprůměrně vyhledáván muži nad 45 let. Zvýšený zájem u středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných diváků. Nadprůměrně atraktivní byl pořad také pro diváky z jihomoravského a středočeského kraje a z Prahy. Naopak výrazně nižší výkon pořad zaznamenal v Olomouckém a Karlovarském kraji
• Z pohledu procentuálního zastoupení jednotlivých diváckých cílových skupin v publiku převažovali muži (57 %, 43% nad 45 let), což je vyšší podíl mužů než platí pro televizi obecně. Celých 28% tvořili vysokoškoláci, zatímco u TV celkem je to pouze 14 %. Nejvíce procent publika z hlediska místa bydliště reprezentovali diváci ze středočeského kraje – 16 %

Zdroj: Mediamania: Denní sledovanost - 6. 10. 2016

Rozbory podle krajů¶

Porovnatelná data jsou v následující tabulce:

Sdílená google tabulka

Seznam otázek:

• Jaká byla podstatná krajská témata a vůbec jaký je charakter elektorátu v různých krajích a jak s těmito tématy rezonuje Pirátský program (např. v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji)
• Jaký vliv měla kampaň v jednotlivých místech podle typu kampaně (např. vliv rozdaných Pirátských listů v jednotlivých okrscích)
• Uveďte a zjistěte zjevné nedostatky jednotlivých kampaní (např. nevhodný text na hlasovacím lístku, nezvládnutá logistika a proplácení, špatné noviny apod.)
• Jaký vliv mělo naše působení ve veřejných funkcích (ZHMP, radní v Brně, starosta v Mariánských lázních) na volební výsledky?
• Akce/mítingy v kampaních

Středočeský kraj¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: 60 000
Články, které o nás psaly: 10

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 45
Osobnosti na kandidátce: 0
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 1

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 120
Dobrovolníci celkem: 120
Výjezdy při kampani: 8
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): 2500

Rozpočet

Rozpočet: 300 000
Utraceno: 250 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: /
Počet prokliknutí: /
Náklady: /

Podstatná témata: Oprava silnic

Průběh kampaně a výsledky:

• blíže Praze byly lepší výsledky, možná i díky pražským zastupitelům

Předvolební akce:

Podařilo se:

• levně najmout základní krajský volební štáb

Klady:

• v rámci strany jsme všechny procesy zvládali relativně včas a hladce (program, primárky, výběrka, strategie kampaně)
• máme slušný poměr 22 Kč/hlas (ovšem s rostoucími preferencemi poroste geometrickou řadou)
• nemáme dluh
• neodpadli lidé, zapojila se spousta nových, nerozhádali jsme se
• naše voliče jsme nezklamali a je velká šance, že nás budou volit znova
• kde se dostaly noviny do všech (či většiny) schránek, tam byl nadprůměrný výsledek
• kde máme silná sdružení, tam byl nadprůměrný výsledek

Zápory:

• na hlasovacím lístku zůstala stará a neatraktivní povolání
• malé zapojení kandidátů (nelze vyčítat, s tím jsme do toho šli), z čelních kandidátů si vzal na kampaň volno jen František Kopřiva
• Piráti - stále málo známá značka (nejsme v podvědomí a jsme málo čitelní)
• chyběly osobnosti na kandidátce
• nezaplněná kandidátka
• chyběly výstupy kandidátů
• během voleb nefungoval web
• personální nedostatek (volební štáb i regiony)
• placení asistenti nenaplnili úplně očekávání (malý zájem o výběrko)
• štěpení informačních zdrojů (fórum, Wiki, Facebook, telefony, Redmine, web, newslettery, schůze) – informace špatně tekly od jádra na okraj sítě a naopak, členové a příznivci nevěděli, co se děje
• lídr málo delegoval úkoly, kromě placených lidí neměl komu, potřeboval „krýt záda“
• chyběl mediální tým (web, tiskové zprávy, grafiky na sociální sítě)

Cíle pro příští volby:

• pokrýt regiony dobrovolníky a místními buňkami (nábor)
• zaplnit kandidátku, nasadit osobnosti
• snížit závislost na centrálních orgánech
• noviny do každé schránky (kde byly, tam byl silný výsledek)
• zvýšit rozpočet na reklamu
• dostat mladé lidi k volebním urnám

Pardubický kraj (SZ+Piráti+Změna)¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: /
Články, které o nás psaly: /

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 55
Osobnosti na kamdidátce: 0
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 6 (2 Piráti)

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: /
Dobrovolnící celkem: /
Výjezdy při kampani: 22
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): /

Rozpočet

Rozpočet: 400 000
Utraceno: 400 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: /
Počet prokliknutí: /
Náklady: /

Klady:

• Piráti velkým poměrem přeskákali SZ (2:1)
• Zelení se v koalici snažili, mají v Královéhradeckém kraji dobré zázemí

Zápory:

• SZ a Změně připadalo, že Piráti dělají málo
• Špatné volební noviny - vysvětlovací pro členy kandidátky (je to jako newsletter SZ, proč jít do koalice s Piráty)
• Celé to bylo prezentováno bez stranických nálepek a nebylo to čitelné
• Z webů téměř nebylo patrné, že jde o náš web. Jsou tam rebrandovaní lidovci "KOalice pro Pardubický kraj" což je subjekt, který nám bral hlasy

Další postřehy:

• Lídr Zelených dělal každý den výjezd a Pirát, který nehnul prstem ho přeskákal
• Zelení nechtějí silnici R35
• Happening Greenpeace - protest proti Chvaletické elektrárně nepomohl

Královéhradecký kraj (SZ+Piráti+Změna)¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: 160 000
Články, které o nás psaly: /

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 50
Osobnosti na kamdidátce: 0
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 9

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 5
Dobrovolnící celkem: 20
Výjezdy při kampani: 0
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): 1000

Rozpočet

Rozpočet: 400 000
Utraceno: 391 678

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: 127 495
Počet prokliknutí: /
Náklady: 8059

Klady:

• SZ a Změna jsou v Hradci velmi dobře fungující celky
• Martin H. zabodoval v Trutnově, kde je zastupitelem
• Třiďme odpad, ne lidi - filosof bezdomovec a frontman N.V.Ú.
• Měli koordinátora od SZ na poloviční úvazek, který se staral o termíny a bylo velmi užitečné ho mít
  

Zápory:

• Celkově jsou na Hradecku spíše slabí, protože mají málo členů

Další postřehy:

• Dělali cílenou kampaň na krajské a okrasní problémy
• Okresní osobnosti + lídři
• Myslí si, že je dobré nabrat osobnosti - sympatizanty z řad učitelů apod.

Jihomoravský kraj (SZ+Piráti)¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 2
Distribuce Pirátských listů: 13 000
Články, které o nás psaly: 40

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 69
Osobnosti na kamdidátce: 3
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 10

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 30
Dobrovolnící celkem: 10
Výjezdy při kampani: 20
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): 1100

Rozpočet

Rozpočet: 900 000
Utraceno: 850 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: 210 000
Počet prokliknutí: /
Náklady: 50 000

Klady:

• Konopí místo řepky oslovilo seniory
• Zafungoval online (psali se články, vysvětloval se program)
• Spolupráce se SZ je hodnocena také spíše kladně (velký počet disciplinovaných členů a členů a zároveň se u hodně věcí přiučili (logistika atd.)
• Nejlépe se pracovalo s novinami, protože vypadá neutrálně

Zápory:

• Radek H. je znechucený z hejtu
• Lidé se ptali, proč se SZ

Další postřehy:

• Tvrdé jádro Pirátů kroužkovalo Piráty (kroužky jsou v korelaci s kontaktní kampaní)

Jihočeský kraj¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 0
Distribuce Pirátských listů: 50 000
Články, které o nás psaly: 3

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 55
Osobnosti na kamdidátce: 0
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 4

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 10
Dobrovolnící celkem: 50
Výjezdy při kampani: 6
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): /

Rozpočet

Rozpočet: 138 000
Utraceno: 138 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: /
Počet prokliknutí: /
Náklady: /

Klady:

• Několik kontaktních kampaní (v Budějovicích hráli hudbu)
• Neustále přelepovali plakáty SPD

Zápory:

• Průsery s Jindřichovým Hradcem, nedodržely se dohody (již se vztahy zlepšují)
• Nestanovili si plán dopředu (kdy plakáty do tisku, kdy hotová grafika apod.)

Další postřehy:

• Kampaň stála 80 000 Kč
• Plakátování v hodnotě cca 50 000 Kč
• Chtělo by to do novin ještě sudoku

Moravskoslezský kraj¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 0
Distribuce Pirátských listů: /
Články, které o nás psaly: /

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 61
Osobnosti na kamdidátce: 0
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 10

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 10
Dobrovolnící celkem: /
Výjezdy při kampani: /
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): /

Rozpočet

Rozpočet: 96 000
Utraceno: 96 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: /
Počet prokliknutí: /
Náklady: /

Klady:

• Výsledek je lepší než kdyby šli se SZ

Zápory:

• Neporozumění výrazům transparence či participace ze strany voličů
• Nedělali kontaktní kampaň - absence osobnosti
• Část voličské základny ukradl rektor VŠB za ANO
• SZ aktivně neřeší ekologická zelená témata v Moravskoslezském kraji

Další postřehy:

• Piráti se musí více aktivizovat v lokální politice
• Bartoš: zvážit koaliční spolupráci jež přináší nevýhody
• Kapounek: Když se nám podaří sehnal lidi, tak Zelené nepotřebujeme. Je tedy třeba doplnit personální zázemí. Hodně pomohli noviny - když jsou dělány kvalitně, jsou lepší než letáky

Plzeňský kraj¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: 70 000
Články, které o nás psaly: 1

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 52
Osobnosti na kamdidátce: 0
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 0

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 3
Dobrovolnící celkem: 2
Výjezdy při kampani: 4
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): 5000

Rozpočet

Rozpočet: 200 000
Utraceno: 140 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: 219 259
Počet prokliknutí: 1764
Náklady: 5340

• Roznesli 70 000 novin do schránek a pár tisíc jich rozdali
• Bez organizace kampaně, která zasáhne celý kraj to do budoucna nepůjde (Plzeňský kraj je velmi rozsáhlý)

Ústecký kraj (SZ+Piráti)¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: 70 000
Články, které o nás psaly: 40

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 100
Osobnosti na kamdidátce: každý pátý
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 3

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 100
Dobrovolnící celkem: 100
Výjezdy při kampani: 50
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): 60 000

Rozpočet

Rozpočet: 890 000
Utraceno: 890 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: 123 967
Počet prokliknutí: 62 610 interakcí (nejen prookliků)
Náklady: 51 990

Klady:

• Lukáš B. byl Denně v terénu
• Létáky, Billboardy a facebook byli spravováni dobře
• Pozitivní zkušenost s agenturou DYI

Zápory:

• Zelení byli rozhádanější ještě více než my
• Čelo kandidátky se volilo napětkrát
• Zelení mají 5krát více členů v Ústeckém kraji a byl na ně mnohem větší spolehnutí
• Rozpad koalice s Pro kraj
• Přílišné zasahování do agenturní činnosti

Další postřehy:

• Nedostatky u agentury reklamovali a dostali peníze zpět - propisky, neviditelné billboardy apod.
• Možná toxická image SZ
• Výsledek moc nekoresponduje s kampaní, která byla rozsáhlejšího typu

Liberecký kraj¶

• Vnitrostranicky neviditelní, ale zmobilizovali se okolo Ondřeje Kolka na volby
• Rozdali v průběhu kampaně 30 000 novin a dalších 10 000 si objednali

Zlínský kraj (SZ+Piráti)¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 0
Distribuce Pirátských listů: 20 000
Články, které o nás psaly: 1

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 100
Osobnosti na kamdidátce: /
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: /
Dobrovolnící celkem: /
Výjezdy při kampani: /
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): /

Rozpočet

Rozpočet: 300 000
Utraceno: 300 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: /
Počet prokliknutí: /
Náklady: /

Klady:

• Pirátské listy byly super na rozdávání
• 20 výjezdů obsáhli ve třech lidech
• Pozitivní působení Michala Berga - zastupitel Vsetína
• Pirátům získala spoustu hlasů místostarostka

Zápory:

• Poškození jména koalice - chyba zmocněnce, 3. na kandidátce nebyla členka
• Jako první strana pod čarou
• Absence členů a aktivních lidí

Další postřehy:

• 400 000 Kč na kampaň, 3 mil. od SZ
• Rozdali 20 000 novin, 70 000 letáků roznesli do schránek
• Konkurencí byli Soukromníci (7,8%) s kampaní za 15 mil + Čunkem jakožto osobě vyjadřující se kriticky k romské problematice, která stojí za jeho úspěchem

Olomoucký kraj (Piráti+Změna)¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: 50 000
Články, které o nás psaly: 3

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 50
Osobnosti na kamdidátce: 3
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 10

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 10
Dobrovolnící celkem: /
Výjezdy při kampani: /
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): /

Rozpočet

Rozpočet: 200 000
Utraceno: 200 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: /
Počet prokliknutí: /
Náklady: 24 000

Klady:

• Podařilo se aktivizovat lidi
• Facebooková kampaň, která přinesla impactu na FB a lidi, co byli ochotni vyvěšovat novin a dělat reklamu
• Měli najatého manažera/kreativce, na kterého je pozitivní feedback
• Spousta novin se podařilo roznést, kvalitně rozdistribuováno přes 2/3
• Měli plnou kandidátku(50 z max 55(60)) a dobře popsané kandidáty
• Všichni Piráti přeskákali koaliční partnery

Zápory:

• Ztracený čas vyjednáváním, jak se bude koalice jmenovat a kdo v ní vůbec bude, ve vleku větších strany(KDU, STAN, SZ)
• Neměli žádné cílené výjezdy
• Neměli žádné výrazné osobnosti
• Na severu neprobehla žádná kampaň
• Neměli plochy ve veřejném prostoru - plakáty, reklamu v MHD atd.
• Zjistili, že plakáty na vesnicích byly likvidovány lidovci

Další postřehy:

• Kampaň začala reálně v září
• FB je před volbami přehlcený a je potřeba ho začít používat dřív a jinak
• Je to o dobré organizaci kampaně, spojení jednotlivých kousků dohromady

Vysočina¶

• Srandakandidátka, která neudělala nic
• Vyrobil se jim web a to bylo vše - výsledek 1,7 % je poze z řad skalních příznivců

Karlovarský kraj¶

Mediální kanály

Výstupy v TV: 1
Distribuce Pirátských listů: 24 000
Články, které o nás psaly: 10

Kandidátka

Počet Pirátů na kandidátce (%): 100
Osobnosti na kamdidátce: 1
Počet osob, jenž se naplno věnovali kampani: 2

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Aktivní dobrovolníci při kampani: 25
Dobrovolnící celkem: 25
Výjezdy při kampani: 33
Odhad oslovených lidí (Listy, KK, výjezdy): 15 000

Rozpočet

Rozpočet: 182 000
Utraceno: 150 000

Facebooková reklama

Počet zobrazení reklamy: 6500
Počet prokliknutí: 850
Náklady: 1 200

Klady:

• Rovnoměrně rozložené po kraji - zbývá Sokolov, Cheb apod. díky tomu mohli objet všechno
• Roznesli 20 000 letáků do schránek, zbytek rozdali kontaktně
• Osvědčily se náramky, balonky pro děti, tužky a placky
• Jasně se rozhodli, že půjdou samostatně
• Dobrý start byla místní zastupitelka - všeobecně, kde jsou blízké nebo pirátské osobnosti, jsou výsledky dobré. Musí však táhnout kandidátku
• Podařilo se relativně uspět i ve městěch mimo hnízda Pirátů. Okolo 4,5 %, což je výsledek cílení i na okrajové oblasti (PLakáty, kontaktní kampaň)

Zápory:

• Hodně lidí nepochopilo některé články
• Chyběl support zastupitelů
• Všechno chaotické a na poslední chvíli (volební noviny dělali do noci)

Další postřehy:

• Byli osloveni STANem, ale odmítli, aby nebyli 5. kolo u vozu. Dále jednali i se SZ
• Zkoušeli redmine, ale používali google drive
• Očekávali překročení 5 % hranice
• Na ostatních kandidátkách byli dost toxické osobnosti
• Nevyužili služby žádné agentury
• Značka Pirátů mezi lidmi je super (maximálně 10 % oslovených reagovala negativně)
• Kampaň za cca 150 000
• Je třeba mít zastoupení v celém kraji
• Ve Varech bylo lokální téma stavba terminálu za 1 mld., proti němuž se vymezili a tím jim vzrostli preference okolo místa výstavby - Klíčem je se jasně vymezit

Doporučení ke strategii¶

Navrhněte v návaznosti na svá zjištění vlastní doporučení pro budoucí strategii, a to zejména s ohledem na nadcházející sněmovní volby

• Piráti jsou bráni jako protestní strana, kromě ČSSD a KSČM v zásadě přijatelná pro všechny.
• Bez koaličních vzorců je podpora Pirátů uniformní 2-3% napříč všemi typy obcí a všemi kraji.
• Ideologicky jsou Piráti velmi různorodí, od příznivců DSSS v chudších regionech po příznivce SZ v bohatých městech. Společným jmenovatelem je liberalismus a důraz na svobodu jedince, což ale podléhá mnoha interpretacím. To může být programaticky bráno jako překážka (problém zacílení) i jako příležitost (možné variace programu ad hoc podle demografických skupin).
• Hlavní charakteristikou voličů Pirátů je mladý věk. Lidé 18-25 let dnes ale představují pouze 12% celého elektorátu.
• Bez profesionálně vedené kampaně se Piráti nikam nedostanou. Kampaň musí být řízena full-timově z centra, na které musí být navázáno 13+1 krajských leaderů a jejich asistenti (dvojka, trojka kandidátky).
• Poučit se od Tomia: videa na YouTube a kontaktní kampaň udělají výsledek i bez toho, aniž by byl nějaký program.
• Vetší důraz na get to vote kampaň, kterou aplikoval právě Tomio například. U našeho elektorátu je to velmi důležité (nízký věk = nízká účast), ale i velmi složité. Dle mého názoru by bylo dobré se vyvarovat podobným heslům jako "zvolte si koho chcete, hlavně volit jděte" apod. Ve volbách do PS musíme být tvrdí, jasní a přímý.

4 stupně kampaně:

1. mediální, což znamená nejen posílat TZ ale i normálně se začít kamarádit s novináři, a to nejen v Praze, ale i v krajích, začíná už teď,
2. ustavování nových MS, aby bylo alespoň určité celostátní pokrytí, všechny naplaveniny v Praze by měly aktivovat lidi "back home",
3. tvorba brandu a kampaň leaderů, tj. vytipování osobností vedoucí kandidáty a jejich propagace promyšlená centrem, začíná v lednu,
4. aktivistická kampaň, začíná v dubnu.

Analýza voleb do Poslanecké sněmovny 2017¶

• Obsah
• Analýza voleb do Poslanecké sněmovny 2017
  • Přehled celostátních výsledků voleb
  • Příčiny úspěchu
    • Obecné výsledky
    • Reklama na Facebooku
    • Pirátské listy
  • Komparace voleb a jejich rozdíly
  • Výsledky v krajích a obecné příčiny
  • Struktura voličů
  • Přesuny voličských skupin
  • Povolební nálady
  • Rozbory podle krajů
    • Praha
    • Středočeský kraj
    • Pardubický kraj
    • Královéhradecký kraj
    • Jihomoravský kraj
    • Jihočeský kraj
    • Moravskoslezský
    • Plzeňský kraj
    • Ústecký kraj
    • Liberecký kraj
    • Zlínský kraj
    • Olomoucký kraj
    • Vysočina
    • Karlovarský kraj
  • Doporučení ke strategii
  • Zdroje

Přehled celostátních výsledků voleb¶

Jak zobrazuje grafika níže, celostátní výsledek ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR pro Piráty čin 10.79%. To znamená zisk 22 mandátů a zároveň první vstup České pirátské strany na půdu vysoké politiky - do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Obrázek: basic

Příčiny úspěchu¶

Obecné výsledky¶

Výsledky voleb jsou oproti minulým volbám do poslanecké sněmovny 2013 několikanásobně lepší (zhruba 5x). To má mnoho příčin, nad kterými bych se chtěl nyní zastavit.

• Profesionalita kampaně v podobě volebního manažera a celkově růstu personálního placeného obsazení, které se podílelo na taktické a procesní přípravě kampaně.
• Financování kampaně. Na volby v letošním roce bylo vynaloženo necelý 11 milionů korun, což je mnohem více, než bylo v letech minulých, hlavně v případě voleb do PS v roce 2013. Tyto prostředky, které byli distribuovány z části mezi kraje a z části s nimi bylo hospodařeno z centrálního rozpočtu, byli vynaloženy efektivně (obrázek č.1) a to, jak po personální stránce (volební manažer, koordinátoři, asistenti apod.), tak i po stránce mediální a outdoorové kampaně, která je však důsledkem již zmiňované personální základny. Zisk z voleb převedený na procenta, která byla získána vůči vynaloženým nákladům je více jak 2000%. Dalším ukazatelem, který dokládá efektivitu vedení kampaně a tím i volební výsledek, který tomu odpovídá, je zobrazen v obrázku č.2. Ten nám popisuje financování jednotlivých stran ze státního rozpočtu (státní příspěvek), jež od minulých voleb do PS činil v letech 2013-2017 13.241.700 Kč. V následujícím volebním období, tedy 2017-2021, tento příspěvek bude ve finále činit 173.839.300 Kč. To je nárůst o 160.597.600 Kč.
• Mediální prostředí - Média byla hned z počátku konfrontována s velmi ambiciózními tématy, které na sebe strhali Piráti. To mělo za následek hlavně kvantitativním způsobem otevření se novinářům, kteří se "chytali" každé další reakce.
• Kontroverze a autenticita - Tyto dvě položky hráli významnou roli, protože dokázali oslovit novináře a přesvědčit je o tom, že tato témata jsou žhavá a s Piráty se má počítat. Kontroverzní témata jako byl volební autobus, hesla typu "pusťte nás na ně", jež staví na ose "my a oni", byla právě takovým příkladem. Autentická image Pirátů, jakožto ajťáků (ale nejen těch), byla dalším s věcí, které se spolu s mediální lavinou mohli vynořit na světlo světa.
• Dobrovolníci a lidé činní v kampani. Piráti se napříč celou kampaní opírali o obrovské množství dobrovolníků, kteří díky své práce "za dobrou věc" a zadarmo pomohli dobýt Pirátům sněmovnu. Jednalo se o nejrůznější spektrum lidí, kterých bylo v celé ČR okolo 2000, což je nejmasivnější dobrovolnická kampaň v historii. Mezi dobrovolníky byli lidé, jež pomáhali s roznosem novin, pronajímali zdarma zvukovou techniku, umísťovali bannery na svá obydlí, ale hlavně šířili Pirátské myšlenky, cíle a důležitost voleb jako takových (jak nám ukazuje i volební účast mezi Piráty). Influenceři se stali klíčovým prostředníkem mezi Piráty a širokou veřejností, kdy na akcích, petičních stáncích či propagačními materiály šířili povědomí o Pirátech. Také je důležitý jejich vliv v rodině a mezi přáteli, kdy tato osoba může přitáhnout nerozhodnuté voliče, zároveň okolí vidí blízkou osobu, která participuje na volební činnosti určitě strany a tudíž je její volba mnohem více "příjemná", protože stoupá její důvěra.

Obrázek č.1

Obrázek č.2

Index mobilizace ukazuje, nakolik více souzněli se sloganem voliči dané strany oproti jejím nevoličům. Neznamená nutně, že si slogan spojovali s příslušnou stranou a že ji volili díky němu. Naznačuje tedy, nakolik slogan pomáhal mobilizovat dané straně voliče. Piráti a Top09 například cílili na poměrně malou skupinu voličů, jejich hesla však měla mobilizační efekt. Zvolením hesel jako "Pusťte nás na ně", nebo "porveme se za vás" Piráti získali mnoho antisystémových voličů a těch, kteří požadovali změnu, ať už je jakákoliv, to ostatně dokazují i ona hesla. Mobilizační efekt, jak dokládá obrázek č.3 byl jedním z nejefektivnějších hesel, které byli napříč stranami zvolené.

Obrázek č.3

Na úspěch poukazuje i základní kvantitativní ukazatel, kterým lze toto měřit. Je tím cena za hlas a za mandát. Ten je v případě Pirátů velmi pozitivní, protože při celkových (zatím předběžných, v tuto chvíli probíhá poslední proplácení faktur) nákladech 11 miliónů, které vydělíme počtem získaných hlasů (546 393), dostaneme částku 20,13 koruny za jeden hlas. Je to rozhodně nejlepší výsledek ze všech stran, jež se do sněmovny dostaly.
Cena za mandát, jejichž Piráti dostali 22 činí 500 000 korun.

Vývoj kampaně jako takové je znázorněn na obrázku č.4, který nám udává přehled preferencí, volebního modelu a jádra. Data pochází z výzkumů agentury MEDIAN, která je pro Českou televizi vypracovala od ledna do září, a na základě kterých později vybrala strany do politických debat.

Obrázek č.4

Reklama na Facebooku¶

Reklama na sociálních sítích již delší dobu zaznamenává poměrně veliký trend a mnoho analytiků a politických komentátorů ji začíná připisovat důležitou roli. Je však zajímavé, že tato reklama naprosto míjí a to jak účinností, tak i reálným využitím "tradiční" politické strany. Podíváme-li se na úspěšné reklamy na Facebooku, vždy jde o hnutí, nebo nějaká občanská sdružení apod., která zaznamenávají pomocí tohoto veliký zájem o příspěvky, posty a další obsah, jež Facebook nabízí.
SPD na reklamách na sociálních sítí postavila v podstatě celý začátek své předvolební kampaně a dokázala tak aktivizovat své příznivce, kteří tvořili další fáze kampaně, ať už to byla venkovní fyzická kampaň či tvorba influencerů. U Pirátů bylo zajímavé, že reklamu na sociálních sítí, konkrétně na Facebooku, využívali pouze jako doplňující prostředek, kterým například informovali o svoji činnosti, podporovali některé z výroků předsedy Bartoše a nebo nepříliš cartoony s programovými body. Povaha těchto reklam tedy nebyla nějakým kotvícím prvkem od něhož by se dále odvíjela povaha kampaně. Bylo tomu přesně naopak. Svědčí o tom i vynaložené prostředky, které při propagaci jednotlivých akcí byli následovné:

1. Pirátské plavby lodí - 17 393,- (10 spotů)
2. Free Ride koncerty - 37 093,- (14 spotů)
3. Volební pirátský autobus - 4 336,- (6 spotů)
4. Ostatní eventy - 1400,- (4 spoty)
5. Voličské průkazy - 26 407,- (5 spotů)

Největší skupinou propagovaných spotů, byli komentáře Ivana Bartoše. Mohla by se zde zdát pararela s podobným typem videí Tomia Okamury, nicméně ten se vyjadřoval k diametrálně odlišným problémům. Často však k problémům takovým, které vířily vody české společnosti a na kterých dokázal prezentovat postoje SPD. Zatímco Bartoš se vyjadřoval spíše k tuzemským záležitostem a české politické scéně, která pro určitou část populace není tím nejdůležitějším tématem. I tak se mu dařilo velmi dobře komentovat mediální útoky na Piráty a objasňovat nejasné pirátské výroky, které občas médii prolétly. Na jeho 13 příspěvků tak bylo vydáno 186 617,- Kč.
Poslední skupinou byli politické cartoony, které měli představovat jednotlivé rezorty či oblasti Pirátského programu. Na toto bylo vynaloženo 67 807,- a celkově bylo sponzorováno 7 těchto klipů. Dále bylo v rámci náborů do OVK sponzorovány 2 posty s budgetem 21 000,-.

Pirátské listy¶

Vytvořil jsem tabulku Pirátských listů, které vycházely ve dvou vlnách a které obdržely jednotlivé kraje pro propagaci Pirátské strany. První vlna vyšla v nákladu 250 000 kusů a byla rozdávána týmy v krajích od 1.6. Druhá vlna byla početnější a vyšla v nákladu necelých 800 000 kusech a distribuována byla 1.9.
Rozdávání novin s sebou nese spoustu pozitivních aspektů. Cíl kontaktní kampaně obecně je styk s obyvateli napříč socio-ekonomickým, věkovým a jiným rozdělením. To pozitivně může ovlivnit všechny tyto skupiny, zároveň je vidět aktivita a zapálenost, která je pro Pirátskou strany typická a která dodává autenticitu. Dále je zde možné vytvářet tzn. influencery, kteří mají tu schopnost ovlivňovat své okolí. Je zde také prostor pro zapojení dobrovolníků a lidí, kteří mají chuť zapojit se do kampaně. S těmito lidmi je také možné probrat politiku a jiné věci a tím je uvést do pirátské strany a tudíž připravit potenciální členy. Noviny jako takové jsou dále výborným prostředkem, jak skrze jiná média komunikovat s veřejností, avšak spíše starší. Také určitá sdílnost, která při četbě novin vzniká, ať už při jeho obsahu, nebo například při luštění křížovky.

(tabulka bude dále doplněna. Některé odmítají odpovědět)

Komparace voleb a jejich rozdíly¶

Výsledek voleb je oproti minulým volbám veliký úspěch. Nárůst je oproti posledním celostátním volbám dvojnásobný. Na vinně je, mimo jiné, povaha voleb jako takových, specifika a profesionalizace kampaně, jež jsem popsal výše a volební účast.
Povaha voleb je zásadní ukazatel, který může podobné srovnání zpochybnit, to je třeba míti na paměti a například při posledních volbách (krajské 2016) vzít v potaz absenci Prahy či v ve volbách do Europarlamentu volební účast. Komparace má i přesto smysl a je možné na ni pozorovat určitou tendenci, která pronikala napříč léty. Hlavní příčinou je obsazování postů v krajských a městských zastupitelstev, což přineslo Pirátům alespoň nějakou mediální podporu, kde mohli prezentovat výsledky své práce. Zároveň to je také spjato se státním příspěvkem, který po každých volbách rostl a který tak mohl zajistit efektivnější vedení politické strany a jejich mandátních členů.
Efektivnější vedení kampaně jsem popsal v části výše. Co je však patrné, je rozdíl oproti minulým volbám do krajů, kde například Vysočina neměla v podstatě žádnou kampaň a nepřesáhla ani 2% hranici. Na tomto příkladu se krásně projevuje celostátní povaha voleb a kampaně, ale také vliv nově zaměstnaných koordinátorů a efektivnější vedení z centra, které skrze celostátní mediální sféru dokázalo oslovit i tento kraj.
Volební účast je také specifická pro každý typ voleb. Volby do PS, jak v roce 2013, tak v roce 2017 byli volební účastí velmi podobné a tedy jsou nejlepším ukazatelem srovnání. Co se týče voleb do Europarlamentu, zde byla volební účast pouhých 18,20%, což nám nemůže nijak zvlášť poukázat na jejich význam v našem srovnání. Pouze dokazuje neefektivní kampaň, absenci Get-to-vote kampaně a nepovědomí o Pirátech u široké veřejnosti.

Obrázek č.5

Výsledky v krajích a obecné příčiny¶

Největší výsledek, jak se předpokládalo, získala Praha. Je to díky koncentraci liberálně smýšlejících voličů, na které Piráti cílili, povahou a financováním kampaně a v neposlední řadě místem, kde je největší koncentrace pirátských "osobností" a vůbec členské základny.
Dále za Prahou následuje Středočeský a Liberecký kraj. Středočeský kraj je ovlivněn pražským děním a dal by se považovat za její spádovou oblast, osobou Ivana Bartoše a nadprůměrnou urbanizací. Liberecký kraj je malou "záhadou", kde se obyvatelstvo svoji politickou příslušností "vymyká" běžným standardům. Obrovská podpora STAN a v těchto volbách i Pirátů ukazuje, že je zde více liberálních voličů než je průměrné v ostatních krajích. Jedním z možných vysvětlení je silná personální základna STAN a tedy i voličů, na které Piráti cílili.
Následují kraj Královéhradecký, Pardubický, Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský. Tyto kraje, s výjimkou Karlovarského kraje kopírují periferní oblasti a hranice Moravy, kde začíná řidší osídlení městského typu, jež popisuji níže. Karlovarský kraj má v tomto zvláštní úlohu, kdy na vzdory periferní oblasti, která je typem totožná s Ústeckým krajem, dokázali skrze silnou personální základnu a osobností Petra Třešňáka získat alespoň průměrný počet hlasů. Významnou roli také hraje práce koordinátorů a působení více lidí ve veřejných postech.
Pod průměrem se nacházejí kraje Moravy, Vysočina a Ústecký kraj. Tuto problematiku rozebírám níže, nicméně je to v celku jasné. Absence sociální politiky či populismu míjí periferní Ústecký kraj, stejně tak i Moravu, kde je městský typ osídlení řidší než ve zbytku území.

Obrázek: basic kraje

Obrázek: č.6 / č.7

Druhá grafická podoba dat, která představují zisk v jednotlivých volebních okrscích a to vzhledem k průměrnému celostátnímu výsledku Pirátů (10,79%). Velikost jednotlivých polí je ekvivalentem jejich velikosti. Barevná škála byla zvolena tak, že modrá barva a její odstíny znázorňují 2x větší výsledek, než byl průměr. Zelená pak 1,5 průměru, šedá barva průměr a červená 1/2 až k žádnému nebo zanedbatelnému zisku (0,1% apod.). To nám dává jednoznačný přehled o tom, kde byli Piráti úspěšní, zda se jim podařilo oslovit elektorát, který si vytyčili, samotnou povahu kampaně, vliv osobností a mnoho dalšího. Tomu se budu blíže věnovat v dalších částech tohoto dokumentu.
Nejvýraznější oblastí na mapě a také oblastí s nejvyšším volebním ziskem je Praha, což je ovlivněno typem obyvatel - liberální městští voliči (největší část elektorátu), přítomností hlavních osobností kampaně, povahou samotné kampaně, jejím financováním atd. Zaměřme se však nyní na výsledky voleb v jiných částech republiky jako celku. Jednotlivé kraje si rozebereme v závěru.
Jako první koncept, který se váže s touto grafikou jsem se rozhodl použít ukazatel, který je též zpracován do podoby mapy ČR (obrázek č.7) a který znázorňuje periferní území a území městské. Rozhodl jsem se tak proto, že je zde evidentní korelace mezi volebním ziskem a typem území, kde byl získán.
Periferie, jež jsou v tomto případě charakterizovány nezaměstnaností a sociálním vyloučením, v podstatě kopírují podprůměrný zisk Pirátů v těchto lokalitách. Výjimkou je velká část Moravy a kraj Vysočina, ve kterým se pokusím ukázat na jiný typ periferizace než je tento.
Podíváme-li se blíže na městské lokality, tak vidíme nesouměrně větší počet průměrných či nadprůměrných volebních výsledků. To je vzhledem k povaze elektorátu relativně samozřejmá věc, nicméně i tyto lokality podléhají určitému perifernímu spádu, jak můžeme vidět například v severních Čechách, Karlovarském kraji, či již zmiňované Moravě a Vysočině.
Specifika Moravy jsem se pokusil nalézt v korelaci s jiným typem periferie (životní úroveň, dopravní dostupnost apod.) nicméně nic se nejeví jako dostatečně reprezentativní proto, abychom mohli utvořit závěr. Jsou zde však jiné faktory, které hrají roli. Mezi nejzásadnější z nich považuji typ osídlení, kdy právě velká část Moravy a Vysočiny je charakteristická hustým osídlením menších obcí a vesnic. Dalším z nich je vyšší věková struktura obyvatelstva a větší podíl míry religiozity.
Když se znovu podíváme na obrázek č.6, můžeme spatřovat podprůměrné výsledky hlavně v malých obcích, u kterých je mnohem pravděpodobnější volba konzervativních či populistických politických směrů. To znázorňuje obrázek č.8 a č.9.
Nejedná se však pouze o Moravu a její malé obce, toto chování je charakteristické pro malé a vesnické obce po celé ČR. To ukazuje obrázek č.4, který znázorňuje zisk SPD v těchto oblastech. Jedná se tak o jev, který nazývám politickou periferizací, která je však charakteristická pouze ze subjektivního pohledu Pirátů a jiných stran, které bychom mohli nazývat liberální.

Obrázek: č.8 / č.9

Na obrázku číslo 10 je vidět trend, který v tomto zobrazení není příliš patrný, nýbrž i tak významný. Lépe to lze pozorovat na grafice výsledků, jež prostorově zasazuje okrsky do mapy ČR (viz výše) a hlavně díky nepoměru počtu měst a menších obcí, které se tak v procentním ukazateli mohou zdát zanedbatelné. Obrázek 10 tedy znázorňuje výsledky voleb v obcích do 5000 a nad 5000 obyvatel. Trend, který je patrný a je opačný než u Pirátu lze pozorovat u SPD a ANO, jejichž výsledky v menších obcích (do 5000) jsou vyšší než u obcí nad 5000 obyvatel. Ony dvě procenta jsou opravdu veliký rozdíl, který lze pozorovat v obrázcích výše. Toto můžeme pozorovat i u dalších subjektů jako KSČM, KDU-ČSL, SPO atd. Opakem jsou právě Piráti, STAN, ODS nebo třeba Zelení. Rozdíly jsou tedy zřejmé. Hlavním z nich jsou liberální tendence a středové nebo středopravé zařazení.

Obrázek č.10

Struktura voličů¶

Výzkum Medianu, který byl prováděn bezprostředně před volbami, a tudíž nám dává nejrelevantnější data, ukazuje mimo jiné faktory na základě, kterých se voliči rozhodovali v oněch třech dnech před volbami. Jelikož se jedná o názory samotných respondentů, je třeba brát výsledek s rezervou.
Faktory, jež hráli roli ve výběru strany a srovnání s minulými volbami do PS nám nabízí obrázek č. 11. Mezi nejdůležitější parametry voličů patří hodnocení kandidáta (hlavně jeho poctivost či morálka), zaměření na konkrétní programové body (to však nemusí nutně znamenat jejich znalost, případně znalost programu jako celku), politická činnost strany v minulosti a snaha o oživení politiky, či určitá „antisystémovost“. Všechny tyto faktory závisí na mediální prezentaci a například znalost programu či profil politika je velmi flexibilní a široce uchopitelný.
Zajímavým zjištěním je také mírný pokles při výběru strany na základě její orientace na pravolevé ose. To může mít za následek jak politika ANO, která je v této otázce nerozhodná, tak i sebeurčení Pirátů, kteří se toto dělení snaží překonat.
Hodně ukazatelů také kopíruje "názory" vítěze voleb, kdy jsme mohli vidět rétoriku typu "Všeci kradnú", či sebeprezentaci úspěchů ve vládní koalici apod.

Obrázek č.11

Podpora stran respondenty, pro které jsou důležité následující faktory, jež jsou i signifikantem povahy kampaně a mediální prezentace.
Výsledky u hnutí ANO a Pirátů jsou poměrně totožné, a to hlavně co se týče u otázek „činnosti v minulém období“ (což je v případě Pirátů hlavně činnost a její prezentace u pražských zastupitelů a aktivizmus) a „snaze o změnu“. Oboje strany se snažili o určitou antisystémovou rétoriku, která se snaží doložit jejich nezkorumpovanost, a tudíž odlišnost od běžných či tradičních politiků. Relativně velká četnost opovědí byla také u otázky „výsledků voleb“, které u pirátských voličů stojí na úrovni minulé činnosti.
Dále se ukazuje, že Piráti úspěšně rozšířili voličskou základnu, protože jejich respondenti nepříliš často odpovídali o volbě ze zvyku. Strana má také poměrně velký nedostatek oproti jiným v otázce „cíle a zaměření strany“. To lze přiřknout povaze kampaně, která se prezentovala účelově jako antisystémová, antikorupční a vysoce funkční. Koncept a cíle strany tedy zůstali ve stínu těchto témat.

Obrázek č.12

Politická kultura, která je brána jako „cizího“ ze strany občanů a která se manifestuje pouze v období voleb, kdy se je možné stát cokoliv, nasvědčuje i ovlivnitelnost, nebo spíše neovlivnitelnost jednotlivými kauzami, které tak mohou působit vykonstruovaně při oné kampani.
Vidíme, že nejvíce respondenty ovlivnila kauza Čapí hnízdo a předvolební debaty lídrů. Čapí hnízdo nabylo takového formátu, že se s ním dalo jen velmi obtížně konfrontovat, a tudíž je to kauza, která i při volbě mohla hrát roli. Nicméně třeba v případě posledního faktoru „Slovenský ústavní soud zrušil rozhodnutí, že Andrej Babiš nebyl v StB“ je velmi malá ovlivnitelnost mezi respondenty a to proto, že je to „čerstvé“ a určitý mediální pokus o pošpinění (což v případě Slovenského soudu není příliš racionální).
Výzkumná zpráva Medianu uvádí, že je i velká korelace mezi respondenty, jež se rozhodli volit Piráty a odpovědí „předvolební debaty a účinkování lídrů v nich“. To je právě jednou z příčin nárůstu volebních preferencí, protože pirátům byl dán prostor propagovat svoje názory v televizi. Zároveň to může poukazovat na kvalitu projevu a dobrému vyprofilování lídrů. Podobné výsledky mají také SPD, to však není příliš překvapivé.

Obrázek č.13

Nyní se podíváme na přibližný odhad podpory jednotlivých stran ve specifických skupinách obyvatel.

• Struktura voličů na základě jejich pohlaví a volené straně

Obrázek č.14

• Struktura voličů na základě věku

Obrázek č.15

• Vzdělání voličů a jejich zastoupení u volby jednotlivých stran

Obrázek č.16

• Typ zaměstnání
  

Obrázek č.17

Obrázek níže pochází z výzkumu behavio, za kterým stojí seskupení Behavio aspolu se studenty sociologie UK (Mapa voličů). Plocha vnitřního kruhu nám zobrazuje rozhodnuté voliče, kteří si jsou svoji volbou jisti. Kruhový obal poté potenciál a tedy voliče, kteří chtějí tuto stranu vlit, ale nejsou si jisti účastí a nebo se rozhodují mezi více subjekty.
Blíže umístěné subjekty jsou poté strany a hnutí, které mají společnou charakteristiku voličů.
Spojnice a její tloušťka poté představuje překryv, který nám udává nerozhodnotst volíčů mezi danými subjekty.

Výzkum je složen z reprezentativního vzorku 1474 respondentů v době od 21.9. do 8.10. Za pomocí kombinace CAPI a CAWI (70:30) dle kvótního výběru.

Při pohled na obrázek č.18 tedy vidíme, že zásadní překryv a také polohu Pirátského elektorátu lež v blízkosti Zelených a STAN. To, že od zelených byl přesun voličů v těchto volbách výrazný jsme si ukázali výše. STAN je však druhou stranou, která má velmi podobný elektorát a i překryv mezi nerozhodnutými voliči. Jsou jimi především městští liberálové a lidé mladšího a středního věku.
Jak už ekologická inference ukázala poměrně velký překryv mají Piráti také s voliči TOP09, od kterých "uteklo" nejvíce voličů a ODS, kde skupina zhruba 70 000 je také výrazná. Zároveň i zde je možné pozorovat relativní blízkost oněch subjektů, které se také ucházeli a cílili na podobné voliče (byť spíše konzervativně-liberálního rázu).

Obrázek č.18

Celkový potenciál Pirátů dosahoval dle tohoto výzkumu celých 15 procent. S toho byla 3% procenta pevně rozhodích voličů. Celkově, jak ukazuje obrázek níže bylo 76% procent voličů rozhodnuto přijít k volbám. To představuje čistý potenciál 11,40 %. Když to srovnáme se skutečným výsledkem voleb, tedy 10,79%, tak nám vyjde číslo 10,73%, což je, dle tohoto výzkumu volební účast Pirátské voličské základny. Je to tedy velmi pozitivní a to hlavně s komparací s volební účastí celkově, která byla 60,84%. Zásluhou get-to-vote kampaně, mobilizací a faktory popsanými v první části se podařilo dosáhnout takto naprůměrné volební účasti u pirátských potenciálních voličů.

Obrázek č.19

Nyní se podívejme podrobněji na charakteristiky, které jsem sice popsal výše, ale jejiž rozšíření je jistě žádoucí. Jedná se o ekonomickou aktivitu, velikost obce a vzdělání, které jsou ro demografické určení elektorátu klíčové. Zahrnuty ve grafice níže jsou jak potenciální voliči, tak i pevně rozhodnutí. Data jsou bohužel pouze ze vzorku respondentů, kteří pravidelně užívají internet, tzn. 76%. V případě Pirátů to však není přiliž velká překážka a i přesto nám to dokáže dát poměrně přesné výsledky. Modře jsou zvýrazněny skupiny, které jsou větší oproti celostátnímu průměru, červeně menší a šedě průměrně.
Prvně se podívejme na ekonomickou aktivitu. Jak je tedy již patrné, tak oproti průměru ČR jsou výrazní studenti a OSVČ. Naopak podprůměrně důchodci a skupina na rodičovské dovolené.
Druhou proměnnou je velikost obce, kterou zde máme podrobněji než ve grafice v první části. Je zde velmi patrný nadprůměrný význam voličů z obcí 50 000+, zatímco o velmi podprůměrný výsledek v obcích pod 10 000 obyvatel. Průměrný výsledek poté v obcích mezi 10-50 000 obyvatel. Je to relativně lineární výsledek, považujeme-li elektorát Pirátské strany jako liberálně středový.
Poslední je vzdělání, kdy opět vidíme poměrné zastoupení, které bychom čekali u městského obyvatelstva, kde je větší koncentrace výše vzdělaných lidí. Proto také silně nadprůměrný výsledek u vysokoškolsky vzdělané části populace. Průměrný u středoškolsky vzdělaných a podprůměrný u lidí vyučených.

Obrázek č.20

Nyní se podívejme a určeme si základní kámen Pirátské voličské základny, kterými jsou voliči ve věku 18-34 let.
Vidíme, že to dosti podobné od charakteristiky celkové voličské základny. Zásadní rozdíly lze pozorovat v ekonomické aktivitě, kdy se zde jedná hlavně o absenci OSVČ, což je vzhledem v věku relativně logické. Dále je patrné narovnání skupiny dle Velikosti obce.

Obrázek č.21

Přesuny voličských skupin¶

Přesuny voličských skupin, tak jak je zpracoval pomocí ekologické inference Michal Škop, z jehož dat čerpám. Jedná se o statistickou metodu, jež určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů na základě rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany či kandidáty ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích (Ekologická inference). Můžeme tedy odhadnout, zhruba s 15% odchylkou, jak se voliči přesouvali mezi jednotlivými volbami. V tomto případě mezi léty 2013 a 2017.

Podíváme se nyní na přesun voličských skupin k Pirátům a různých variací, které nám pomohou pochopit "pramen" voličské základny.
Největší skupinou, která se přesunula k Pirátům, jsou bývalý voliči Top09. Respektive složka, jež v roce 2013 volila Topku a nyní v roce 2017 Piráty. To, že přesun mezi liberálními subjekty nastal, není nijak neočekávatelný, nicméně zarážející je jeho výše. Zatímco Top09 měla v minulých volbách do PS necelých 600 tisíc voličů, nyní je to 268 000. To tedy znamená, že skoro polovina (140 000) všech "přešla" k volbě Pirátů.

Obrázek č.22

Další, byť už "pouze" z poloviny velkou skupinou, jsou lidé, kteří volili v roce 2013 ODS a zároveň v roce 2017 Piráty. Je jich celkem 70 000. Zajímavý je fakt, že zde je obrovský podíl bývalých voličů Top09. ODS letos vsadila na proevropskou a liberální rétoriku, která se zdá po delší době úspěšná. A právě liberální a pravicový voliči k určité míře přešli k volbě Pirátů.

Obrázek č.23

Výsledek a korelace s Hnutím ANO je celkem překvapivá a to v tom smyslu, že lidí, co by volilo dříve ANO a nyní Piráty je relativně málo. A to 60 000. Vysvětlení se nabízí dvojí. Jednak, že si strany navzájem brali voliče, kteří jsou antisystémový, antikorupční a vůbec toužící po změně a tudíž se rozmělnili do obou subjektů. Druhým je fakt, že ANO v roce 2013 nebylo nejsilnější stranou a ziskem 18,6% nemělo takový potenciál k odlivu voličů. Nehledě na to, že práce vlády byla velmi dobře prezentována a uzurpována právě hnutím ANO a tedy voliči neměli moc důvodů k odlivu. Jak ukazuje souhrnný obrázek č. 26, tak největší přesun voličů směřuje do kategorie nevoličů. Avšak toto působí i obráceně, kdy zhruba stejně velká skupina v minulých volbách do PS nevolila a nyní hlasovala pro hnutí ANO. K hnutí ANO také "přitekli" voliči prakticky ze všech stran a skupin.

Obrázek č.24

Hlavní skupiny jiných stran, že kterých Piráti čerpali podporu pro svoji vlastní politiky jsem popsal výše. Nicméně jsou zde dvě důležité složky, jež se také podařilo přesvědčit k volbě Pirátů. Jsou jimi voliči neparlamentních stran a nevoliči. Nevoliči jsou pro nás klíčový a je možno pozoroval určitý nárůst a zkvalitnění get-to-vote kampaně. Na toto jsem upozorňoval v analýze minulých voleb do krajů, kdy tento problém tvořil největší nevyužitý potenciál. A to hlavně díky elektorátu, který je převážně tvořen lidmi od 18-35 let, což je skupina s nejmenší volební účastí. Určitou akceleraci je možné vypozorovat už u ukazatele mobilizace, který jsem komentoval výše, kde je náznak onoho potenciálu "donutit" jít volit a participovat na změně v demokratických volbách.

Obrázek č.25

Zde je souhrn a přehled všech stran a hnutí a přesuny jejich voličských skupin (Přesun voličů 2013 vs. 2017). Pro lepší ilustraci (velikost teček) si zopakujme, že přesun od Top09 je 140 000 voličů, od ODS zhruba 70 000 a od ANO 60 000. Pro upřesnění například od Úsvitu 10 000 voličů a od ČSSD 20 000. Nejzajímavější je ale fakt, že Piráti v podstatě žádné voliče neztratili. Dokazuje to vertikální sloupec "Piráti 2013", který je velmi úzký a kde největší odliv představuje skupina nevoličů. Ze stran je to pak SPD a ANO se zrhuba 10 000 jedinci. Dále je možné sledovat pevnou voličskou základnu, která je mezi Piráty poměrně malá (voliči, jež volili Piráty v roce 2013 i v roce 2017).Je to pouze 20 000 lidí. Je tedy zřejmé, že pirátská strana si svoji pevnou základnu teprve musí vybudovat. Doposud její úspěch stál na voličích jiných stran.

Obrázek č.26

Povolební nálady¶

Agentura MEDIAN prováděla "bleskový" povolební výzkum a to hned 21. a 22. října, kterého se zúčastnilo 1200 respondentů. To nám dává relativně přesný vhled do toho, jak se velká část voličů chovala a na základě čeho se rozhodovala. Opět však musíme mít na paměti, že jsou to "pouze" názory respondentů a tudíž je třeba je brát rezervou. Nehledě na to, že tento rychlovýzkum byl prováděn z větší části pomocí internetového dotazování na úkor osobního tazatelství (1000:200).

Jako první se podívejme na celkovou spokojenost s výsledkem voleb. To není příliš překvapivé jelikož spokojenost kopíruje úspěch strany.

Obrázek č.27

Dalším z výsledků zobrazuje obavu z demokracie po výsledku voleb. To je v případě Pirátů zajímavé, protože ve sněmovně skončili s poměrně velkým zastoupením a celou svoji kampaň situovali ve smyslu "my jsme hlídací psy politiků" a jako konstruktivní, kritická a věcná opozice po vzoru pražského magistrátu. I přesto mají jejich voliči v 41% obavu z demokracie. Pouze 57% tuto obavu nemá. Výsledky voličů ostatních stran opět nejsou ničím překvapivým.

Obrázek č.28

Posledním významné zjištění zobrazuje obrázek níže, kdy se jedná o součet hodnocení faktorů, kterým voliči jednotlivých stran přikládali význam a jež hodnotili jako velmi důležité či nejdůležitější. Mezi voliči Pirátů byli nejdůležitějšími faktory "kvalita lídra" a "obsah strany". Kvalita lídra je základním kamenem, na kterém celá kampaň stála. Pozice Ivana Bartoše působila velmi mobilizačně a věrohodně, zároveň jeho vizáž dodává autenticitu, o kterou se strana opírá. Dále je to kvalitní rétorika, věcný a pragmatický přístup a vzdělání. Dokazuje to i výzkum, který se zabýval hodnocením lídrů jednotlivých stran a právě Bartoš z něho vychází jako 2. či 3. nejkvalitnější lídr. Pod odpovědí "obsah strany" si každý může představit cokoliv. Myšlena tím může být jak messange kampaně, komunikační strategie či samotný obsah programu, u kterého je však známo, že ho čte v průměru 2-5% voličů. Nicméně to poukazuje opět na dobrou komunikační strategii, jejíž pomocí se straně podařilo akcelerovat témata, která by sama chtěla a zároveň dostala možnost vyjadřovat se k určitým věcem.
Nadprůměrně hodnocení můžeme také spatřovat v odpovědi "kampaň", kdy byli pro Pirátské voliče důležité její antisystémové prvky kampaně a agresivní narativy jdoucí proti stávající politické garnituře.
Zatímco podprůměrného výsledku se dostalo oblasti "kvalita celé kandidátky", což v budoucnu může být velký problém a celá strana, pokud nedokáže nalézt další osobnosti. Vůbec "nejhoršího" výsledku se Pirátům dostalo v odpovědi " historie strany", to však nemusí být bráno nijak negativně, ba naopak to poukazuje na určitý "svěží" vítr, kterým se Piráti ohánějí již delší dobu.

Obrázek č.29

Rozbory podle krajů¶

Podíváme se na kraje, kdy hlavní proměnou nám budou úspěchy s městským obyvatelstvem a tudíž využitý či nevyužitý potenciál Pirátů.

Praha¶

Obrázek č.30

Počet procent:17,59 %
Počet hlasů: 107 590

Kandidátka

Počet kandidátů: 36
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 18
Politická příslušnost: Piráti: 27; Evropani: 2; 5%: 3; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 38,1
Genderový poměr: 72,22 % mužů; 27,78 % žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 2,78% vesnických; 97,22 % městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
• Ing. Dana Balcarová
• Ondřej Profant
• PhDr. Olga Richterová
• Jan Lipavský

Preferenční hlasy (sestupně):

• Jakub Michálek - 11 641 (10,81%)
• Dana balcarová - 5 463 (5,07%)
• Ondřej Profant - 4 692 (4,36%)
• Olga Richterová - 4 464 (4,14%))
• Lydie Franka Bartošová - 2 489 (2,31%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 0
Počet vylepených plakátů: 1500
Počet reklamy na MHD: 111
Počet bannerů distribuovaných lidem: 157
Videospoty: 6
Počet reklam na fb: 1 (provázáno s centrem)
Počet letáků: 12 000
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 150
Počet aktivních členů: 40
Počet aktivních lidí z Pks: 4
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 195
Počet roznosů novin: 130
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8; 1 návštěva
Počet akcí při volební lodi: 6
Počet koncertů: 5
Počet akcí s přítomností Ivana: Většina
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 300 000
Utraceno: 604 000

Středočeský kraj¶

Obrázek č.31

Počet procent:12,08 %
Počet hlasů: 79 815

Kandidátka

Počet kandidátů: 34
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 14
Politická příslušnost: Piráti: 23; Evropani: 3; 5%: 2; BEZPP: 6
Průměrný věk kandidátů: 35,5
Genderový poměr: 82,35% mužů; 17,65% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 35,29% vesnických; 64,71% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
• Lenka Kožlová
• František Kopřiva
• Petr Procházka
• Bc. Jan Lukášek

Preferenční hlasy (sestupně):

• Ivan Bartoš - 13 361 (16,73%)
• Lenka Kozlová - 3 021 (3,78%)
• František Kopřiva - 2 224 (2,78%)
• Petra Smutná - 1694 (2,12%)
• Petr Procházka - 1 675 (2,09%)
  

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 5
Počet vylepených plakátů: 30
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 40
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 5
Počet letáků: 100
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 25
Počet aktivních členů: 20
Počet aktivních lidí z Pks: 4
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 30
Počet roznosů novin: 30
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 6 dní v kraji
Počet akcí při volební lodi: 6
Počet koncertů: 8
Počet akcí s přítomností Ivana: 10
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 200 000
Utraceno: 198 000

Pardubický kraj¶

Obrázek č.32

Počet procent: 10,51 %
Počet hlasů: 27 146

Kandidátka

Počet kandidátů: 19
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 8
Politická příslušnost: Piráti: 13; FairPlay: 1; BEZPP: 5
Průměrný věk kandidátů: 38,6
Genderový poměr: 73,68% mužů; 26,32% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 21,05% vesnických; 78,95% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Bc. Mikuláš Ferjenčík
• Pavel Štěpánek
• Mgr. Libuše Vévodová
• Mgr. Filip Sedlák
• Zdeněk Kubala

Preferenční hlasy (sestupně):

• Mikuláš Ferjenčík
• Filip Sedlák
• Libuše Vévodová
• Pavel Štěpánek
• Zdeněk Kubala

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: /
Počet vylepených plakátů: 450
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 55
Videospoty: 4
Počet reklam na fb: 12 (10 000,-)
Počet letáků: /
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 15
Počet aktivních členů: 8
Počet aktivních lidí z Pks: 2
Počet aktivních kandidátů: 13
Jiné osoby: 2

Počet všech akcí: 70
Počet roznosů novin: 100
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 15, 2x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: /
Jiný typy akcí: 1x skákací loď

Rozpočet

Budget: 50 000
Utraceno: 15 000

Královéhradecký kraj¶

Obrázek č.33

Počet procent: 10,73 %
Počet hlasů: 29 932

Kandidátka

Počet kandidátů: 20
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 10
Politická příslušnost: Piráti: 11; BEZPP: 9
Průměrný věk kandidátů: 38,8
Genderový poměr: 70% muži; 30% ženy
Poměr kandidátů z vesnice a města: 10% vesničtí; 90% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Martin Jiránek
• Bc. Pavel bulíček
• Ing. Roman Kučera
• Mgr. Zdeňka Rudolfová
• PhDr. Mgr. Vít Šimral LL.B., Ph.D. et Ph.D.

Preferenční hlasy (sestupně):

• Martin Jiránek - 1 906 (6,37%)
• Vít Šimral - 1 457 (4,86%)
• Pavel Bulíček - 1 426 (4,76%)
• Zdeňka Rudolfová - 751 (2,50%)
• Kateřina Hůlková - 652 (2,17%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 3
Počet vylepených plakátů: 2000
Počet reklamy na MHD: 6 (1,5 měsíce)
Počet bannerů distribuovaných lidem: 40
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 8
Počet letáků: /
Jiná reklama: vlastní plachty - 3

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 3
Počet aktivních členů: 3
Počet aktivních lidí z Pks: 2
Počet aktivních kandidátů: 3
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 34
Počet roznosů novin: 8
Počet novin distribuovaných firmou: 95 000
Počet zastávek a návštěv autobusu: 6, 1x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: /
Jiný typy akcí: Demonstrace - 1; Pir. hospody - 8

Rozpočet

Budget: 260 000
Utraceno: 259 000

Jihomoravský kraj¶

Obrázek č.34

Počet procent: 9,11 %
Počet hlasů: 53 207

Kandidátka

Počet kandidátů: 29
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 15
Politická příslušnost: Piráti: 24; 5%: 1; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 35,9
Genderový poměr: 86,21% mužů; 13,79% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 34,48% vesničtí; 65,52% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Mgr. Radek Holomčík
• Tomáš Vymazal
• Bc. Markéta Gregorová
• PaedDr. Ivo Vašíček
• Róbert Čuma

Preferenční hlasy (sestupně):

• Radek Holomčík - 2 573 (4,83%)
• Tomáš Vymazal - 1999 (3,75%)
• Markéta Gregorová - 1879 (3,53%)
• Ivo Vašíček - 1 422 (2,67%)
• Jaroslav Kupčík - 1 014 (1,90%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

!!! Z Jihomoravského kraje doposud žádná odpověď !!!

Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 250 000
Utraceno: 237 000

Jihočeský kraj¶

Obrázek č.35

Počet procent: 10,51%
Počet hlasů: 33 143

Kandidátka

Počet kandidátů: 22
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 15
Politická příslušnost: Piráti: 20; BEZPP: 2
Průměrný věk kandidátů: 39,1
Genderový poměr: 77,27% mužů; 22,73% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 13,63% vesnických; 86,36% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Lukáš Kolařík
• Ing. Oldřich Máca
• Bc. Jana Rohová
• Mgr. Václav Klecanda
• Zbyněk Konvička

Preferenční hlasy (sestupně):

• Lukáš Kolařík - 1 152 (3,47%)
• Markéta Kastnerová - 1 118 (3,37%)
• Václav Klecanda - 979 (2,95%)
• Oldřich Máca - 831 (2,50%)
• Jana Rohová - 821 (2,47%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: /
Počet vylepených plakátů: 1100
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 50
Videospoty: 1
Počet reklam na fb: 2
Počet letáků: 3700
Jiná reklama: citilighty - 14

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 15
Počet aktivních lidí z Pks: 5
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: zvukaři, kapely, majitelé podniku

Počet všech akcí: 115
Počet roznosů novin: 54
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8, 2x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: 3
Počet akcí s přítomností Ivana: 1
Jiný typy akcí: 14 (veřejné zastupitelstvo, manifestace, opravy apod.)

Rozpočet

Budget: 132 000
Utraceno: 131 000

Moravskoslezský¶

Obrázek č.36

Počet procent: 8,64 %
Počet hlasů: 47 332

Kandidátka

Počet kandidátů: 36
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 25
Politická příslušnost: Piráti: 24; BEZPP: 12
Průměrný věk kandidátů: 40,8
Genderový poměr: 77,78% mužů; 22,22% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 13,89% vesničtí, 86,11% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Lukáš Černohorský
• Ing. Ondřej Polanský
• Jiří Demel
• Mgr. Andrea Hoffmanová Ph.D.
• Ing. Rostislav Řeha

Preferenční hlasy (sestupně):

• Lukáš Černohorský
• Andrea Hoffmanová
• Ondřej Polanský
• Hashim Habiballa
• Hana Brňáková

Outdoorová kampaň

!!! Z Moravskoslezského kraje doposud nepřišla odpověď !!!
Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 115 000
Utraceno: 118 000

Plzeňský kraj¶

Obrázek č.37

Počet procent: 10,01 %
Počet hlasů: 27 201

Kandidátka

Počet kandidátů: 20
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 13
Politická příslušnost: Piráti: 16; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 35,6
Genderový poměr: 90% muži; 10% ženy
Poměr kandidátů z vesnice a města: 15% vesničtí; 85% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Lukáš Bartoň Ph.D.
• Mgr. Bohuslav Koča
• Mgr. Vendula Machová
• Ing Jiří Rezek Ph.D.
• Ing. Petr Kopač

Preferenční hlasy (sestupně):

• Lukáš Bartoň - 2 366 (8,69%)
• Jiří Rezek - 1 106 (4,00%)
• Vendula Machová - 1 023 (3,76%)
• Stanislav Haviar - 767 (2,81%)
• Bohumil Koča - 732 (2,69%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 1
Počet vylepených plakátů: 1600
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 43
Videospoty: 1
Počet reklam na fb: ? (30 000,-)
Počet letáků: /
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 4
Počet aktivních členů: 10
Počet aktivních lidí z Pks: 2
Počet aktivních kandidátů: 10
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 38
Počet roznosů novin: 28
Počet novin distribuovaných firmou: 90 000
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8; 1x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: 2
Jiný typy akcí: 4 výjezdy na výlep plakátů

Rozpočet

Budget: 100 000
Utraceno: 168 000

Ústecký kraj¶

Obrázek č.38

Počet procent: 8,24 %
Počet hlasů: 28 004

Kandidátka

Počet kandidátů: 26
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 9
Politická příslušnost: Piráti: 19; BEZPP: 7
Průměrný věk kandidátů: 34,6
Genderový poměr: 73,08% mužů, 26,92% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města:

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Mgr. Mikuláš Peksa
• Bc. František Navrkal
• Michaela Schwarzová
• Radek Holodňák
• Vladimír Charvát

Preferenční hlasy (sestupně):

• Mikuláš Peksa - 1 835 (6,55%)
• František Navrkal - 862 (3,07%)
• Michaela Schwarzová - 759 (2,71%)
• Vladimír Charvát - 748 (2,67%)
• Barbora Kočková Přibylová - 582 (2,07%)

Outdoorová kampaň

!!! z Ústeckého kraje doposud nepřišla odpověď !!!
Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 185 000
Utraceno: 71 000

Liberecký kraj¶

Obrázek č.39

Počet procent: 11,42 %
Počet hlasů: 23 859

Kandidátka

Počet kandidátů: 17
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 11
Politická příslušnost: Piráti: 13; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 38,8
Genderový poměr: 82,35% mužů, 17,65% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 17,65% vesnických, 82,35% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Ondřej Koláčný Ph.D.
• Daniela Weissová
• Ing. Tomáš Martínek
• Bc. Petr Vyhnal
• Ing. Vladimír Opatrný

Preferenční hlasy (sestupně):

• Tomáš Martínek - 1 329 (5,57%)
• Ondřej Kolek - 1 324 (5,54%)
• Daniela Weissová - 911 (3,82%)
• Ondřej Novosad - 679 (2,84%)
• Petr Vyhnal - 669 (2,80%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

!!! Z Libereckého kraje doposud nepřišla odpověď !!!
Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 150 000
Utraceno: 66 000

Zlínský kraj¶

Obrázek č.40

Počet procent: 8,43 %
Počet hlasů: 24 859

Kandidátka

Počet kandidátů: 22
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 6
Politická příslušnost: Piráti: 16; BEZPP: 6
Průměrný věk kandidátů: 33,2
Genderový poměr: 81,82% mužů, 18,18% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 9,09% vesnických, 90,91% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Doc. Giuseppe Maiello Ph.D.
• František Elfmark DiS.
• Petr Tkadlec
• Ing. Radek Strouhal
• Marek Houser

Preferenční hlasy (sestupně):

• František Elfmark - 1 504 (6,05%)
• Marek Houser - 1 394 (5,60%)
• Petr Tkadlec - 1 193 (4,79%)
• Giuseppe Maiello - 1 134 (4,56%)
• Radek Strouhal - 1 001 (4,02%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 4
Počet vylepených plakátů: 350
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 30
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 8
Počet letáků: 120
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 12-15
Počet aktivních členů: 6
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 4
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 50
Počet roznosů novin: 30
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 6, 4x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: 1
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 38 000
Utraceno: 54 000

Olomoucký kraj¶

Obrázek č.41

Počet procent: 8,49 %
Počet hlasů: 25 955

Kandidátka

Počet kandidátů: 23
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 9
Politická příslušnost: Piráti: 18; BEZPP: 5
Průměrný věk kandidátů: 34,7
Genderový poměr: 82,61% mužů, 17,39% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 21,74% vesnických, 78,26% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Bc. Vojtěch Pikal
• Ing. et Ing. Martin Šmída
• Petr Kapounek
• Zdenka Wagnerová
• Ing. Petr Lysek

Preferenční hlasy (sestupně):

• Vojtěch Pikal - 1 809 (6,96%)
• Martin Šmída - 1 401 (5,39%)
• Petr Kapounek - 920 (3,53%)
• Petr Lysek - 697 (2,68%)
• Tomáš Karlík - 628 (2,41%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 0
Počet vylepených plakátů: 1000
Počet reklamy na MHD: 117
Počet bannerů distribuovaných lidem: 20
Videospoty: 0
Počet reklam na fb: 0
Počet letáků: 500
Jiná reklama: 4x citylight, 6x plech (2x1), 3x (Ačko z palet)

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 10
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 10
Jiné osoby: 0

Počet všech akcí: 33
Počet roznosů novin: 20
Počet novin distribuovaných firmou: 15218
Počet zastávek a návštěv autobusu: 4 dny, 10 měst
Počet akcí při volební lodi: 0
Počet koncertů: 5
Počet akcí s přítomností Ivana: 0
Jiný typy akcí: 0

Rozpočet

Budget: 205 000
Utraceno: 115 000

Vysočina¶

Obrázek č.42

Počet procent: 9.92 %
Počet hlasů: 26 086

Kandidátka

Počet kandidátů: 20
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 12
Politická příslušnost: Piráti: 16; Evropani: 1; BEZPP: 3
Průměrný věk kandidátů: 38,3
Genderový poměr: 80% mužů, 20% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 30% vesnických, 70% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Bc. Jan Pošvář
• JuDr. MgA. Michal Šalomoun Ph.D.
• Mgr. Ladislav Stalmach
• Mgr. Michaela Vodová
• Josef Kořínek

Preferenční hlasy (sestupně):

• Michal Šalomoun - 1 142 (4,37%)
• Jan Pošvář - 790 (3,02%)
• Michaela Vodová - 788 (3,02%)
• Ladislav Stalmach - 698 (2,67%)
• Roman Kubát - 534 (2,04%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: /
Počet vylepených plakátů: 800
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 40
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 6
Počet letáků: 300
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 15
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: příznivci, jež rozdávali noviny

Počet všech akcí: 70
Počet roznosů novin: 70 (na každé akci přítomny)
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8, 2x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: 1
Počet akcí s přítomností Ivana: /
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 117 000
Utraceno: 117 000

Karlovarský kraj¶

Obrázek č.43

Počet procent: 10,04 %
Počet hlasů: 12 264

Kandidátka

Počet kandidátů: 14
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 9
Politická příslušnost: Piráti: 11; OCJJ: 1; BEZPP: 2
Průměrný věk kandidátů: 34,6
Genderový poměr: 71,43% mužů, 28,57%
Poměr kandidátů z vesnice a města: 7,14% vesnických, 92,86% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Petr Třešňák
• Bc. Barbora Hradečná
• Mgr. Jindřich Čermák
• Ing. Arch. Vojtěch Franta
• Daniela Bílá

Preferenční hlasy (sestupně):

• Petr Třešňák - 1 316 (10,73%)
• Vojtěch Franta - 767 (6,17%)
• Barbora Hradečná - 566 ˇ4,61%)
• Jindřich Čermák - 477 (3,88%)
• Josef Janů - 369 (3,00%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 0
Počet vylepených plakátů: 425
Počet reklamy na MHD: 103
Počet bannerů distribuovaných lidem: 38
Videospoty: 0
Počet reklam na fb: 2
Počet letáků: 5300
Jiná reklama: 30 lamposterů

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 13
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 7
Jiné osoby: 0

Počet všech akcí: 68
Počet roznosů novin: 38
Počet novin distribuovaných firmou: 0
Počet zastávek a návštěv autobusu: 3, 7
Počet akcí při volební lodi: 0
Počet koncertů: 3 (10 kapel)
Počet akcí s přítomností Ivana: 2
Jiný typy akcí: 7

Rozpočet

Budget: 245 000
Utraceno: 247 000

Doporučení ke strategii¶

• Růst členské základny, která však bude podléhat přísným pravidlům vstupu do strany. Po takovémto růstu je velmi velká šance vstupu lidí, kteří nesouzní s Pirátským programem či ideami. Na snadně je také zkvalitnění procesu na vyloučení člena a to hlavně v případech poškozování dobrého jména strany, její vizitky, symbolů a jiným narativů, kterými je strana známa veřejnosti. S tím se pojí také růst strany ve smyslu nových buněk, konkrétně místních sdružení. Ty tvoří nedílnou součást veřejného vědění o pirátech, jejich aktivitách a vůbec jsou "páteří", která proniká mimo krajská města celým regionem i krajem. Jsou nedílnou součástí veřejné participace na pirátské politice a jsou influencery na vyšší rovině než té personální.
• S růstem členské základny souvisí také jiný trend, který je patrný i u Pirátů a to je nedostatek osobností, kteří tvoří mediální obraz strany. Letošní kampaň se snažila stavět, mimo Ivana Bartoše, ještě na dalších třech "osobnostech", které se celkem podařilo "stvořit". Je to však opravdu málo a to především z pohledů kraje. Mediální prostor by měl být tak ideálně rozprostřen mezi další, ať už lokální či celostátní, "osobnosti", kteří budou rétoricky a pirátsky naladěni podobně jako Ivan Bartoš, protože on jako osoba se ukazuje být klíčovým prvkem pro volbu Pirátů.
• Vhodná prezentace Pirátské práce, která voliče nenechá "usnout na vavřínech" a která bude korelovat s předvolebními sliby. Jestliže se Pirátům povedlo zmobilizovat voliče k jejich volbě, tak je klíčové si tuto podporu udržet. Možná navázat na příkladnou práci pražských zastupitelů, ale ve větším měřítku - jednoduše dělat kvalitní opoziční práci.
• Tvorba mediálního obsahu ve smyslu "bez nás to správně šlapat nebude". Mám tím na mysli určitý typ get-to-vote kampaně, který však nemůže cílit na naléhavost volby jako takové, ale musí být určitým ohodnocením za práci Pirátů ve sněmovně. Doklad o vykonávání té nejlepší práce si Piráti musí vydobýt v mediálním prostoru skrze tiskové zprávy, kontakty, novináře. -reporty, komentáře a zprávy o činnosti PS
• Voličskou základnu stále tvoří mladí voliči (i když tomu tak již není v tak vysoké míře jako dřív) a je proto žádoucí si je zachovat. Proto je důležité nepolevit z aktivního participování v občanské společnosti, která je důležitým prvkem mezi touto skupinou. Pořádání demonstrací, happeningů, participace a podpora akcí a pochodů musí stále zůstat nedílnou součástí Pirátských osobností. Domnívám se, že skupina mladých voličů sympatizuje s Piráty hlavně díky tomuto "aktivnímu" prvku a rozhodně nestojí o další politickou stranu bez reálné manifestace.
• Ekologická inference ukázala, že jsme přilákali spoustu voličských skupin a hlavně bývalé voliče TOP09, ODS a SZ. Nejde se zavděčit všem, nicméně je nesmírně důležité omezit odliv těchto skupin v budoucích volbách. Proto je nanejvýš nutné postupovat podle přesně nalinkované povolební strategie a tvorba obdobných strategií, se kterými budou Piráti v budoucnu seznamovat, s dostatečným předstihem, veřejnost, jež bude mít jasný přehled o plánech pirátských poslanců.

Zdroje¶

• ČSÚ - https://www.volby.cz/
• Lidové noviny - https://www.lidovky.cz/Parlamentni-Volby-2017.aspx (interaktivní mapa)
• Behavio - https://mapavolicu.behavio.cz
• CVVM - https://cvvm.soc.cas.cz/cz/ (spíše teoretická opora, než přímá data)
• Michal Škop - http://bl.ocks.org/michalskop/1429e8e90a1c15e550e885ea6a4f53f0 (interaktivní mapa)
• Michal Škop - https://bl.ocks.org/michalskop/9d2cb8950f551a33eea51d925f945dce (ekologická inference)
• SVM Median - Sněmovní volební model: Leden - Září 2017
• SVM Median - Výzkum pro volební studio ČT (22.10.2017)
• SVM Median - Hodnocení výsledků voleb a vnímání povolební situace voliči (22.10.2017)
• SVM Median - Median pro ČT
• ČT archiv - záznamy předvolebních debat, "superdebata"
• Bernard - Bernard, J., & Šimon, M. (2017). Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis. Czech Sociological Review, 53(1), 3-28.
• Interní data - FO, MO, KoDo, Analytický tým

Volby2017¶

PIŠTE STRUČNĚ, DLOUHÉ VĚCI NIKDO NEČTE!

Volební pravidla¶

volební systém

• voličské průkazy, kolik lidí je používá bezpečná hranice pro vstup do sněmovny https://docs.google.com/spreadsheets/d/1yMd_tV1d3icljmXvzeq6bUmTZSm6vw3azZN93g2bHJY/edit#gid=0

Charakter území a regionální specifika¶

Věková struktura, příjmová struktura (etnická struktura), demografické skupiny (a jejich charakteristiky - např. náchylnost ke změně hlasu, datum, kdy se rozhodují apod.), hlavní problémy v krajích

Výsledek minulých voleb a kampaně stran¶

charakterizujte, o co šlo v minulých volbách
analyzujte volební historii v jednotlivých okrscích (precinct targeting) - vyžaduje podrobnější analýzu - dá se z toho něco vytřískat?
charakteristika našich současných voličů, dle věku, velikosti obcí atd. - jaké dopravní prostředky používají - jaké jsou jejich společné hodnoty, postoje, obavy a očekávání po politicích
významné závěry a doporučení z krajské kampaně
stav neelektorátu

Současná pozice v politickém prostředí¶

viz dotazník O'Day (viz literatura dole), str. 68-71
potenciál, které jsou konkurující strany
pozice na levo pravém diagramu, jaké jsou průzkumy
u koho si vedeme dobře a u koho bídně, u koho nemáme šanci, jaké vlastnosti by mohly přilákat jaké demografické skupiny
současná strategie ostatních relevantních politických stran, jejich silné a slabé stránky, jaké demografické skupiny je volí (kauzy, který miliardář je platí)
kdo je naším oponentem
jaké faktory budou mít dopad na volby

Náš lídr¶

SWOT analýza, příležitosti

Témata hýbající dnešní společností¶

Co je za hlavní otázku v těchto volbách
Ideálně doložit průzkumem
Podle čeho lidé volí, co je rozhodující
Jaké důležité události nás během kampaně čekají
Jaká jsou naše témata a jak na ně lidé reagují (průzkum?)

Aktuální zdroje Pirátů¶

lidi, facebook, příznivci, OVK, rozpočet apod.
placený aparát, volební štáb, krajské volební štáby
technické nástroje na organizaci kampaně
jaké jsou s námi spřátelené organizace a osobnosti, které organizace/osobnosti by nás mohly podpořit díky programu

Dostupné kanály k voliči¶

charakteristika, trží podíl a současné využití u Pirátů:

média (kdo je vlastní, jaký je jejich zájem)
kontaktní kampaň
venkovní reklama (plakáty, bannery na plot, billboardy)
direct mail (Pirátské listy)
online
sociální sítě

jaké jsou mediální události, které lze očekávat - představení lídra, představení programu, představení krajských lídrů, zahájení horké fáze, volební štáb apod.
co voliče motivuje k tomu, aby došli k volbám?

Brand¶

současná pozice značky v povědomí voličů, asociace, znalost značky apod.

Literatura¶

• Manuál plánování kampaně (PDF)
• Analýza krajské volby 2016

Wiki¶

Kraje2016