Analýza voleb do Poslanecké sněmovny 2017¶

• Obsah
• Analýza voleb do Poslanecké sněmovny 2017
  • Přehled celostátních výsledků voleb
  • Příčiny úspěchu
    • Obecné výsledky
    • Reklama na Facebooku
    • Pirátské listy
  • Komparace voleb a jejich rozdíly
  • Výsledky v krajích a obecné příčiny
  • Struktura voličů
  • Přesuny voličských skupin
  • Povolební nálady
  • Rozbory podle krajů
    • Praha
    • Středočeský kraj
    • Pardubický kraj
    • Královéhradecký kraj
    • Jihomoravský kraj
    • Jihočeský kraj
    • Moravskoslezský
    • Plzeňský kraj
    • Ústecký kraj
    • Liberecký kraj
    • Zlínský kraj
    • Olomoucký kraj
    • Vysočina
    • Karlovarský kraj
  • Doporučení ke strategii
  • Zdroje

Přehled celostátních výsledků voleb¶

Jak zobrazuje grafika níže, celostátní výsledek ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR pro Piráty čin 10.79%. To znamená zisk 22 mandátů a zároveň první vstup České pirátské strany na půdu vysoké politiky - do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Obrázek: basic

Příčiny úspěchu¶

Obecné výsledky¶

Výsledky voleb jsou oproti minulým volbám do poslanecké sněmovny 2013 několikanásobně lepší (zhruba 5x). To má mnoho příčin, nad kterými bych se chtěl nyní zastavit.

• Profesionalita kampaně v podobě volebního manažera a celkově růstu personálního placeného obsazení, které se podílelo na taktické a procesní přípravě kampaně.
• Financování kampaně. Na volby v letošním roce bylo vynaloženo necelý 11 milionů korun, což je mnohem více, než bylo v letech minulých, hlavně v případě voleb do PS v roce 2013. Tyto prostředky, které byli distribuovány z části mezi kraje a z části s nimi bylo hospodařeno z centrálního rozpočtu, byli vynaloženy efektivně (obrázek č.1) a to, jak po personální stránce (volební manažer, koordinátoři, asistenti apod.), tak i po stránce mediální a outdoorové kampaně, která je však důsledkem již zmiňované personální základny. Zisk z voleb převedený na procenta, která byla získána vůči vynaloženým nákladům je více jak 2000%. Dalším ukazatelem, který dokládá efektivitu vedení kampaně a tím i volební výsledek, který tomu odpovídá, je zobrazen v obrázku č.2. Ten nám popisuje financování jednotlivých stran ze státního rozpočtu (státní příspěvek), jež od minulých voleb do PS činil v letech 2013-2017 13.241.700 Kč. V následujícím volebním období, tedy 2017-2021, tento příspěvek bude ve finále činit 173.839.300 Kč. To je nárůst o 160.597.600 Kč.
• Mediální prostředí - Média byla hned z počátku konfrontována s velmi ambiciózními tématy, které na sebe strhali Piráti. To mělo za následek hlavně kvantitativním způsobem otevření se novinářům, kteří se "chytali" každé další reakce.
• Kontroverze a autenticita - Tyto dvě položky hráli významnou roli, protože dokázali oslovit novináře a přesvědčit je o tom, že tato témata jsou žhavá a s Piráty se má počítat. Kontroverzní témata jako byl volební autobus, hesla typu "pusťte nás na ně", jež staví na ose "my a oni", byla právě takovým příkladem. Autentická image Pirátů, jakožto ajťáků (ale nejen těch), byla dalším s věcí, které se spolu s mediální lavinou mohli vynořit na světlo světa.
• Dobrovolníci a lidé činní v kampani. Piráti se napříč celou kampaní opírali o obrovské množství dobrovolníků, kteří díky své práce "za dobrou věc" a zadarmo pomohli dobýt Pirátům sněmovnu. Jednalo se o nejrůznější spektrum lidí, kterých bylo v celé ČR okolo 2000, což je nejmasivnější dobrovolnická kampaň v historii. Mezi dobrovolníky byli lidé, jež pomáhali s roznosem novin, pronajímali zdarma zvukovou techniku, umísťovali bannery na svá obydlí, ale hlavně šířili Pirátské myšlenky, cíle a důležitost voleb jako takových (jak nám ukazuje i volební účast mezi Piráty). Influenceři se stali klíčovým prostředníkem mezi Piráty a širokou veřejností, kdy na akcích, petičních stáncích či propagačními materiály šířili povědomí o Pirátech. Také je důležitý jejich vliv v rodině a mezi přáteli, kdy tato osoba může přitáhnout nerozhodnuté voliče, zároveň okolí vidí blízkou osobu, která participuje na volební činnosti určitě strany a tudíž je její volba mnohem více "příjemná", protože stoupá její důvěra.

Obrázek č.1

Obrázek č.2

Index mobilizace ukazuje, nakolik více souzněli se sloganem voliči dané strany oproti jejím nevoličům. Neznamená nutně, že si slogan spojovali s příslušnou stranou a že ji volili díky němu. Naznačuje tedy, nakolik slogan pomáhal mobilizovat dané straně voliče. Piráti a Top09 například cílili na poměrně malou skupinu voličů, jejich hesla však měla mobilizační efekt. Zvolením hesel jako "Pusťte nás na ně", nebo "porveme se za vás" Piráti získali mnoho antisystémových voličů a těch, kteří požadovali změnu, ať už je jakákoliv, to ostatně dokazují i ona hesla. Mobilizační efekt, jak dokládá obrázek č.3 byl jedním z nejefektivnějších hesel, které byli napříč stranami zvolené.

Obrázek č.3

Na úspěch poukazuje i základní kvantitativní ukazatel, kterým lze toto měřit. Je tím cena za hlas a za mandát. Ten je v případě Pirátů velmi pozitivní, protože při celkových (zatím předběžných, v tuto chvíli probíhá poslední proplácení faktur) nákladech 11 miliónů, které vydělíme počtem získaných hlasů (546 393), dostaneme částku 20,13 koruny za jeden hlas. Je to rozhodně nejlepší výsledek ze všech stran, jež se do sněmovny dostaly.
Cena za mandát, jejichž Piráti dostali 22 činí 500 000 korun.

Vývoj kampaně jako takové je znázorněn na obrázku č.4, který nám udává přehled preferencí, volebního modelu a jádra. Data pochází z výzkumů agentury MEDIAN, která je pro Českou televizi vypracovala od ledna do září, a na základě kterých později vybrala strany do politických debat.

Obrázek č.4

Reklama na Facebooku¶

Reklama na sociálních sítích již delší dobu zaznamenává poměrně veliký trend a mnoho analytiků a politických komentátorů ji začíná připisovat důležitou roli. Je však zajímavé, že tato reklama naprosto míjí a to jak účinností, tak i reálným využitím "tradiční" politické strany. Podíváme-li se na úspěšné reklamy na Facebooku, vždy jde o hnutí, nebo nějaká občanská sdružení apod., která zaznamenávají pomocí tohoto veliký zájem o příspěvky, posty a další obsah, jež Facebook nabízí.
SPD na reklamách na sociálních sítí postavila v podstatě celý začátek své předvolební kampaně a dokázala tak aktivizovat své příznivce, kteří tvořili další fáze kampaně, ať už to byla venkovní fyzická kampaň či tvorba influencerů. U Pirátů bylo zajímavé, že reklamu na sociálních sítí, konkrétně na Facebooku, využívali pouze jako doplňující prostředek, kterým například informovali o svoji činnosti, podporovali některé z výroků předsedy Bartoše a nebo nepříliš cartoony s programovými body. Povaha těchto reklam tedy nebyla nějakým kotvícím prvkem od něhož by se dále odvíjela povaha kampaně. Bylo tomu přesně naopak. Svědčí o tom i vynaložené prostředky, které při propagaci jednotlivých akcí byli následovné:

1. Pirátské plavby lodí - 17 393,- (10 spotů)
2. Free Ride koncerty - 37 093,- (14 spotů)
3. Volební pirátský autobus - 4 336,- (6 spotů)
4. Ostatní eventy - 1400,- (4 spoty)
5. Voličské průkazy - 26 407,- (5 spotů)

Největší skupinou propagovaných spotů, byli komentáře Ivana Bartoše. Mohla by se zde zdát pararela s podobným typem videí Tomia Okamury, nicméně ten se vyjadřoval k diametrálně odlišným problémům. Často však k problémům takovým, které vířily vody české společnosti a na kterých dokázal prezentovat postoje SPD. Zatímco Bartoš se vyjadřoval spíše k tuzemským záležitostem a české politické scéně, která pro určitou část populace není tím nejdůležitějším tématem. I tak se mu dařilo velmi dobře komentovat mediální útoky na Piráty a objasňovat nejasné pirátské výroky, které občas médii prolétly. Na jeho 13 příspěvků tak bylo vydáno 186 617,- Kč.
Poslední skupinou byli politické cartoony, které měli představovat jednotlivé rezorty či oblasti Pirátského programu. Na toto bylo vynaloženo 67 807,- a celkově bylo sponzorováno 7 těchto klipů. Dále bylo v rámci náborů do OVK sponzorovány 2 posty s budgetem 21 000,-.

Pirátské listy¶

Vytvořil jsem tabulku Pirátských listů, které vycházely ve dvou vlnách a které obdržely jednotlivé kraje pro propagaci Pirátské strany. První vlna vyšla v nákladu 250 000 kusů a byla rozdávána týmy v krajích od 1.6. Druhá vlna byla početnější a vyšla v nákladu necelých 800 000 kusech a distribuována byla 1.9.
Rozdávání novin s sebou nese spoustu pozitivních aspektů. Cíl kontaktní kampaně obecně je styk s obyvateli napříč socio-ekonomickým, věkovým a jiným rozdělením. To pozitivně může ovlivnit všechny tyto skupiny, zároveň je vidět aktivita a zapálenost, která je pro Pirátskou strany typická a která dodává autenticitu. Dále je zde možné vytvářet tzn. influencery, kteří mají tu schopnost ovlivňovat své okolí. Je zde také prostor pro zapojení dobrovolníků a lidí, kteří mají chuť zapojit se do kampaně. S těmito lidmi je také možné probrat politiku a jiné věci a tím je uvést do pirátské strany a tudíž připravit potenciální členy. Noviny jako takové jsou dále výborným prostředkem, jak skrze jiná média komunikovat s veřejností, avšak spíše starší. Také určitá sdílnost, která při četbě novin vzniká, ať už při jeho obsahu, nebo například při luštění křížovky.

(tabulka bude dále doplněna. Některé odmítají odpovědět)

Komparace voleb a jejich rozdíly¶

Výsledek voleb je oproti minulým volbám veliký úspěch. Nárůst je oproti posledním celostátním volbám dvojnásobný. Na vinně je, mimo jiné, povaha voleb jako takových, specifika a profesionalizace kampaně, jež jsem popsal výše a volební účast.
Povaha voleb je zásadní ukazatel, který může podobné srovnání zpochybnit, to je třeba míti na paměti a například při posledních volbách (krajské 2016) vzít v potaz absenci Prahy či v ve volbách do Europarlamentu volební účast. Komparace má i přesto smysl a je možné na ni pozorovat určitou tendenci, která pronikala napříč léty. Hlavní příčinou je obsazování postů v krajských a městských zastupitelstev, což přineslo Pirátům alespoň nějakou mediální podporu, kde mohli prezentovat výsledky své práce. Zároveň to je také spjato se státním příspěvkem, který po každých volbách rostl a který tak mohl zajistit efektivnější vedení politické strany a jejich mandátních členů.
Efektivnější vedení kampaně jsem popsal v části výše. Co je však patrné, je rozdíl oproti minulým volbám do krajů, kde například Vysočina neměla v podstatě žádnou kampaň a nepřesáhla ani 2% hranici. Na tomto příkladu se krásně projevuje celostátní povaha voleb a kampaně, ale také vliv nově zaměstnaných koordinátorů a efektivnější vedení z centra, které skrze celostátní mediální sféru dokázalo oslovit i tento kraj.
Volební účast je také specifická pro každý typ voleb. Volby do PS, jak v roce 2013, tak v roce 2017 byli volební účastí velmi podobné a tedy jsou nejlepším ukazatelem srovnání. Co se týče voleb do Europarlamentu, zde byla volební účast pouhých 18,20%, což nám nemůže nijak zvlášť poukázat na jejich význam v našem srovnání. Pouze dokazuje neefektivní kampaň, absenci Get-to-vote kampaně a nepovědomí o Pirátech u široké veřejnosti.

Obrázek č.5

Výsledky v krajích a obecné příčiny¶

Největší výsledek, jak se předpokládalo, získala Praha. Je to díky koncentraci liberálně smýšlejících voličů, na které Piráti cílili, povahou a financováním kampaně a v neposlední řadě místem, kde je největší koncentrace pirátských "osobností" a vůbec členské základny.
Dále za Prahou následuje Středočeský a Liberecký kraj. Středočeský kraj je ovlivněn pražským děním a dal by se považovat za její spádovou oblast, osobou Ivana Bartoše a nadprůměrnou urbanizací. Liberecký kraj je malou "záhadou", kde se obyvatelstvo svoji politickou příslušností "vymyká" běžným standardům. Obrovská podpora STAN a v těchto volbách i Pirátů ukazuje, že je zde více liberálních voličů než je průměrné v ostatních krajích. Jedním z možných vysvětlení je silná personální základna STAN a tedy i voličů, na které Piráti cílili.
Následují kraj Královéhradecký, Pardubický, Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský. Tyto kraje, s výjimkou Karlovarského kraje kopírují periferní oblasti a hranice Moravy, kde začíná řidší osídlení městského typu, jež popisuji níže. Karlovarský kraj má v tomto zvláštní úlohu, kdy na vzdory periferní oblasti, která je typem totožná s Ústeckým krajem, dokázali skrze silnou personální základnu a osobností Petra Třešňáka získat alespoň průměrný počet hlasů. Významnou roli také hraje práce koordinátorů a působení více lidí ve veřejných postech.
Pod průměrem se nacházejí kraje Moravy, Vysočina a Ústecký kraj. Tuto problematiku rozebírám níže, nicméně je to v celku jasné. Absence sociální politiky či populismu míjí periferní Ústecký kraj, stejně tak i Moravu, kde je městský typ osídlení řidší než ve zbytku území.

Obrázek: basic kraje

Obrázek: č.6 / č.7

Druhá grafická podoba dat, která představují zisk v jednotlivých volebních okrscích a to vzhledem k průměrnému celostátnímu výsledku Pirátů (10,79%). Velikost jednotlivých polí je ekvivalentem jejich velikosti. Barevná škála byla zvolena tak, že modrá barva a její odstíny znázorňují 2x větší výsledek, než byl průměr. Zelená pak 1,5 průměru, šedá barva průměr a červená 1/2 až k žádnému nebo zanedbatelnému zisku (0,1% apod.). To nám dává jednoznačný přehled o tom, kde byli Piráti úspěšní, zda se jim podařilo oslovit elektorát, který si vytyčili, samotnou povahu kampaně, vliv osobností a mnoho dalšího. Tomu se budu blíže věnovat v dalších částech tohoto dokumentu.
Nejvýraznější oblastí na mapě a také oblastí s nejvyšším volebním ziskem je Praha, což je ovlivněno typem obyvatel - liberální městští voliči (největší část elektorátu), přítomností hlavních osobností kampaně, povahou samotné kampaně, jejím financováním atd. Zaměřme se však nyní na výsledky voleb v jiných částech republiky jako celku. Jednotlivé kraje si rozebereme v závěru.
Jako první koncept, který se váže s touto grafikou jsem se rozhodl použít ukazatel, který je též zpracován do podoby mapy ČR (obrázek č.7) a který znázorňuje periferní území a území městské. Rozhodl jsem se tak proto, že je zde evidentní korelace mezi volebním ziskem a typem území, kde byl získán.
Periferie, jež jsou v tomto případě charakterizovány nezaměstnaností a sociálním vyloučením, v podstatě kopírují podprůměrný zisk Pirátů v těchto lokalitách. Výjimkou je velká část Moravy a kraj Vysočina, ve kterým se pokusím ukázat na jiný typ periferizace než je tento.
Podíváme-li se blíže na městské lokality, tak vidíme nesouměrně větší počet průměrných či nadprůměrných volebních výsledků. To je vzhledem k povaze elektorátu relativně samozřejmá věc, nicméně i tyto lokality podléhají určitému perifernímu spádu, jak můžeme vidět například v severních Čechách, Karlovarském kraji, či již zmiňované Moravě a Vysočině.
Specifika Moravy jsem se pokusil nalézt v korelaci s jiným typem periferie (životní úroveň, dopravní dostupnost apod.) nicméně nic se nejeví jako dostatečně reprezentativní proto, abychom mohli utvořit závěr. Jsou zde však jiné faktory, které hrají roli. Mezi nejzásadnější z nich považuji typ osídlení, kdy právě velká část Moravy a Vysočiny je charakteristická hustým osídlením menších obcí a vesnic. Dalším z nich je vyšší věková struktura obyvatelstva a větší podíl míry religiozity.
Když se znovu podíváme na obrázek č.6, můžeme spatřovat podprůměrné výsledky hlavně v malých obcích, u kterých je mnohem pravděpodobnější volba konzervativních či populistických politických směrů. To znázorňuje obrázek č.8 a č.9.
Nejedná se však pouze o Moravu a její malé obce, toto chování je charakteristické pro malé a vesnické obce po celé ČR. To ukazuje obrázek č.4, který znázorňuje zisk SPD v těchto oblastech. Jedná se tak o jev, který nazývám politickou periferizací, která je však charakteristická pouze ze subjektivního pohledu Pirátů a jiných stran, které bychom mohli nazývat liberální.

Obrázek: č.8 / č.9

Na obrázku číslo 10 je vidět trend, který v tomto zobrazení není příliš patrný, nýbrž i tak významný. Lépe to lze pozorovat na grafice výsledků, jež prostorově zasazuje okrsky do mapy ČR (viz výše) a hlavně díky nepoměru počtu měst a menších obcí, které se tak v procentním ukazateli mohou zdát zanedbatelné. Obrázek 10 tedy znázorňuje výsledky voleb v obcích do 5000 a nad 5000 obyvatel. Trend, který je patrný a je opačný než u Pirátu lze pozorovat u SPD a ANO, jejichž výsledky v menších obcích (do 5000) jsou vyšší než u obcí nad 5000 obyvatel. Ony dvě procenta jsou opravdu veliký rozdíl, který lze pozorovat v obrázcích výše. Toto můžeme pozorovat i u dalších subjektů jako KSČM, KDU-ČSL, SPO atd. Opakem jsou právě Piráti, STAN, ODS nebo třeba Zelení. Rozdíly jsou tedy zřejmé. Hlavním z nich jsou liberální tendence a středové nebo středopravé zařazení.

Obrázek č.10

Struktura voličů¶

Výzkum Medianu, který byl prováděn bezprostředně před volbami, a tudíž nám dává nejrelevantnější data, ukazuje mimo jiné faktory na základě, kterých se voliči rozhodovali v oněch třech dnech před volbami. Jelikož se jedná o názory samotných respondentů, je třeba brát výsledek s rezervou.
Faktory, jež hráli roli ve výběru strany a srovnání s minulými volbami do PS nám nabízí obrázek č. 11. Mezi nejdůležitější parametry voličů patří hodnocení kandidáta (hlavně jeho poctivost či morálka), zaměření na konkrétní programové body (to však nemusí nutně znamenat jejich znalost, případně znalost programu jako celku), politická činnost strany v minulosti a snaha o oživení politiky, či určitá „antisystémovost“. Všechny tyto faktory závisí na mediální prezentaci a například znalost programu či profil politika je velmi flexibilní a široce uchopitelný.
Zajímavým zjištěním je také mírný pokles při výběru strany na základě její orientace na pravolevé ose. To může mít za následek jak politika ANO, která je v této otázce nerozhodná, tak i sebeurčení Pirátů, kteří se toto dělení snaží překonat.
Hodně ukazatelů také kopíruje "názory" vítěze voleb, kdy jsme mohli vidět rétoriku typu "Všeci kradnú", či sebeprezentaci úspěchů ve vládní koalici apod.

Obrázek č.11

Podpora stran respondenty, pro které jsou důležité následující faktory, jež jsou i signifikantem povahy kampaně a mediální prezentace.
Výsledky u hnutí ANO a Pirátů jsou poměrně totožné, a to hlavně co se týče u otázek „činnosti v minulém období“ (což je v případě Pirátů hlavně činnost a její prezentace u pražských zastupitelů a aktivizmus) a „snaze o změnu“. Oboje strany se snažili o určitou antisystémovou rétoriku, která se snaží doložit jejich nezkorumpovanost, a tudíž odlišnost od běžných či tradičních politiků. Relativně velká četnost opovědí byla také u otázky „výsledků voleb“, které u pirátských voličů stojí na úrovni minulé činnosti.
Dále se ukazuje, že Piráti úspěšně rozšířili voličskou základnu, protože jejich respondenti nepříliš často odpovídali o volbě ze zvyku. Strana má také poměrně velký nedostatek oproti jiným v otázce „cíle a zaměření strany“. To lze přiřknout povaze kampaně, která se prezentovala účelově jako antisystémová, antikorupční a vysoce funkční. Koncept a cíle strany tedy zůstali ve stínu těchto témat.

Obrázek č.12

Politická kultura, která je brána jako „cizího“ ze strany občanů a která se manifestuje pouze v období voleb, kdy se je možné stát cokoliv, nasvědčuje i ovlivnitelnost, nebo spíše neovlivnitelnost jednotlivými kauzami, které tak mohou působit vykonstruovaně při oné kampani.
Vidíme, že nejvíce respondenty ovlivnila kauza Čapí hnízdo a předvolební debaty lídrů. Čapí hnízdo nabylo takového formátu, že se s ním dalo jen velmi obtížně konfrontovat, a tudíž je to kauza, která i při volbě mohla hrát roli. Nicméně třeba v případě posledního faktoru „Slovenský ústavní soud zrušil rozhodnutí, že Andrej Babiš nebyl v StB“ je velmi malá ovlivnitelnost mezi respondenty a to proto, že je to „čerstvé“ a určitý mediální pokus o pošpinění (což v případě Slovenského soudu není příliš racionální).
Výzkumná zpráva Medianu uvádí, že je i velká korelace mezi respondenty, jež se rozhodli volit Piráty a odpovědí „předvolební debaty a účinkování lídrů v nich“. To je právě jednou z příčin nárůstu volebních preferencí, protože pirátům byl dán prostor propagovat svoje názory v televizi. Zároveň to může poukazovat na kvalitu projevu a dobrému vyprofilování lídrů. Podobné výsledky mají také SPD, to však není příliš překvapivé.

Obrázek č.13

Nyní se podíváme na přibližný odhad podpory jednotlivých stran ve specifických skupinách obyvatel.

• Struktura voličů na základě jejich pohlaví a volené straně

Obrázek č.14

• Struktura voličů na základě věku

Obrázek č.15

• Vzdělání voličů a jejich zastoupení u volby jednotlivých stran

Obrázek č.16

• Typ zaměstnání
  

Obrázek č.17

Obrázek níže pochází z výzkumu behavio, za kterým stojí seskupení Behavio aspolu se studenty sociologie UK (Mapa voličů). Plocha vnitřního kruhu nám zobrazuje rozhodnuté voliče, kteří si jsou svoji volbou jisti. Kruhový obal poté potenciál a tedy voliče, kteří chtějí tuto stranu vlit, ale nejsou si jisti účastí a nebo se rozhodují mezi více subjekty.
Blíže umístěné subjekty jsou poté strany a hnutí, které mají společnou charakteristiku voličů.
Spojnice a její tloušťka poté představuje překryv, který nám udává nerozhodnotst volíčů mezi danými subjekty.

Výzkum je složen z reprezentativního vzorku 1474 respondentů v době od 21.9. do 8.10. Za pomocí kombinace CAPI a CAWI (70:30) dle kvótního výběru.

Při pohled na obrázek č.18 tedy vidíme, že zásadní překryv a také polohu Pirátského elektorátu lež v blízkosti Zelených a STAN. To, že od zelených byl přesun voličů v těchto volbách výrazný jsme si ukázali výše. STAN je však druhou stranou, která má velmi podobný elektorát a i překryv mezi nerozhodnutými voliči. Jsou jimi především městští liberálové a lidé mladšího a středního věku.
Jak už ekologická inference ukázala poměrně velký překryv mají Piráti také s voliči TOP09, od kterých "uteklo" nejvíce voličů a ODS, kde skupina zhruba 70 000 je také výrazná. Zároveň i zde je možné pozorovat relativní blízkost oněch subjektů, které se také ucházeli a cílili na podobné voliče (byť spíše konzervativně-liberálního rázu).

Obrázek č.18

Celkový potenciál Pirátů dosahoval dle tohoto výzkumu celých 15 procent. S toho byla 3% procenta pevně rozhodích voličů. Celkově, jak ukazuje obrázek níže bylo 76% procent voličů rozhodnuto přijít k volbám. To představuje čistý potenciál 11,40 %. Když to srovnáme se skutečným výsledkem voleb, tedy 10,79%, tak nám vyjde číslo 10,73%, což je, dle tohoto výzkumu volební účast Pirátské voličské základny. Je to tedy velmi pozitivní a to hlavně s komparací s volební účastí celkově, která byla 60,84%. Zásluhou get-to-vote kampaně, mobilizací a faktory popsanými v první části se podařilo dosáhnout takto naprůměrné volební účasti u pirátských potenciálních voličů.

Obrázek č.19

Nyní se podívejme podrobněji na charakteristiky, které jsem sice popsal výše, ale jejiž rozšíření je jistě žádoucí. Jedná se o ekonomickou aktivitu, velikost obce a vzdělání, které jsou ro demografické určení elektorátu klíčové. Zahrnuty ve grafice níže jsou jak potenciální voliči, tak i pevně rozhodnutí. Data jsou bohužel pouze ze vzorku respondentů, kteří pravidelně užívají internet, tzn. 76%. V případě Pirátů to však není přiliž velká překážka a i přesto nám to dokáže dát poměrně přesné výsledky. Modře jsou zvýrazněny skupiny, které jsou větší oproti celostátnímu průměru, červeně menší a šedě průměrně.
Prvně se podívejme na ekonomickou aktivitu. Jak je tedy již patrné, tak oproti průměru ČR jsou výrazní studenti a OSVČ. Naopak podprůměrně důchodci a skupina na rodičovské dovolené.
Druhou proměnnou je velikost obce, kterou zde máme podrobněji než ve grafice v první části. Je zde velmi patrný nadprůměrný význam voličů z obcí 50 000+, zatímco o velmi podprůměrný výsledek v obcích pod 10 000 obyvatel. Průměrný výsledek poté v obcích mezi 10-50 000 obyvatel. Je to relativně lineární výsledek, považujeme-li elektorát Pirátské strany jako liberálně středový.
Poslední je vzdělání, kdy opět vidíme poměrné zastoupení, které bychom čekali u městského obyvatelstva, kde je větší koncentrace výše vzdělaných lidí. Proto také silně nadprůměrný výsledek u vysokoškolsky vzdělané části populace. Průměrný u středoškolsky vzdělaných a podprůměrný u lidí vyučených.

Obrázek č.20

Nyní se podívejme a určeme si základní kámen Pirátské voličské základny, kterými jsou voliči ve věku 18-34 let.
Vidíme, že to dosti podobné od charakteristiky celkové voličské základny. Zásadní rozdíly lze pozorovat v ekonomické aktivitě, kdy se zde jedná hlavně o absenci OSVČ, což je vzhledem v věku relativně logické. Dále je patrné narovnání skupiny dle Velikosti obce.

Obrázek č.21

Přesuny voličských skupin¶

Přesuny voličských skupin, tak jak je zpracoval pomocí ekologické inference Michal Škop, z jehož dat čerpám. Jedná se o statistickou metodu, jež určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů na základě rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany či kandidáty ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích (Ekologická inference). Můžeme tedy odhadnout, zhruba s 15% odchylkou, jak se voliči přesouvali mezi jednotlivými volbami. V tomto případě mezi léty 2013 a 2017.

Podíváme se nyní na přesun voličských skupin k Pirátům a různých variací, které nám pomohou pochopit "pramen" voličské základny.
Největší skupinou, která se přesunula k Pirátům, jsou bývalý voliči Top09. Respektive složka, jež v roce 2013 volila Topku a nyní v roce 2017 Piráty. To, že přesun mezi liberálními subjekty nastal, není nijak neočekávatelný, nicméně zarážející je jeho výše. Zatímco Top09 měla v minulých volbách do PS necelých 600 tisíc voličů, nyní je to 268 000. To tedy znamená, že skoro polovina (140 000) všech "přešla" k volbě Pirátů.

Obrázek č.22

Další, byť už "pouze" z poloviny velkou skupinou, jsou lidé, kteří volili v roce 2013 ODS a zároveň v roce 2017 Piráty. Je jich celkem 70 000. Zajímavý je fakt, že zde je obrovský podíl bývalých voličů Top09. ODS letos vsadila na proevropskou a liberální rétoriku, která se zdá po delší době úspěšná. A právě liberální a pravicový voliči k určité míře přešli k volbě Pirátů.

Obrázek č.23

Výsledek a korelace s Hnutím ANO je celkem překvapivá a to v tom smyslu, že lidí, co by volilo dříve ANO a nyní Piráty je relativně málo. A to 60 000. Vysvětlení se nabízí dvojí. Jednak, že si strany navzájem brali voliče, kteří jsou antisystémový, antikorupční a vůbec toužící po změně a tudíž se rozmělnili do obou subjektů. Druhým je fakt, že ANO v roce 2013 nebylo nejsilnější stranou a ziskem 18,6% nemělo takový potenciál k odlivu voličů. Nehledě na to, že práce vlády byla velmi dobře prezentována a uzurpována právě hnutím ANO a tedy voliči neměli moc důvodů k odlivu. Jak ukazuje souhrnný obrázek č. 26, tak největší přesun voličů směřuje do kategorie nevoličů. Avšak toto působí i obráceně, kdy zhruba stejně velká skupina v minulých volbách do PS nevolila a nyní hlasovala pro hnutí ANO. K hnutí ANO také "přitekli" voliči prakticky ze všech stran a skupin.

Obrázek č.24

Hlavní skupiny jiných stran, že kterých Piráti čerpali podporu pro svoji vlastní politiky jsem popsal výše. Nicméně jsou zde dvě důležité složky, jež se také podařilo přesvědčit k volbě Pirátů. Jsou jimi voliči neparlamentních stran a nevoliči. Nevoliči jsou pro nás klíčový a je možno pozoroval určitý nárůst a zkvalitnění get-to-vote kampaně. Na toto jsem upozorňoval v analýze minulých voleb do krajů, kdy tento problém tvořil největší nevyužitý potenciál. A to hlavně díky elektorátu, který je převážně tvořen lidmi od 18-35 let, což je skupina s nejmenší volební účastí. Určitou akceleraci je možné vypozorovat už u ukazatele mobilizace, který jsem komentoval výše, kde je náznak onoho potenciálu "donutit" jít volit a participovat na změně v demokratických volbách.

Obrázek č.25

Zde je souhrn a přehled všech stran a hnutí a přesuny jejich voličských skupin (Přesun voličů 2013 vs. 2017). Pro lepší ilustraci (velikost teček) si zopakujme, že přesun od Top09 je 140 000 voličů, od ODS zhruba 70 000 a od ANO 60 000. Pro upřesnění například od Úsvitu 10 000 voličů a od ČSSD 20 000. Nejzajímavější je ale fakt, že Piráti v podstatě žádné voliče neztratili. Dokazuje to vertikální sloupec "Piráti 2013", který je velmi úzký a kde největší odliv představuje skupina nevoličů. Ze stran je to pak SPD a ANO se zrhuba 10 000 jedinci. Dále je možné sledovat pevnou voličskou základnu, která je mezi Piráty poměrně malá (voliči, jež volili Piráty v roce 2013 i v roce 2017).Je to pouze 20 000 lidí. Je tedy zřejmé, že pirátská strana si svoji pevnou základnu teprve musí vybudovat. Doposud její úspěch stál na voličích jiných stran.

Obrázek č.26

Povolební nálady¶

Agentura MEDIAN prováděla "bleskový" povolební výzkum a to hned 21. a 22. října, kterého se zúčastnilo 1200 respondentů. To nám dává relativně přesný vhled do toho, jak se velká část voličů chovala a na základě čeho se rozhodovala. Opět však musíme mít na paměti, že jsou to "pouze" názory respondentů a tudíž je třeba je brát rezervou. Nehledě na to, že tento rychlovýzkum byl prováděn z větší části pomocí internetového dotazování na úkor osobního tazatelství (1000:200).

Jako první se podívejme na celkovou spokojenost s výsledkem voleb. To není příliš překvapivé jelikož spokojenost kopíruje úspěch strany.

Obrázek č.27

Dalším z výsledků zobrazuje obavu z demokracie po výsledku voleb. To je v případě Pirátů zajímavé, protože ve sněmovně skončili s poměrně velkým zastoupením a celou svoji kampaň situovali ve smyslu "my jsme hlídací psy politiků" a jako konstruktivní, kritická a věcná opozice po vzoru pražského magistrátu. I přesto mají jejich voliči v 41% obavu z demokracie. Pouze 57% tuto obavu nemá. Výsledky voličů ostatních stran opět nejsou ničím překvapivým.

Obrázek č.28

Posledním významné zjištění zobrazuje obrázek níže, kdy se jedná o součet hodnocení faktorů, kterým voliči jednotlivých stran přikládali význam a jež hodnotili jako velmi důležité či nejdůležitější. Mezi voliči Pirátů byli nejdůležitějšími faktory "kvalita lídra" a "obsah strany". Kvalita lídra je základním kamenem, na kterém celá kampaň stála. Pozice Ivana Bartoše působila velmi mobilizačně a věrohodně, zároveň jeho vizáž dodává autenticitu, o kterou se strana opírá. Dále je to kvalitní rétorika, věcný a pragmatický přístup a vzdělání. Dokazuje to i výzkum, který se zabýval hodnocením lídrů jednotlivých stran a právě Bartoš z něho vychází jako 2. či 3. nejkvalitnější lídr. Pod odpovědí "obsah strany" si každý může představit cokoliv. Myšlena tím může být jak messange kampaně, komunikační strategie či samotný obsah programu, u kterého je však známo, že ho čte v průměru 2-5% voličů. Nicméně to poukazuje opět na dobrou komunikační strategii, jejíž pomocí se straně podařilo akcelerovat témata, která by sama chtěla a zároveň dostala možnost vyjadřovat se k určitým věcem.
Nadprůměrně hodnocení můžeme také spatřovat v odpovědi "kampaň", kdy byli pro Pirátské voliče důležité její antisystémové prvky kampaně a agresivní narativy jdoucí proti stávající politické garnituře.
Zatímco podprůměrného výsledku se dostalo oblasti "kvalita celé kandidátky", což v budoucnu může být velký problém a celá strana, pokud nedokáže nalézt další osobnosti. Vůbec "nejhoršího" výsledku se Pirátům dostalo v odpovědi " historie strany", to však nemusí být bráno nijak negativně, ba naopak to poukazuje na určitý "svěží" vítr, kterým se Piráti ohánějí již delší dobu.

Obrázek č.29

Rozbory podle krajů¶

Podíváme se na kraje, kdy hlavní proměnou nám budou úspěchy s městským obyvatelstvem a tudíž využitý či nevyužitý potenciál Pirátů.

Praha¶

Obrázek č.30

Počet procent:17,59 %
Počet hlasů: 107 590

Kandidátka

Počet kandidátů: 36
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 18
Politická příslušnost: Piráti: 27; Evropani: 2; 5%: 3; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 38,1
Genderový poměr: 72,22 % mužů; 27,78 % žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 2,78% vesnických; 97,22 % městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
• Ing. Dana Balcarová
• Ondřej Profant
• PhDr. Olga Richterová
• Jan Lipavský

Preferenční hlasy (sestupně):

• Jakub Michálek - 11 641 (10,81%)
• Dana balcarová - 5 463 (5,07%)
• Ondřej Profant - 4 692 (4,36%)
• Olga Richterová - 4 464 (4,14%))
• Lydie Franka Bartošová - 2 489 (2,31%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 0
Počet vylepených plakátů: 1500
Počet reklamy na MHD: 111
Počet bannerů distribuovaných lidem: 157
Videospoty: 6
Počet reklam na fb: 1 (provázáno s centrem)
Počet letáků: 12 000
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 150
Počet aktivních členů: 40
Počet aktivních lidí z Pks: 4
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 195
Počet roznosů novin: 130
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8; 1 návštěva
Počet akcí při volební lodi: 6
Počet koncertů: 5
Počet akcí s přítomností Ivana: Většina
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 300 000
Utraceno: 604 000

Středočeský kraj¶

Obrázek č.31

Počet procent:12,08 %
Počet hlasů: 79 815

Kandidátka

Počet kandidátů: 34
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 14
Politická příslušnost: Piráti: 23; Evropani: 3; 5%: 2; BEZPP: 6
Průměrný věk kandidátů: 35,5
Genderový poměr: 82,35% mužů; 17,65% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 35,29% vesnických; 64,71% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
• Lenka Kožlová
• František Kopřiva
• Petr Procházka
• Bc. Jan Lukášek

Preferenční hlasy (sestupně):

• Ivan Bartoš - 13 361 (16,73%)
• Lenka Kozlová - 3 021 (3,78%)
• František Kopřiva - 2 224 (2,78%)
• Petra Smutná - 1694 (2,12%)
• Petr Procházka - 1 675 (2,09%)
  

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 5
Počet vylepených plakátů: 30
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 40
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 5
Počet letáků: 100
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 25
Počet aktivních členů: 20
Počet aktivních lidí z Pks: 4
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 30
Počet roznosů novin: 30
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 6 dní v kraji
Počet akcí při volební lodi: 6
Počet koncertů: 8
Počet akcí s přítomností Ivana: 10
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 200 000
Utraceno: 198 000

Pardubický kraj¶

Obrázek č.32

Počet procent: 10,51 %
Počet hlasů: 27 146

Kandidátka

Počet kandidátů: 19
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 8
Politická příslušnost: Piráti: 13; FairPlay: 1; BEZPP: 5
Průměrný věk kandidátů: 38,6
Genderový poměr: 73,68% mužů; 26,32% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 21,05% vesnických; 78,95% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Bc. Mikuláš Ferjenčík
• Pavel Štěpánek
• Mgr. Libuše Vévodová
• Mgr. Filip Sedlák
• Zdeněk Kubala

Preferenční hlasy (sestupně):

• Mikuláš Ferjenčík
• Filip Sedlák
• Libuše Vévodová
• Pavel Štěpánek
• Zdeněk Kubala

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: /
Počet vylepených plakátů: 450
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 55
Videospoty: 4
Počet reklam na fb: 12 (10 000,-)
Počet letáků: /
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 15
Počet aktivních členů: 8
Počet aktivních lidí z Pks: 2
Počet aktivních kandidátů: 13
Jiné osoby: 2

Počet všech akcí: 70
Počet roznosů novin: 100
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 15, 2x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: /
Jiný typy akcí: 1x skákací loď

Rozpočet

Budget: 50 000
Utraceno: 15 000

Královéhradecký kraj¶

Obrázek č.33

Počet procent: 10,73 %
Počet hlasů: 29 932

Kandidátka

Počet kandidátů: 20
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 10
Politická příslušnost: Piráti: 11; BEZPP: 9
Průměrný věk kandidátů: 38,8
Genderový poměr: 70% muži; 30% ženy
Poměr kandidátů z vesnice a města: 10% vesničtí; 90% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Martin Jiránek
• Bc. Pavel bulíček
• Ing. Roman Kučera
• Mgr. Zdeňka Rudolfová
• PhDr. Mgr. Vít Šimral LL.B., Ph.D. et Ph.D.

Preferenční hlasy (sestupně):

• Martin Jiránek - 1 906 (6,37%)
• Vít Šimral - 1 457 (4,86%)
• Pavel Bulíček - 1 426 (4,76%)
• Zdeňka Rudolfová - 751 (2,50%)
• Kateřina Hůlková - 652 (2,17%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 3
Počet vylepených plakátů: 2000
Počet reklamy na MHD: 6 (1,5 měsíce)
Počet bannerů distribuovaných lidem: 40
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 8
Počet letáků: /
Jiná reklama: vlastní plachty - 3

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 3
Počet aktivních členů: 3
Počet aktivních lidí z Pks: 2
Počet aktivních kandidátů: 3
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 34
Počet roznosů novin: 8
Počet novin distribuovaných firmou: 95 000
Počet zastávek a návštěv autobusu: 6, 1x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: /
Jiný typy akcí: Demonstrace - 1; Pir. hospody - 8

Rozpočet

Budget: 260 000
Utraceno: 259 000

Jihomoravský kraj¶

Obrázek č.34

Počet procent: 9,11 %
Počet hlasů: 53 207

Kandidátka

Počet kandidátů: 29
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 15
Politická příslušnost: Piráti: 24; 5%: 1; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 35,9
Genderový poměr: 86,21% mužů; 13,79% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 34,48% vesničtí; 65,52% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Mgr. Radek Holomčík
• Tomáš Vymazal
• Bc. Markéta Gregorová
• PaedDr. Ivo Vašíček
• Róbert Čuma

Preferenční hlasy (sestupně):

• Radek Holomčík - 2 573 (4,83%)
• Tomáš Vymazal - 1999 (3,75%)
• Markéta Gregorová - 1879 (3,53%)
• Ivo Vašíček - 1 422 (2,67%)
• Jaroslav Kupčík - 1 014 (1,90%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

!!! Z Jihomoravského kraje doposud žádná odpověď !!!

Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 250 000
Utraceno: 237 000

Jihočeský kraj¶

Obrázek č.35

Počet procent: 10,51%
Počet hlasů: 33 143

Kandidátka

Počet kandidátů: 22
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 15
Politická příslušnost: Piráti: 20; BEZPP: 2
Průměrný věk kandidátů: 39,1
Genderový poměr: 77,27% mužů; 22,73% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 13,63% vesnických; 86,36% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Lukáš Kolařík
• Ing. Oldřich Máca
• Bc. Jana Rohová
• Mgr. Václav Klecanda
• Zbyněk Konvička

Preferenční hlasy (sestupně):

• Lukáš Kolařík - 1 152 (3,47%)
• Markéta Kastnerová - 1 118 (3,37%)
• Václav Klecanda - 979 (2,95%)
• Oldřich Máca - 831 (2,50%)
• Jana Rohová - 821 (2,47%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: /
Počet vylepených plakátů: 1100
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 50
Videospoty: 1
Počet reklam na fb: 2
Počet letáků: 3700
Jiná reklama: citilighty - 14

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 15
Počet aktivních lidí z Pks: 5
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: zvukaři, kapely, majitelé podniku

Počet všech akcí: 115
Počet roznosů novin: 54
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8, 2x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: 3
Počet akcí s přítomností Ivana: 1
Jiný typy akcí: 14 (veřejné zastupitelstvo, manifestace, opravy apod.)

Rozpočet

Budget: 132 000
Utraceno: 131 000

Moravskoslezský¶

Obrázek č.36

Počet procent: 8,64 %
Počet hlasů: 47 332

Kandidátka

Počet kandidátů: 36
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 25
Politická příslušnost: Piráti: 24; BEZPP: 12
Průměrný věk kandidátů: 40,8
Genderový poměr: 77,78% mužů; 22,22% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 13,89% vesničtí, 86,11% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Lukáš Černohorský
• Ing. Ondřej Polanský
• Jiří Demel
• Mgr. Andrea Hoffmanová Ph.D.
• Ing. Rostislav Řeha

Preferenční hlasy (sestupně):

• Lukáš Černohorský
• Andrea Hoffmanová
• Ondřej Polanský
• Hashim Habiballa
• Hana Brňáková

Outdoorová kampaň

!!! Z Moravskoslezského kraje doposud nepřišla odpověď !!!
Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 115 000
Utraceno: 118 000

Plzeňský kraj¶

Obrázek č.37

Počet procent: 10,01 %
Počet hlasů: 27 201

Kandidátka

Počet kandidátů: 20
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 13
Politická příslušnost: Piráti: 16; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 35,6
Genderový poměr: 90% muži; 10% ženy
Poměr kandidátů z vesnice a města: 15% vesničtí; 85% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Lukáš Bartoň Ph.D.
• Mgr. Bohuslav Koča
• Mgr. Vendula Machová
• Ing Jiří Rezek Ph.D.
• Ing. Petr Kopač

Preferenční hlasy (sestupně):

• Lukáš Bartoň - 2 366 (8,69%)
• Jiří Rezek - 1 106 (4,00%)
• Vendula Machová - 1 023 (3,76%)
• Stanislav Haviar - 767 (2,81%)
• Bohumil Koča - 732 (2,69%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 1
Počet vylepených plakátů: 1600
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 43
Videospoty: 1
Počet reklam na fb: ? (30 000,-)
Počet letáků: /
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 4
Počet aktivních členů: 10
Počet aktivních lidí z Pks: 2
Počet aktivních kandidátů: 10
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 38
Počet roznosů novin: 28
Počet novin distribuovaných firmou: 90 000
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8; 1x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: 2
Jiný typy akcí: 4 výjezdy na výlep plakátů

Rozpočet

Budget: 100 000
Utraceno: 168 000

Ústecký kraj¶

Obrázek č.38

Počet procent: 8,24 %
Počet hlasů: 28 004

Kandidátka

Počet kandidátů: 26
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 9
Politická příslušnost: Piráti: 19; BEZPP: 7
Průměrný věk kandidátů: 34,6
Genderový poměr: 73,08% mužů, 26,92% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města:

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Mgr. Mikuláš Peksa
• Bc. František Navrkal
• Michaela Schwarzová
• Radek Holodňák
• Vladimír Charvát

Preferenční hlasy (sestupně):

• Mikuláš Peksa - 1 835 (6,55%)
• František Navrkal - 862 (3,07%)
• Michaela Schwarzová - 759 (2,71%)
• Vladimír Charvát - 748 (2,67%)
• Barbora Kočková Přibylová - 582 (2,07%)

Outdoorová kampaň

!!! z Ústeckého kraje doposud nepřišla odpověď !!!
Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 185 000
Utraceno: 71 000

Liberecký kraj¶

Obrázek č.39

Počet procent: 11,42 %
Počet hlasů: 23 859

Kandidátka

Počet kandidátů: 17
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 11
Politická příslušnost: Piráti: 13; BEZPP: 4
Průměrný věk kandidátů: 38,8
Genderový poměr: 82,35% mužů, 17,65% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 17,65% vesnických, 82,35% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Ondřej Koláčný Ph.D.
• Daniela Weissová
• Ing. Tomáš Martínek
• Bc. Petr Vyhnal
• Ing. Vladimír Opatrný

Preferenční hlasy (sestupně):

• Tomáš Martínek - 1 329 (5,57%)
• Ondřej Kolek - 1 324 (5,54%)
• Daniela Weissová - 911 (3,82%)
• Ondřej Novosad - 679 (2,84%)
• Petr Vyhnal - 669 (2,80%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů:
Počet vylepených plakátů:
Počet reklamy na MHD
Počet bannerů distribuovaných lidem:
Videospoty:
Počet reklam na fb:
Počet letáků:
Jiná reklama:

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

!!! Z Libereckého kraje doposud nepřišla odpověď !!!
Počet dobrovolníků (nečleni):
Počet aktivních členů:
Počet aktivních lidí z Pks:
Počet aktivních kandidátů:
Jiné osoby:

Počet všech akcí:
Počet roznosů novin:
Počet novin distribuovaných firmou:
Počet zastávek a návštěv autobusu:
Počet akcí při volební lodi:
Počet koncertů:
Počet akcí s přítomností Ivana:
Jiný typy akcí:

Rozpočet

Budget: 150 000
Utraceno: 66 000

Zlínský kraj¶

Obrázek č.40

Počet procent: 8,43 %
Počet hlasů: 24 859

Kandidátka

Počet kandidátů: 22
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 6
Politická příslušnost: Piráti: 16; BEZPP: 6
Průměrný věk kandidátů: 33,2
Genderový poměr: 81,82% mužů, 18,18% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 9,09% vesnických, 90,91% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Doc. Giuseppe Maiello Ph.D.
• František Elfmark DiS.
• Petr Tkadlec
• Ing. Radek Strouhal
• Marek Houser

Preferenční hlasy (sestupně):

• František Elfmark - 1 504 (6,05%)
• Marek Houser - 1 394 (5,60%)
• Petr Tkadlec - 1 193 (4,79%)
• Giuseppe Maiello - 1 134 (4,56%)
• Radek Strouhal - 1 001 (4,02%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 4
Počet vylepených plakátů: 350
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 30
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 8
Počet letáků: 120
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 12-15
Počet aktivních členů: 6
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 4
Jiné osoby: /

Počet všech akcí: 50
Počet roznosů novin: 30
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 6, 4x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: /
Počet akcí s přítomností Ivana: 1
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 38 000
Utraceno: 54 000

Olomoucký kraj¶

Obrázek č.41

Počet procent: 8,49 %
Počet hlasů: 25 955

Kandidátka

Počet kandidátů: 23
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 9
Politická příslušnost: Piráti: 18; BEZPP: 5
Průměrný věk kandidátů: 34,7
Genderový poměr: 82,61% mužů, 17,39% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 21,74% vesnických, 78,26% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Bc. Vojtěch Pikal
• Ing. et Ing. Martin Šmída
• Petr Kapounek
• Zdenka Wagnerová
• Ing. Petr Lysek

Preferenční hlasy (sestupně):

• Vojtěch Pikal - 1 809 (6,96%)
• Martin Šmída - 1 401 (5,39%)
• Petr Kapounek - 920 (3,53%)
• Petr Lysek - 697 (2,68%)
• Tomáš Karlík - 628 (2,41%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 0
Počet vylepených plakátů: 1000
Počet reklamy na MHD: 117
Počet bannerů distribuovaných lidem: 20
Videospoty: 0
Počet reklam na fb: 0
Počet letáků: 500
Jiná reklama: 4x citylight, 6x plech (2x1), 3x (Ačko z palet)

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 10
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 10
Jiné osoby: 0

Počet všech akcí: 33
Počet roznosů novin: 20
Počet novin distribuovaných firmou: 15218
Počet zastávek a návštěv autobusu: 4 dny, 10 měst
Počet akcí při volební lodi: 0
Počet koncertů: 5
Počet akcí s přítomností Ivana: 0
Jiný typy akcí: 0

Rozpočet

Budget: 205 000
Utraceno: 115 000

Vysočina¶

Obrázek č.42

Počet procent: 9.92 %
Počet hlasů: 26 086

Kandidátka

Počet kandidátů: 20
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 12
Politická příslušnost: Piráti: 16; Evropani: 1; BEZPP: 3
Průměrný věk kandidátů: 38,3
Genderový poměr: 80% mužů, 20% žen
Poměr kandidátů z vesnice a města: 30% vesnických, 70% městských

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Bc. Jan Pošvář
• JuDr. MgA. Michal Šalomoun Ph.D.
• Mgr. Ladislav Stalmach
• Mgr. Michaela Vodová
• Josef Kořínek

Preferenční hlasy (sestupně):

• Michal Šalomoun - 1 142 (4,37%)
• Jan Pošvář - 790 (3,02%)
• Michaela Vodová - 788 (3,02%)
• Ladislav Stalmach - 698 (2,67%)
• Roman Kubát - 534 (2,04%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: /
Počet vylepených plakátů: 800
Počet reklamy na MHD: /
Počet bannerů distribuovaných lidem: 40
Videospoty: /
Počet reklam na fb: 6
Počet letáků: 300
Jiná reklama: /

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 15
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 15
Jiné osoby: příznivci, jež rozdávali noviny

Počet všech akcí: 70
Počet roznosů novin: 70 (na každé akci přítomny)
Počet novin distribuovaných firmou: /
Počet zastávek a návštěv autobusu: 8, 2x v kraji
Počet akcí při volební lodi: /
Počet koncertů: 1
Počet akcí s přítomností Ivana: /
Jiný typy akcí: /

Rozpočet

Budget: 117 000
Utraceno: 117 000

Karlovarský kraj¶

Obrázek č.43

Počet procent: 10,04 %
Počet hlasů: 12 264

Kandidátka

Počet kandidátů: 14
Počet kandidátů s vysokoškolským titulem: 9
Politická příslušnost: Piráti: 11; OCJJ: 1; BEZPP: 2
Průměrný věk kandidátů: 34,6
Genderový poměr: 71,43% mužů, 28,57%
Poměr kandidátů z vesnice a města: 7,14% vesnických, 92,86% městští

Čelo kandidátky (prvních 5):

• Ing. Petr Třešňák
• Bc. Barbora Hradečná
• Mgr. Jindřich Čermák
• Ing. Arch. Vojtěch Franta
• Daniela Bílá

Preferenční hlasy (sestupně):

• Petr Třešňák - 1 316 (10,73%)
• Vojtěch Franta - 767 (6,17%)
• Barbora Hradečná - 566 ˇ4,61%)
• Jindřich Čermák - 477 (3,88%)
• Josef Janů - 369 (3,00%)

Outdoorová kampaň

Počet billboardů: 0
Počet vylepených plakátů: 425
Počet reklamy na MHD: 103
Počet bannerů distribuovaných lidem: 38
Videospoty: 0
Počet reklam na fb: 2
Počet letáků: 5300
Jiná reklama: 30 lamposterů

Dobrovolníci a kontaktní kampaň

Počet dobrovolníků (nečleni): 20
Počet aktivních členů: 13
Počet aktivních lidí z Pks: 3
Počet aktivních kandidátů: 7
Jiné osoby: 0

Počet všech akcí: 68
Počet roznosů novin: 38
Počet novin distribuovaných firmou: 0
Počet zastávek a návštěv autobusu: 3, 7
Počet akcí při volební lodi: 0
Počet koncertů: 3 (10 kapel)
Počet akcí s přítomností Ivana: 2
Jiný typy akcí: 7

Rozpočet

Budget: 245 000
Utraceno: 247 000

Doporučení ke strategii¶

• Růst členské základny, která však bude podléhat přísným pravidlům vstupu do strany. Po takovémto růstu je velmi velká šance vstupu lidí, kteří nesouzní s Pirátským programem či ideami. Na snadně je také zkvalitnění procesu na vyloučení člena a to hlavně v případech poškozování dobrého jména strany, její vizitky, symbolů a jiným narativů, kterými je strana známa veřejnosti. S tím se pojí také růst strany ve smyslu nových buněk, konkrétně místních sdružení. Ty tvoří nedílnou součást veřejného vědění o pirátech, jejich aktivitách a vůbec jsou "páteří", která proniká mimo krajská města celým regionem i krajem. Jsou nedílnou součástí veřejné participace na pirátské politice a jsou influencery na vyšší rovině než té personální.
• S růstem členské základny souvisí také jiný trend, který je patrný i u Pirátů a to je nedostatek osobností, kteří tvoří mediální obraz strany. Letošní kampaň se snažila stavět, mimo Ivana Bartoše, ještě na dalších třech "osobnostech", které se celkem podařilo "stvořit". Je to však opravdu málo a to především z pohledů kraje. Mediální prostor by měl být tak ideálně rozprostřen mezi další, ať už lokální či celostátní, "osobnosti", kteří budou rétoricky a pirátsky naladěni podobně jako Ivan Bartoš, protože on jako osoba se ukazuje být klíčovým prvkem pro volbu Pirátů.
• Vhodná prezentace Pirátské práce, která voliče nenechá "usnout na vavřínech" a která bude korelovat s předvolebními sliby. Jestliže se Pirátům povedlo zmobilizovat voliče k jejich volbě, tak je klíčové si tuto podporu udržet. Možná navázat na příkladnou práci pražských zastupitelů, ale ve větším měřítku - jednoduše dělat kvalitní opoziční práci.
• Tvorba mediálního obsahu ve smyslu "bez nás to správně šlapat nebude". Mám tím na mysli určitý typ get-to-vote kampaně, který však nemůže cílit na naléhavost volby jako takové, ale musí být určitým ohodnocením za práci Pirátů ve sněmovně. Doklad o vykonávání té nejlepší práce si Piráti musí vydobýt v mediálním prostoru skrze tiskové zprávy, kontakty, novináře. -reporty, komentáře a zprávy o činnosti PS
• Voličskou základnu stále tvoří mladí voliči (i když tomu tak již není v tak vysoké míře jako dřív) a je proto žádoucí si je zachovat. Proto je důležité nepolevit z aktivního participování v občanské společnosti, která je důležitým prvkem mezi touto skupinou. Pořádání demonstrací, happeningů, participace a podpora akcí a pochodů musí stále zůstat nedílnou součástí Pirátských osobností. Domnívám se, že skupina mladých voličů sympatizuje s Piráty hlavně díky tomuto "aktivnímu" prvku a rozhodně nestojí o další politickou stranu bez reálné manifestace.
• Ekologická inference ukázala, že jsme přilákali spoustu voličských skupin a hlavně bývalé voliče TOP09, ODS a SZ. Nejde se zavděčit všem, nicméně je nesmírně důležité omezit odliv těchto skupin v budoucích volbách. Proto je nanejvýš nutné postupovat podle přesně nalinkované povolební strategie a tvorba obdobných strategií, se kterými budou Piráti v budoucnu seznamovat, s dostatečným předstihem, veřejnost, jež bude mít jasný přehled o plánech pirátských poslanců.

Zdroje¶

• ČSÚ - https://www.volby.cz/
• Lidové noviny - https://www.lidovky.cz/Parlamentni-Volby-2017.aspx (interaktivní mapa)
• Behavio - https://mapavolicu.behavio.cz
• CVVM - https://cvvm.soc.cas.cz/cz/ (spíše teoretická opora, než přímá data)
• Michal Škop - http://bl.ocks.org/michalskop/1429e8e90a1c15e550e885ea6a4f53f0 (interaktivní mapa)
• Michal Škop - https://bl.ocks.org/michalskop/9d2cb8950f551a33eea51d925f945dce (ekologická inference)
• SVM Median - Sněmovní volební model: Leden - Září 2017
• SVM Median - Výzkum pro volební studio ČT (22.10.2017)
• SVM Median - Hodnocení výsledků voleb a vnímání povolební situace voliči (22.10.2017)
• SVM Median - Median pro ČT
• ČT archiv - záznamy předvolebních debat, "superdebata"
• Bernard - Bernard, J., & Šimon, M. (2017). Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis. Czech Sociological Review, 53(1), 3-28.
• Interní data - FO, MO, KoDo, Analytický tým