Projekt

Obecné

Profil

PSP - zpracování tisku #17024

Aktualizováno uživatelem martin archalous před 9 měsíců

**Zákon o odpadech**

Platný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) je předpisem, kterým se řídí odpadové hospodářství v České republice již více než patnáct let. Za dobu své existence byl zákon mnohokrát novelizován, a to zejména z důvodu potřeby transpozice nejrůznějších směrnic Evropské unie.
Základním evropským předpisem, ze kterého právní úprava nakládání s odpady vychází, je směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen „rámcová směrnice“). Tato směrnice byla transponována novelou zákona o odpadech č. 154/2010 Sb. Oblast odpadového hospodářství je však upravena i celou řadou dalších evropských předpisů, které často mezi sebou nejsou zcela v souladu, ale musely být postupně do českého právního řádu implementovány. Zákon se tak postupem času stal velmi nepřehledným, a mimo jiné i z toho důvodu je vhodné vytvořit zcela novou právní úpravu, která tu platnou v plném rozsahu nahradí. Takové řešení přináší i možnost provést změny rozsáhlejšího a koncepčního charakteru, které v rámci jednotlivých dílčích novel nebylo vhodné a v některých případech ani možné provést.
Významným důvodem pro zpracování zcela nového zákona je i skutečnost, že platný zákon z roku 2001 již nevyhovuje současným legislativně-technickým požadavkům. Například obsahuje řadu ustanovení nenormativní povahy a část zákona upravující správní delikty neodpovídá požadavkům stanoveným Ministerstvem vnitra.
Cíl návrhu právního předpisu
Z věcného hlediska je hlavním záměrem nové právní úpravy vytvořit podmínky, které umožní naplnit požadavky evropských právních předpisů, zejména pokud jde o dodržování hierarchie nakládání s odpady stanovené rámcovou směrnicí o odpadech. Největším problémem je skládkování komunálního odpadu, které je stále převažujícím způsobem nakládání s tímto druhem odpadu. Po vytřídění materiálově využitelných složek je materiálově nevyužitelný směsný komunální odpad většinou odvážen k odstranění uložením na skládku, jelikož kapacity zařízení na energetické využití směsného komunálního nejsou v České republice dostačující. V posledních letech je tímto způsobem odstraňováno přibližně 80 % z celkové produkce komunálního odpadu, zatímco jeho energetické využití je zastoupeno do 10 % z celkové produkce. Směsný komunální odpad je z převážné části (více než 40%) tvořen biologicky rozložitelným odpadem, který není možné dále efektivně materiálově využít. Lze ho však využít energeticky, což je z hlediska vlivu na životní prostředí i z hlediska ekonomického efektivnější způsob nakládání oproti jejich pouhému odstranění uložením na skládku. Bez výstavby nových kapacit zařízení na energetické využití Česká republika nebude schopna plnit závazek odklonu biologicky rozložitelného komunálního odpadu od skládkování. Proto je podporována výstavba zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Tato strategie, podpořená novým nastavením ekonomických nástrojů, umožní splnění cílů stanovených směrnicí Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadu, kterými je Česká republika vázána.      

**Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností**

V současné době platný zákon o odpadech byl schválen v roce 2001. Tento zákon je koncipován jako systematická a komplexní právní úprava odpadového hospodářství, která zajišťuje též povinnou implementaci pro tuto oblast platných evropských právních předpisů. Zákon o odpadech byl od doby svého schválení mnohokrát novelizován. Postupně tak byla nově zavedena, upravena nebo doplněna zejména problematika integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, poplatků za komunální odpad, autovraků, přeshraniční přepravy, PCB, elektrozařízení a elektroodpadu, baterií a akumulátorů a hierarchie odpadů.
V důsledku tohoto značného zásahu do původního rozsahu zákona se jeví současné znění zákona jako velmi komplikované, nepřehledné a obtížně aplikovatelné. V rámci aplikace stávajícího zákona se některé zavedené instituty neosvědčily nebo potřebují upravit, jiné instituty naopak zcela chybí. Zároveň se stále v souladu s rozvojem vědeckých poznatků operativně vyvíjí a mění i již transponované evropské právní předpisy. Tím je dána potřeba zcela nové koncepce i detailní úpravy problematiky výrobků s ukončenou životností.     
Cíl návrhu právního předpisu
Cílem zákona o výrobcích s ukončenou životností je zajištění odpovídající ochrany životního prostředí a lidského zdraví před negativními dopady při vzniku odpadů z vybraných výrobků s premisou dosažení souladu národní legislativy s předpisy EU.     

**Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností**

V souvislosti s přípravou nového zákona o odpadech je nezbytné provést změny v souvisejících předpisech. Většina změn nemá výrazný dopad. Z pohledu dopadu na povinné osoby je důležitá změna zákona o správních poplatcích a změna zákona o místních poplatcích.
1) Změna zákona o správních poplatcích - přeshraniční přeprava odpadu
S ohledem na vysokou administrativní náročnost, a zejména na potřebu uvést stávající stav do souladu se smlouvou o přistoupení k EU a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů („nařízení 1013/2006“), se navrhuje úprava správního poplatku.
Správní poplatek na provádění postupů oznamování a kontroly vychází z čl. 29 nařízení 1013/2006, který členským státům umožňuje účtovat oznamovatelům příslušné a přiměřené správní náklady. Podle právní úpravy platné z doby před přistoupením k Evropské unii se platí správní poplatek ve výši 6 000 Kč za vydání rozhodnutí o udělení souhlasu s plánovaným vývozem a dovozem odpadu, přičemž dovozem a vývozem odpadu se podle čl. 2 odst. 30 a 31 nařízení 1013/2006 rozumí pouze vstup odpadů do EU a výstup odpadů z EU. Správní poplatek se tak neuplatní při řízeních, u kterých je oznamovatel i příjemce odpadu z členského státu EU. Takových správních řízení je většina: 93 %. Takto stanovený správní poplatek je nevyhovujícím pozůstatkem z doby, kdy ČR nebyla členským státem EU.
2) Změna zákona o místních poplatcích - poplatek za komunální odpad
V současné době je možné vybírat poplatek podle dvou různých právních předpisů. Rizikem tohoto nastavení je, že některé povinné osoby podléhají dvojímu zpoplatnění, aniž by byl předpoklad, že produkují více odpadu na různých místech.
Cíl návrhu právního předpisu
1) Změna zákona o správních poplatcích - přeshraniční přeprava odpadu
Cílem navrhované úpravy je správné provedení čl. 29 nařízení 1013/2006. Nově se bude platit správní poplatek za přijetí každého oznámení o přeshraniční přepravě odpadu a za vydání změnového rozhodnutí na žádost oznamovatele. Správní poplatek bude vázán na přijetí oznámení, nikoli na vydání rozhodnutí (s výjimkou správního poplatku za vydání změnového rozhodnutí na žádost oznamovatele vztahující se k již vydanému rozhodnutí). Podle čl. nařízení 1013/2006 mohou být oznamovateli účtovány příslušné a přiměřené správní náklady na provádění postupů oznámení a kontroly a obvyklé náklady příslušných analýz a inspekcí.
2) Změna zákona o místních poplatcích - poplatek za komunální odpad
Cílem je nastavení poplatku, který by obci umožňoval jak zpoplatnění na poplatníka, tak umožňoval nastavit platbu podle množství vyprodukovaných odpadů.

Zpět