.Pirátská strana » Kancelář strany » administrativní oddělení » Participativní rozpočtování

Projekt byl podpořen a bude řešen.

Zde předkládám zprávu o řešení projektu.

Autor projektu nakonec nevyčerpal celou částku, kterou získal pomocí PaRo. Ze získaných 5.000,- Kč použil na zakoupení potřebných věcí jen 1.191,- Kč. Zbytek se rozhodl nedočerpat.

Žádám tedy o uzavření projektu

.................................

Shrnutí autora projektu Dominika Turka:

Projekt rozvoj improvizace na Znojemsku

Díky spolupráci s Českou pirátskou stranou mi bylo umožněno pracovat na projektu s rozvojem improvizace. Tento projekt je dle mého důležitý, protože dramatické a improvizační metody jsou většinou přehlížené a přitom je do zajímavý způsob zpestření výuky, hlavně takových předmětů jako je občanská, zdravotní výchova či dějepis. Takto strukturovaná hodina zaujme více žáků a hlavně ty s více energii, učivo si spíše zapamatují a vybijí si energii, což bude znamenat lepší pozornost v jiných hodinách.

Projekt, jsem propagoval i v rámci mé praxe na Základní škole Blížkovice, kde jsem měl možnost vést hodiny občanské výchovy a dějepisu, zejména mladší učitelé tyto metody z většiny znali a sami je používali, v těchto hodinách měli žáci větší možnost vyjádřit svůj názor, dle mého je to díky malých detailům, jako je třeba sezení v kruhu, či role učitele jen jako dozor, danou problematiku proberou, vžijí se do role a následně si řeknou, co je špatné a dobré, v jakých situacích se cítili příjemně a v jakých naopak ne. Při těchto hrách je velice důležité správně rozdělit role, ne každý například zvládne být špatnou rolí v příběhu. Třeba být šikanovaný, nebo krást. Je zajímavé že při hrách, kdy děti měli fungovat jako rodina, či tvořit politickou stranu, tak se do těchto her promítali postoje rodičů, bylo až děsivé kolik dětí si právě do hry s politikou zvolilo jako stěžejní bod programu vypořádání se s uprchlickou krizí.

Improvizační bloky jsem dělal na několika školách, ne vždy v rámci vyučování. Prázdninový blok jsem udělal u nás na vesnici, kde sloužil spíše k relaxaci, protože děti byli spíše mladších ročníků. Improvizace byla na ZŠ Blížkovice, ZŠ Pavlice a nakonec v rámci dramatické výchovy a dramatického kroužku na GPOA Znojmo.

Jednotlivé semináře se obsahově lišily a to z několika důvodů, z věku účastníků, počtu, nálady a energie. I přesto však měli podobnou strukturu. Když jsem pracoval s novým kolektivem, jako první typ her jsem zařadil seznamovací, ty nebyli potřeba v situacích kdy jsem s dětmi spolupracoval již podruhé. Struktura bloku vypadá takto.

1. Seznamovací (první blok = nový kolektiv)
2. Uvolnění tzv. roztátí ledu (jednoduché hry, které slouží k tomu, aby se děti uvolnily a lépe spolupracovaly a nebyly tak upjaté)
3. Hlavní náplň hodiny (skládala se zpravidla z pohybově náročnějších her a her, kde bylo důležité udělat si vlastní názor, poté jej prezentovat a obhájit.
4. Reflexe (zpětná vazba od dětí, kritika - co se jim líbilo a naopak ne.

Ze svěřených peněz z PaRo jsem nakoupil rekvizity, paruky, masky, které byly využity v různých hrách, i když se v improvizaci snaží pracovat s co nejméně předměty, tak jsem usoudil, že při prvním kontaktu bude lepší postupovat s rekvizitami, protože je mnohem jednoduší vcítit se do role, pokud dané dítě má nějaký předmět, který evokuje danou osobnost, např. když chceme, aby věrohodně zahrál piráta, je pro něho lepší zkusit to s páskou přes oko.
Masky jsem využil v různých hrách, aby děti získaly pocit anonymity, aby neměly takovou trému a lépe spolupracovaly. Také se hodí v situacích, kdy je důležité vyjádřit emoce pomocí nonverbální komunikace těla.

Velkým pomocníkem při plnění projektu se stala kniha „Příručka improvizace“, kde je dokonale popsáno, jaká hra slouží k jakému cíli, dále jsou zde uvedeny různé stupně her s různou obtížností a kontinuitou. Např. v první hodině děti chodí dokolečka a snaží se synchronizovaně vyskočit, v další hodině již mají zavázané oči a takto se postupuje dále, poté se přejde k složitější verzi hry a děti jsou již obsazeny do malých rolí a v další fázi již mají mezi sebou interakci.

S každou skupinkou se pracuje jinak a proto se nedá říct přesně, kolik času se stráví v jednotlivých částech.

Osobní zhodnocení projektu

Jsem velice rád, že mi bylo umožněno vést tento projekt, díky němu jsem měl motivaci a povinnost dělat improvizaci pravidelně a zlepšit přípravu. Projekt byl pro mě bylo snazší vykonávat v první půlce roku, kdy jsem navštěvoval Pedagogické lyceum ve Znojmě, kdy jsem měl volné prostory a nápomocnou paní učitelku dramatické výchovy Laděnu Vrbkovou. Obtížnější bylo vést projekt v červenci a v srpnu, kdy bylo obtížné sehnat účastníky. Od září četnost improvizačních bloků klesla z důvodu menších časových možností.

16.1. - 12 osob – Znojmo
30.1. - 10 osob – Znojmo
6.2. - 6 osob - Znojmo
27.2. - 10 osob – Znojmo
13.3. - 9 osob - Znojmo
21.3. - 11 osob - Znojmo
3.4. - 8 osob - Znojmo
27.4. - 10 osob - Blížkovice
4.5. - 12 osob – Pavlice
8.6. - 10 osob - Pavlice
15.6. - 9 osob – Blížkovice
2.7. - 7 osob – Grešlové Mýto
29.8. - 6 osob – Grešlové Mýto
14.9. - 11 osob - Blížkovice
19.10. - 9 osob – Blížkovice
2.11. - 10 osob - Blížkovice
20.12. - 11 osob - Blížkovice

Tento projekt byl pro mě přínosný, rozšířil jsem si obzory v oblasti, která mě zajímá, ve které se chci i nadále pohybovat, neboť v ní vidím přínos v práci s dětmi. Díky projektu jsem zjistil, že existuje více proudů dramatických metod, než jsem si myslel a bylo zajímavé je vyzkoušet.

V neposlední řadě bych rád poděkoval Mgr. Evě Valové a Mgr. Dagmaře Kučerové za to, že mi umožnili provést projekt na jejich školách, Mgr. Františku Hofbauerovi a Mgr. Janě Karalupové za to, že mi umožnili práci s dětmi v jejich rodinách a nakonec Lukášovi Dubcovi za to, že mi řekl o samotném pirátském participativním rozpočtu a Pirátské straně za financování tohoto projektu jeho prostřednictvím.