Malý popis srážek

Vyplacená odměna členů statutárních orgánů podléhá režimu zdanění příjmů ze závislé činnosti a odvodů pojistného na důchodové, nemocenské a zdravotní pojištění.

Postup z hlediska daně z příjmů.¶

Za příjmy ze závislé činnosti se podle ustanovení § 6 odst. písm. c) zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, považují také odměny členů právnických osob, orgánu právnických osob a likvidátorů, kteří jsou pro účely ZDP označení jako zaměstnanci a osoba vyplácející odměnu jako zaměstnavatel. (Uvedené označení „zaměstnanec“ a „zaměstnavatel“ bude v této odpovědi, v rámci zachování jednotné terminologie, použito pro všechny případy příjemce odměny a jejího plátce).

Postup z hlediska sociálního a důchodového pojištění.¶

Příjem z odměn členů statutárních orgánů, přesáhne-li měsíčně částku 2,5 tis. Kč, podléhá odvodům na sociální a důchodové pojištění. Zaměstnavateli v uvedeném případě vzniká registrační povinnost. Pokud příjem pod uvedenou částku klesne, nesmí zaměstnavatel opomenout, zaměstnance ze sociálního pojištění odhlásit. Sazba pojistného z vyměřovacího základu u zaměstnance činí 6,5 %, je-li účasten důchodového spoření 3,5 %, a u zaměstnavatele 25 % (z toho 2,3 % na nemocenské, 21,5 % na důchodové a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a v případě zaměstnavatelem stanovené výše pojistného 26 % pak činí nemocenské pojištění 3,3 %. Vyměřovacím základem je úhrn plnění v peněžní nebo nepeněžní formě včetně výhod poskytnutých zaměstnanci, který je definovaný ustanovením § 5 zákona č 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku nezaměstnanosti.

Zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění (započitatelný příjem 2.500 Kč) má nárok na dávky nemocenského pojištění a zároveň platí, že příjem, ze kterého se odvádí důchodové pojištění, se započítává na důchod pojištěnce.

Postup z pohledu všeobecného zdravotního pojištění.¶

Na rozdíl od sociálního pojištění, podléhají pojistnému na zdravotní pojištění veškeré příjmy zahrnované do vyměřovacího základu, tedy i příjmy nižší než limitní částka 2,5 tis. Kč v případě sociální a důchodového pojištění. Sazba pojistného u zaměstnance činí 4,5 % a u zaměstnavatele 9 % z vyměřovacího základu, kterým je úhrn příjmů, který je předmětem daně ze závislé činnosti podle ZDP a není od daně osvobozen, mimo příjmy uvedené v § 3 odst. 2 písm. a - f) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Dále je nutné upozornit, že na rozdíl od pojistného na sociální zabezpečení platí pro zdravotní pojištění zaměstnance minimální vyměřovací základ ve výši 8 500 Kč, který neplatí pro osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 písm. a – e) výše uvedeného zákona. Ustanovení se neuplatní také v případě osob s příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů, jejichž úhrn dosáhne v daném měsíci částky 8 500 Kč (zaměstnanec je povinen takovou skutečnost zaměstnavateli doložit).

Jelikož Lukáš již HPP má u jiné společnosti, bude potřeba mu z odměny strhávat daň. Vzhledem k výší odměny se musí strhávat sociální pojištění, i zdravotní pojištění pokud Lukáš doloží Potvrzení o zaměstnání a o výši příjmu, nemusí se počítat z minimálního vyměřovacího základu.¶

1500.- + 8 hodin týdně(32h/měsíčně), tedy 4700.-

Položka                    Zaměstnanec    Zaměstnavatel
Hrubá mzda 4 700Kč
Superhrubá mzda    6 300Kč
Zdravotní pojištění 410Kč          423Kč
Sociální pojištění 284Kč          1 175Kč
Záloha na daň z příjmu  945Kč
**Mzdové náklady              6 298Kč
Čistá mzda              3061Kč**

Zákon č. 592/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Aktuální znění 01.09.2015
§ 3 odst. 8 písm. a – e)
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu12);
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

Závěr a možnost Problému:¶

Jediné v čem spatřuji problém, je to, že Smlouvu o výkonu funkce zná pouze 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), NOZ smlouvu o výkonu funkce již nezná.

To znamená, že bych navrhoval spíše než smlouvu o výkonu funkce Manažerskou smlouvu, kde pracovní poměr vznikne jmenováním (NOZ už nezná ani vznik volbou) Tak jako tak, jsou příjmy z obou smluv předmětem srážek, které jsem popsal výše.

přikládám smlouvu o výkonu funkce, kterou připravoval Filip a já doplnil o náležitosti dle ZOK