Shrnutí z konference Dobrá radnice¶

Participativní rozpočtování¶

Teorie¶

Jsou 2 základní modely PaRo v závislosti na tom, kdo ho inicioval: ze shora dolů (top-down) a zdola nahoru (bottom-up). Oba dva mají své výhody a nevýhody. U top-down je předem zajištěná podpora politického vedení, což je strašná výhoda. Je tak zajištěná administrativní, organizační, mediální a finanční stránka věci. Na druhou stranu tato iniciativa může být vedena spíše snahou o politické body, což pak může vést k nepříznivým důsledkům. Bottom-up má tu výhodu, že vzešel od nadšenců, kteří jsou ochotni celému procesu věnovat hodně času a není tam pachuť politického vlivu na proces. Nicméně obrovská nevýhoda je nejistá podpora politického vedení, která když není, tak je celý projekt odsouzen k troskám.

Praxe¶

Na workshopu a semináři jako první vystupoval Peter Nedoroščík ze slovenské neziskovky Utopia, která se snažila a snaží zavést PaRo v Bratislavě, Ružomberoku a dalších místech na Slovensku.

Klasický představitel bottom-up přístupu (blíží se také community developement). Obecně nemají moc dobré zkušenosti. „Donutili“ bratislavské zastupitele, aby v roce 2011 schválili jejich memorandum a vyčlenili na PaRo 20 000 euro. Zastupitelé to moc nechtěli, ale nedovolili si hlasovat proti. V roce 2012 probíhal těžký boj o realizaci projektů a v roce 2013 PaRo v Bratislavě skončilo. Současná reprezentace už to nechce. Dnes se Utopia snaží o realizace PaRo např. v bratislavské městské části Nové město a na dalších místech ve Slovensku, kde mají o něco lepší zkušenosti.

Nevyhnutelné předpoklady úspěchu PaRo podle Nedoroščíka:

1. vytvoření občanské platformy
2. vytvoření místa, kde se lidé mohou scházet, a webu, kde mohou komunikovat a vzdělávat se
3. závazek ze strany vedení města

Podle Nedoroščíka je v procesu PaRo nejdůležitější veřejná debata o prioritách města a veřejná deliberace (zvažování) o jednotlivých projektech, kdy se projekty ještě pozměňují. Výsledné hlasování není to nejdůležitější. V Bratislavě se stalo, že 1) politici se PaRo přímo účastnili, což je špatně, a 2) hlasování bylo nastavené špatně (jen na několika málo místech, v jeden den) a někteří zastupitelé navozili autobusy plné lidí k volební urně, aby hlasovali pro jejich projekty.

Druhou vystupující byla bývalá asistentka starosty v polském Wałbrzychu (120 000 obyv.) Anna Żabska, kde iniciativa k PaRo vzešla od starosty a ona to měla na starost. Udělala průzkum dobré a špatné praxe v Polsku (v současnosti tam PaRo funguje asi ve 200 městech). Rozhodla se zapojit co nejvíce lidí (neziskovky, občany atd.). První ročník (2012) měli rozpočet cca 20 milionů Kč, což bylo cca 3-4 % rozpočtu na investice.

V každém odboru na městském úřadu asistentka vybrala jednoho schopného člověka (dohromady 20), kteří v procesu PaRo komunikovali s občany a pomáhali jim. Nové lidi kvůli PaRo úřad nenabíral.

V roce 2014 měli rozpočet 33 milionů Kč. Projekty rozdělili na lokální podle městských částí (20 milionů) a na celoměstské (13 milionů). Přihlášeno bylo 79 lokálních a 21 celoměstských projektů. Proces přihlašování: vyplnit přihlášku → sehnat podpis 15 lidí → přihlásit do 30. června.

Přihlášené projekty pak prošli verifikačním týmem (složen z úředníků, zástupců neziskovek a zastupitelů), který má za úkol vyškrtnout pouze ty projekty, které nesplňují právní požadavky (typicky půda, na které se má stavět, nepatří městu; také ověřuje, že odhad ceny projektu je reálný, přičemž radnice kontaktuje autory a pomáhá jim cenu odhadnout, navíc na webu jsou příklady projektů s odhadem ceny; tento proces probíhá v červenci/srpnu) → počet projektů se zredukoval ze 100 na 94. I když druh projektů není omezen (může se jednat o investici, jednorázovou akci či něco jiného), stejně 90 % návrhů byly investice. Podmínka u projektů je, aby se alespoň teoreticky daly stihnout během 1 roku – ve skutečnosti je to často porušeno, ale když už se projekt rozjede, nejde zastavit a radnice do něj pak investuje třeba víc, než se původně plánovalo.

V rámci procesu PaRo město uspořádalo 30 schůzek ve školách (které jsou pro PaRo zásadní, protože ¾ projektů pocházejí od nich), kde řešili PaRo, ale i každodenní problémy občanů. Propagace začíná v březnu. Město apeluje na radní, aby se neúčastnili procesu PaRo.

Volit mohou trvalí obyvatelé města starší 16 let a zaznamenali volební účast 25 % (26 000 lidí; průměr v Polsku je u PaRo cca 6-10 %). Volit bylo možné na internetu, poštou nebo fyzicky, v době 1.-10. září. Při volbě byla možnost volit až 3 projekty (resp. 3 celoměstské a 3 lokální), z nichž se pak vytvoří seznam 3 (resp. 3 a 3) celkově nejúspěšnějších → když nejúspěšnější projekt vyčerpá všechny peníze, zrealizuje se jen tento; když nejúspěšnější projekt vyčerpá část peněz a druhý nejúspěšnější by měl zbylý rozpočet přečerpat, druhý se vůbec nerealizuje a místo něho se zrealizuje třetí nejúspěšnější.

Velkou roli v propagaci PaRo hrají autoři projektů (město jim vyhrazuje místa na propagaci) a charismatický starosta, který se dokonce účastní schůzek s občany. Město spravuje web a FB stránky. Propagace projektů je možná v 10 dnech voleb. Výsledkem hlasování v roce 2014 bylo, že se implementovalo 19 lokálních projektů a 1 celoměstský. Město potom projekty realizuje, ale dělá to ve spolupráci s autory projektů.

Rozklikávací rozpočet a další nástroje online komunikace¶

Jihlava - http://www.jihlava.cz/mrkni-na-pupik-jak-se-bude-rozvijet-jihlava/d-490095 - http://www.jihlava.cz/pripominkovani/d-489726/p1%3D76231 - hojně využívaná aplikace na připomínkování územních změn.

Nové Město na Moravě: Rozklikávací rozpočet až na jednotlivé faktury - není to technický problém. Ty data úřad už má a měsíčně se posílají výš. NMNM má dva klikací rozpočty - v jednom jsou zaplacené faktury, ale nezaúčtované (slouží pro interní potřeby), a v druhém, který je zveřejňovaný, jsou až zaúčtované faktury. Data z účetnictví se každý den exportují na web, nepřidělává to práci. Celkově to moc peněz nestálo, protože data úřad má.

Obchoďák GORDICu nám ukazoval rozklikávací rozpočet Hradce Králové, viz http://www.mmhk.cz/rozpocet/#!SouhrnPage/idPlanVerze=11&obdobi=PLAN, ale tam se nezobrazuje zásadní informace, tedy komu peníze jdou (faktury).

Aplikace Lepší místo¶

• Občan přes mobilní aplikaci na "místě činu" popíše problém, aplikace ho zlokalizuje a odešle na úřad. Občan pak vidí, jak jeho podnět úřad vyřizuje (přes mobilní aplikaci).
• Na straně úřadu lze jednotlivé problémy přesouvat na zodpovědné lidi, nastavit termín a prioritu, a pak sleduje, jak je podnět vyřizován.
• Je tam možnost propojit s příspěvkovými organizacemi (např. TSK) a úkolovat je.
• Proti prudičům se úřad může bránit (je tam na to tlačítko).
• Za administrativní rozhraní se platí 1 Kč/osoba/rok.

Prezentace z konference jsou ke stažení zde:
https://drive.google.com/folderview?id=0B1WqYSP_uANAb2o0azVlanU0QkU&usp=sharing